Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci „donutili“ ožít umělou kometu. Mají zárodek důkazu o vzniku života

  21:58aktualizováno  21:58
Vědci vytvořili umělou kometu a v podmínkách, které panují v kosmu, se na ní vytvořily zárodky života. Pokud se výsledky potvrdí, znamenalo by to, že život skutečně mohl na Zemi přistát z vesmíru.

Sonda Rosetta letí na setkání s kometou. Vědci předjímají, co může zjistit.

Francouzští vědci ve spolupráci s německými kolegy patrně přinesli nové důkazy o tom, že život na Zemi pochází z vesmíru. Vytvořili umělou kometu v podmínkách, které panují v kosmu, a po několika dnech zjistili, že se na ní vytvořily základní organické látky, z nichž může vzniknout DNA.

Sonda letí na rande s kometou

Sonda Rosetta letí vstříc kometě Čurjumov a Gerasimenková již od roku 2004. Setká se s ní už za dva roky.

Více čtěte v tomto článku.

S odvoláním na francouzský výzkumný ústav CNRS (Centre national de la recherche scientifique) o tom v pondělí informovala agentura AFP. Výzkum naznačuje, že první molekulární struktury života se vytvořily v mezihvězdném a kometovém prostoru ještě předtím, než se prostřednictvím padajících meteoritů a komet dostaly na povrch Země. I podle autorů experimentu z CNRS je však k definitivnímu potvrzení výsledků experimentu zapotřebí ještě dalších výzkumů.

Vědci z Nice Institute of Chemistry (Nice Sophia Antipolis University / CNRS) a Institute of Space Astrophysics (CNRS / Paris-Sud University) s experimentem začali v souvislosti s misí Evropské vesmírné agentury, která v roce 2004 vyslala do vesmíru sondu Rosetta, jejíž subsonda má koncem roku 2015 přistát na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenková a prozkoumat její složení. Cílem experimentu francouzských a německých odborníků je snaha do jisté míry předjímat výsledky mise.

Vědci vyrobili v pařížských laboratořích minikometu v teplotě kolem minus 200 stupňů Celsia a ve vzduchoprázdnu. Umístili na ní prvky jako fluorid hořečnatý, vodu, čpavek a metanol, které navíc ozářili ultrafialovými paprsky, tedy tak, jak by na ně ve volném vesmírném prostoru působilo Slunce.

Po deseti dnech se na povrchu minikomety vytvořilo několik mikrogramů umělých organických látek. Pomocí nejmodernější techniky výzkumníci identifikovali na 26 druhů aminokyselin, z nichž jedna obsahuje složení, které je základem pro peptidové nukleové kyseliny (PNA), tedy předchůdce deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která je nositelkou genetické informace prakticky všech organismů.

První aminokyseliny byly zjištěny na meteoritech už v 60. letech, ale vědci si dlouho nebyli jistí, zda si je kameny donesly z vesmíru, či se s nimi dostaly do kontaktu až po dopadu na Zemi.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Stanice ISS „míjí“ Měsíc. (2. 8. 2015)
Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Objevila ho japonská sonda

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.