Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Francouzští vědci vyrobili materiál, který je schopen se sám opravit

  14:19aktualizováno  14:19
Vývoj samoobnovujících se materiálů byl dlouhá léta pro většinu výzkumných pracovníků po celém světě jen pouhým nedosažitelným snem. Zdálo se, že tomu tak ještě na čas zůstane, dokud se na scéně neobjevili francouzští vědci se svým převratným vynálezem - gumou, která se v případě poškození sama spraví.

Zimní pneumatika | foto: Archiv

Gumové výrobky můžeme sice snadno natahovat či ohýbat, ale pokud to přeženeme, mohou se nenávratně poškodit. Ve většině případů nám pak nezbývá nic jiného, než je vyhodit. Ovšem o gumě podobné látce, kterou vyvinuli vědci z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum ve spolupráci s chemickým koncernem Arkema, to neplatí. Té se jen tak nezbavíte, jde totiž o samoopravující se materiál!

Když ji nožem rozřízneme na dva kousky, rozdělené poloviny samy od sebe samozřejmě nedorostou. Tak daleko ještě nejsme. Ale pokud je v místě lomu přiložíte k sobě, tak se opět spojí. Stačí jen pár hodin a guma vypadá zase jako nová. "Když obě oddělené části držíte u sebe, ucítíte, jak se materiál sám opravuje," uvedl pro časopis New Scientist autor objevu Ludwik Leibler. "Je to velmi zvláštní pocit."

A v čem tkví tajemství úspěchu? Za vším je zdánlivě jednoduchý trik s chemickými vazbami, jen na něj přijít. Běžnou gumu obvykle tvoří dlouhé řetězce polymerů, mezi kterými působí tři druhy chemických vazeb: kovalentní, iontová a vodíková. Regenerace je ovšem schopna pouze nejslabší z nich – vodíková.

Leibler tedy se svými spolupracovníky hledal řešení, jak dosáhnout toho, aby se v novém materiálu vyskytovaly pouze vodíkové vazby. Podařilo se. Výsledkem je "supramolekulární guma", průsvitný materiál žlutohnědého zabarvení, který se může při poškození sám dát do pořádku.

Navíc by ho podle předpokladů francouzských vědců neměl být problém vyrobit, a to i ve větších množstvích, vzniká totiž syntézou mastných kyselin a močoviny, tedy levných a obnovitelných látek. Jedinou nevýhodou je jen jeho o něco menší pevnost, zapříčiněná absencí kovalentních vazeb.

Očekává se, že unikátní materiál nalezne v blízké budoucnosti široké uplatnění, zejména při výrobě obuvi a oděvů (boty, punčochy, rukavice), vývoji nových laků, lepidel a odolných nátěrových hmot (auta, budovy), v medicíně (umělé kosti a chrupavky), elektronice (inkoustové tiskárny) či kosmetice.

Zdroj: www.newscientist.com, www.physicsworld.com

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Poškozený motor číslo 4 - Air France let číslo 66
Cestující zažili děsivé okamžiky, Airbusu se nad oceánem obnažil motor

V Kanadě nouzově přistál francouzský Airbus A380-800 s rozbitým motorem. Za letu nad Atlantickým oceánem se dopravnímu letadlu poškodil jeden z motorů. Nikdo z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.