Fukušima po pěti letech: Japonsko vystrašila „epidemie rakoviny“

Japonskou veřejnost překvapila studie, podle které se kolem Fukušimy výrazně zvýšil u mladistvých a dětí výskyt rakoviny štítné žlázy. Měl být mnohonásobně vyšší než za běžných okolností.

Havárie ve Fukušimě byla z pohledu radioaktivního znečištění sice druhou nejvážnější jadernou havárií všech dob, ve srovnání s „jedničkou“, tedy černobylskou havárií, byl naštěstí její rozměr výrazně menší. Mimo elektrárnu se dostalo o řád méně radioaktivního materiálu, a to méně nebezpečného. Vítr ho ho velkou část odnesl daleko nad moře, kde se prakticky neškodně rozředil.

I přes „štěstí v neštěstí“ situace v oblasti není ani po pěti letech jednoduchá. Desítky tisíc lidí se musely na dlouhou dobu nuceně přesídlit, což s sebou nese značné ekonomické, společenské a zdravotní následky. A u japonské veřejnosti se pravidelně vynořují velmi pochopitelné a těžko vyvratitelné obavy, že informace o vlivu radiace na lidé v postižené oblasti jsou nepřesné, v horším případě přímo lživé.

Pohled na osvícenou elektrárnu Fukušima I pořízený 10. března 2016, tedy den před pětiletým výročím katastrofální cunami, která v elektrárně způsobila havárii.

Bariéra mezi „establishmentem“ a „aktivisty“ je velmi příkrá. Před dvěma lety například vláda ustavila systém expertních skupin pro postižené oblasti. Jejich obyvatelům se tak nabízela možnost přímého setkávání s odborníky, kterých se mohli ptát na bezpečnost i odstraňování škod. Na podzim roku 2015 ovšem novináři zjistili, že vláda program potichu ruší: odborníkům se nepodařilo účastníky debat přesvědčit, aby jim důvěřovali.

V rozjitřené atmosféře pak japonskou veřejnost velmi zaujala práce shrnující výsledky ohromného a důkladného zkoumání dětí a mladistvých, kteří v okolí Fukušimy žili v době havárie. Tošihide Cuda (v odborné literatuře ho najdete pod anglickou transkripcí Toshihide Tsuda) z univerzity v Okajamě ji s kolegy publikoval v loňském roce v časopise Epidemiology a výslovně v ní píše, že počet případů rakoviny štítné žlázy v této zranitelné skupině je v okolí Fukušimy až 30krát vyšší než za běžných okolností. Vzhledem k tomu, že dávky z havárie byly opravdu velmi nízké, je to ohromné, přímo neskutečné číslo, které samozřejmě vzbudilo ohromnou pozornost. Takže co je na něm pravdy?

Jód je zdravý – pokud není špatný

Že se pozornost soustředila zrovna na rakovinu štítné žlázy, je logické. Jak víme i my v České republice, zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí byl jedním z hlavních zdravotních následků černobylské katastrofy před 30 lety. Radioaktivní „varianta“ jódu (jeho izotop 131) v reaktorech vzniká v poměrně velkých množstvích, navíc poměrně snadno uniká z reaktoru a šíří se vzduchem. Ve Fukušimě představoval jód 131 necelých deset procent z celkového radioaktivního materiálu, který unikl do okolí.

V případě Černobylu značné množství radioaktivního jódu putovalo atmosférou po velké části východní Evropy. Usazoval se mimo jiné i na trávě, ze které ho ve svém těle spásáním „koncentrovala“ hospodářská zvířata – a od nich se dostával dále k lidem. Nebezpečné bylo především mléko, protože radioaktivní jód dlouho nevydrží (poločas rozpadu jódu 131 je osm dní, to znamená, že jeho množství a tedy i nebezpečnost kontaminace rychle klesá), ale mléko se zpracovává a dopravuje ke konzumentům rychle. Navíc je mléko častou potravinou u dětí, pro které je jód obzvláště důležitý a jejichž tělo ho vstřebává velmi ochotně.

Radioaktivní varianta jódu se z chemického hlediska chová stejně jako běžný jód, a tak ji tělo shromažďuje a dopravuje právě do štítné žlázy. Tam se pak jód postupně rozpadá a při jeho rozpadu se obvykle (v 89 procentech) uvolňuje elektron s poměrně vysokou energií (a také antineutrino, ale to není ze zdravotního hlediska vůbec důležité), který se chová jako neřízená střela.

Vyrazí z jádra náhodným směrem a pokud zasáhne atomy či molekuly některé tělní buňky, může třeba poškodit DNA, a tím vyvolat v buňce mutaci, obvykle nežádoucí. Samozřejmě, v případě kontaminace štítné žlázy zasáhne elektron tělní buňky téměř vždy, protože živou tkání obvykle proletí beze srážky jen cca 0,5 až 2 milimetry.

