Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Francie chce zakázat mysteriózní součástku, která ničí vaše zařízení

  16:27aktualizováno  16:27
Známe to všichni. Dva dny po konci záruky přestává zařízení fungovat a je čas vyrazit do obchodu pro nové. Je jedno, zda je to mobilní telefon, počítač, nebo fén na vlasy. Francouzští zákonodárci nyní chtějí výrobcem naprogramované zkrácení životnosti výrobků zakázat.
Proč dnes nic nevydrží? (Ilustrační snímek)

Proč dnes nic nevydrží? (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Asi už jste slyšeli pojem „kurvítko“. Tímto jadrným výrazem označujeme všichni svorně nejrůznější konstrukční řešení či součástky, které domněle, nebo skutečně vedou ke snižování životnosti moderních výrobků, především elektroniky. Jak často a zda vůbec výrobci úmyslně programují své výrobky ke snížení životnosti, to sice nikdo přesně neví, ale ve Francii se rozhodli tento „problém“ vyřešit rázně.

Horní komorou tamního parlamentu prošel zákon, který úmyslné zkracování životnosti výrobku zakazuje pod hrozbou pobytu vězení a pokuty. Vznikl na základě doporučení francouzské vládní agentury ADEME, která má starosti problematiku životního prostředí a energetiky (její původní návrh z roku 2012 zde,ve francouzštině).

Na stole byla i konkrétnější varianta, která přesněji definuje, co si zákonodárci pod oním „kurvítkem“ představují: „Plánované zastarávání je soubor opatření, kterými výrobce zkracuje životnost nebo potenciální použití výrobku od jeho vzniku s cílem zvýšit tempo náhrady zařízení. Tyto techniky mohou zahrnovat úmyslně vytvořené vady, slabou konstrukci, naprogramované ukončení nebo zkrácení životnosti, technická omezení, omezení možností opravy nebo nekompatibilitu.“ Tento návrh však senátem neprošel.

Aktuální znění je vágnější. Překlad níže:

17.února 2015 v 00:07, příspěvek archivován: 19.února 2015 v 15:06

[#LoiRoyal] L'article faisait de l'obsolescence programmée un délit vient d'être voté au @Senat_Info #DirectSénat pic.twitter.com/TKqLwFJacW

Překlad klíčových paragrafů zákona (u nás bychom řekli na ochranu spotřebitele): Naprogramované zastarávání je definováno jako jakýkoliv postup, který záměrně zkracuje životnost zboží už od okamžiku jeho vzniku, a tak z ekonomických důvodů zkracuje dobu jeho užívání. Trestá se trestem odnětí svobody ve výši do dvou let a pokutou 300 tisíc eur. 

Součástka, která je všude, ale nikdo ji nikdy neviděl

Žádný výrobce nikdy nepřiznal a samozřejmě ani nepřizná, že jakkoliv předem negativně ovlivňuje celkovou životnost výrobku. A nemusí to být rovnou tím, že by dovnitř montoval nějakou „zlou součástku“ s časovým spínačem, která sepne dva dny po uplynutí záruky. Přímé důkazy o její existenci prostě neexistují. V ruce ji nikdo nikdy nedržel. A skutečně možná ani neexistuje. Zkrátit životnost se totiž dá i jinými, méně nápadnými způsoby. Dokonce primárně ani nemusí jít o úmyslné zkrácení životnosti.

Stačí se například podívat na výrobní proces některých televizorů, při kterém se používá pro zapájení součástek takzvaná proudová vlna. Při ní se vše zahřeje na vysokou teplotu. To samozřejmě vede k požadovanému natavení pájidla, ale i k ohřátí součástek, přičemž některé nemají vysokou teplotu příliš v lásce. Jak přesně se sníží jejich životnost, vám opět nikdo neřekne. Celý proces je však výrobně natolik jednoduchý a levný, že se masově využívá i přes uvedené riziko.

Další možností, jak efektivně ovlivnit celkovou životnost výrobku je poddimenzování jednotlivých klíčových součástek. V některých případech tak výrobci (například kvůli ceně) používají součástky na hranici jejich zatížitelnosti. „Oblíbené“ jsou titěrné „plastové“ západky (zarážky, úchytky, čudlíky, atd.), které po ulomení znemožní používání výrobku a výměna je možná jen s celým šasi.

Na uvedených příkladech chceme ukázat, že ačkoliv je zákon jistě pozitivním počinem, jeho vymáhání (pokud skutečně začne platit) bude velmi obtížné, zdlouhavé a v mnoha ohledech dokonce nemožné.




Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Po vinylu se vracejí i audiokazety. Rozjíždí se kvůli tomu nová továrna

Hudba je v kazetách nahraná na magnetické pásce. Je to plastová páska široká...

Ve Spojených státech rok od roku roste prodej nových audiokazet. Poptávka umožnila jedné firmě připravit výrobu nových...

Další z rubriky

Samsung přichází se svým prvním sledovacím zařízením na bázi NB-IoT

Přívěšek pro sledování polohy Samsung Connect Tag

Samsung mezi svými IoT zařízeními přivítal první senzor na sledování polohy Samsung Connect Tag.

Opravte si chytrou domácnost od LG. Mohla vás sledovat

Odborníkům se podařilo proniknout do systému chytré domácnosti SmartThinQ od LG...

Zranitelnost v chytrých domácích spotřebičích LG SmartThinQ umožňovala převzít nad spotřebiči vzdáleně kontrolu.

Apple koupil firmu na bezdrátové nabíjení, možná pro MacBook bez drátů

Modulární systém pro bezdrátové nabíjení od společnosti PowerbyProxi

Novozélandská společnost vyvíjející bezdrátové nabíjení PowerbyProxi má nového majitele. Za blíže nespecifikovanou cenu...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.