Buňky si sice s takovými poškozeními dokáží poradit, chyby v DNA vznikají přirozeně i vlivem prostředí pořád, a tak máme celou řadu opravných mechanismů. Pokud je ale sprška záření silnější, nějaké chyby nakonec kontrolou kvality projdou. Čím více jich je, tím větší je pravděpodobnost, že se jich nakonec nakupí tolik, aby došlo v buňce k něčemu vážnému – obvykle je to její zánik, ale může to být i odstranění „brzd“, které brání jejímu nekontrolovanému dělení a bujení.

Tohle byl jeden ze snímků, který formoval veřejné vnímání fukušimské havárie. Vznikl 13. března 2011, tedy dva dny po cunami, a zachycuje radiační kontrolu dětí z evakuační zóny kolem Fukušimy. Výsledky byly v podstatě velmi příznivé, ale nutno dodat, že expozice alespoň některých obyvatel mohla být ještě menší, kdyby evakuace probíhala rychleji a důkladněji. Samozřejmě, ve srovnání s Černobylem šlo o diametrální lépe provedenou akci, ale to je velmi nízká laťka.

Tablety a CT pro každého

Není tedy asi překvapivé, že po fukušimské havárii se přikročilo k opatřením, která měla podobný vývoj událostí u postižených minimalizovat. Kromě evakuace (ne úplně podařené a zpožděné), to bylo třeba i podávání jódových tablet, které mají zabránit vstřebávání jódu z prostředí (v podstatě tělo zahltí jódem, aby ten z okolí už byl nadbytečný a tělo ho rychle pouštělo zase dál).

Dalším krokem – a ve světových měřítkách do té doby zcela ojedinělým – byl i podrobný screening zhruba 369 tisíc osob z fukušimské prefektury, kterým v době havárie bylo 18 nebo méně. Zkoumání probíhalo během tří let, a když začínalo, většina odborníků by asi odhadla, že se během něj mnoho problémů neobjeví, rozhodně ne tolik jako třeba v případě Černobylu, kde podle Světové zdravotnické organizace (WHO) radiace způsobila pět tisíc případů rakoviny štítné žlázy a zhruba 15 dětských úmrtí (Rakovina štítné žlázy je v drtivé většina případů velmi dobře řešitelná odstraněním štítné žlázy. I někteří odborníci odhadují, že v případě Černobylu zřejmě větší část úmrtí padá na vrub komplikací při zákroku než samotné rakovině.)

Naopak v případě Fukušimy WHO v roce 2013 na základě dostupných údajů odhadla, že nárůst počtů rakoviny bude malý. Její závěry jsme shrnuli v tomto článku, tak je jen odcitujem: „Až na pár výjimek by měla jejich dávka ozáření činit méně než 10 mSv. Největší dávky dostali obyvatelé města Namie a vesnice Iitate, které leží mimo vládou evakuovanou zónu. Shodou okolností byly ovšem dosti zamořeny, a tak obyvatelé, kteří neodešli dobrovolně, byli podle WHO vystaveni dávkám maximálně mezi 10 až 20 mSv. To je zhruba jako jedno velmi důkladné celotělové vyšetření na nemocničním CT.“ To například zhruba znamenalo, že riziko vzniku rakoviny štítné žlázy se u žen s nejhůře postižených oblastí zvýšilo ze zhruba 0,75 procent na 1,25 procenta – a to se týkalo jen malé části lidí, kteří byli zasaženi nejhůře, u většiny by nárůst pravděpodobnosti měl být ještě menší.

Skutečná data ale vypadala na pohled mnohem hůře. Lékaři u poloviny zkoumaných z nich objevily cysty nebo uzle. Většina nálezů byla miniaturních, tak malých, že se nedaly podrobněji vyšetřit, u těch větších - bylo jich cca 2 100 – provedli lékaři další vyšetření, která vedla nakonec k identifikaci zhruba stovky případů rakoviny štítné žlázy.

Cuda s kolegy tato čísla přímo porovnal s výskytem rakoviny štítné žlázy podle běžných zdravotnických statistik a podle tohoto srovnání bylo v rakoviny v okolí Fukušimy zhruba 20- až 30krát více, než kolik činil celostátní průměr. Je logické, že se veřejnost vyděsila a začala se (ještě důrazněji než dosud) velmi důrazně ptát, zda ve Fukušimě neprobíhá „epidemie rakoviny“.

Srovnáváte nesrovnatelné, pane kolego

S tím ale velká část Cudových odborných kolegů zásadně nesouhlasí. Do časopisu došla celá řada dopisů a reakcí, které rozebírají a napadají Cudovu metodiku a závěry. Základní výtka je v tom, že autoři k alarmujícímu výsledku došli srovnáváním nesrovnatelného: tým autorů příliš mechanicky porovnal výsledky důkladného průzkumu se staršími výsledky.

Ve Fukušima se pracovalo důsledně, pomocí CT skenu a důkladného vyšetření. Předchozí údaje vycházely z klasického vyšetření pacientů s viditelnými zduřením štítné žlázy nebo charakteristickými potížemi a následnou extrapolací dat na celou populaci. Cuda a spol. v práci možnost, že jde o důsledek pečlivějšího měření zmínili, ale nijak se jí podrobně nezabývali. Pouze bez dalšího vysvětlení uvedli, že efekt je příliš silný, než aby ho právě tento faktor vysvětloval.

Ale to se nezdá být tak úplně pravda, ilustroval třeba Noboru Takamura, specialista na radiační onemocnění ze specializovaného ústavu v Nagasaki a jeho kolegové. Provedli „fukušimské vyšetření“ u 4 365 japonských dětí ze tří různých částí země ve věku 3 až 18 let. Jejich výsledek (práce je zde) byl velmi podobný jako ten použitý ve Fukušimě: kolem 230 případů na milion. Ve Fukušimě to bylo cca 200 až 600 případů na milion. Podle časopisu Science podobných ověřovacích studií proběhlo v Japonsku ještě několik a došly k číslům ještě vyšším: 300, 350 a dokonce i 1 300 případů na milion osob. Rakoviny štítné žlázy jsou tedy dost možná o mnoho častější, než by naznačoval výsledek, který zmínil Cuda.

Pohled na dekontaminační práce probíhající v pásmu kolem elektrárny. Odklízí se jak kontaminovaná půda, tak biologický materiál, tedy hlavně rostlinné zbytky (na obrázku). Prací se účastní sedm tisíc lidí.

K tomu ještě jedna malá ilustrace (ne důkaz) na závěr: v jedné malé (cca 400 případů) japonské patologické studii se u zhruba 11 procent zkoumaných těl našly na štítné žlázy nádory, které ve zdravotnické dokumentaci nebyly nikdy zmíněny. V tomto případě šlo samozřejmě vesměs o staré lidi, takže výsledek není vůbec možné přenášet na děti a adolescenty, ale hezky to naznačuje, jak málo většina z nás (a také naši lékaři) o své štítné žláze ví.

Což možná není až tak špatně. Již jednou zmíněný článek v časopise Science upozornil na trochu případ Jižní Koreje, kde bylo v 90. letech vyšetření štítné žlázy zařazeno do „sazebníku“ jen s malým doplatkem. Počet vyšetření raketově stoupl a výrazně přibylo i identifikovaných nádorů a následných zákroků – a to často chirurgického odstranění celé štítné žlázy a s tím spojenou doživotní hormonální kůru. V roce 2011 bylo nahlášených případů rakoviny štítné žlázy 15krát více než v roce 1993, napsal tým korejských lékařů v časopise New England Journal of Medicine (abstrakt zde).

„Epidemie“ si přitom podle statistik nevyžádala žádné životy: počet úmrtí na tuto chorobu se mezi oběma roky nezměnil. Jinými slovy, lidé si nechávali operovat nádory, které by zřejmě buď zmizely samy nebo by jim nezpůsobily žádné obtíže. Autoři zmiňované studie navrhují, aby se vyšetření dělalo méně, a tím se zabránilo zbytečným operacím, jejich následků na zdraví a pohodu pacientů a případným komplikacím.

V případě Fukušimy je podobné řešení asi nemožné, už proto, že veřejnost by s ním nesouhlasila a celkem pochopitelně by ho považovala jen za snahu zamést problém pod koberec. Na druhou stranu, vybrat si mezi odbornými argumenty bez důkladné znalosti věci je obtížné, a nutkání podlehnout autoritativním argumentům jedné nebo druhé strany ohromné. Těžko si představit dobré řešení: jen je zjevné, že havárie ve Fukušimě nezpůsobila škody jen fyzické nebo zdravotní, ale i méně zjevné škody společenské. A také, že Japonsku se s nimi zatím nepodařilo úplně vypořádat.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 10 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 10 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 11 příspěvků

28. března 2024

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 29 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Jarní bouře ničila před 100 lety Prahu. Napáchala obří škody

v diskusi je 10 příspěvků

27. března 2024

Prahou prošla před 100 lety, 27. března 1924, neobvykle silná jarní bouřka. V části hlavního města...

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...