Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Fukušima oddechuje, aby jí dál neteklo do bot

aktualizováno 
Do budov poničených reaktorů jaderné elektrárny ve Fukušimě už začínají vstupovat lidé. Riskují, aby zprovoznili čerpadla a zabránili dalším únikům radioaktivní vody do okolí.

Už před několika týdny se do budov reaktorů poškozené jaderné elektrárny Fukušima dostali roboti. Jimi naměřené hodnoty radioaktivity nebyly vůbec nízké, přesto je následují i lidé. Důvodem jsou neustálé potíže s odpadem vznikajícím při chlazení reaktorů, tedy s radioaktivní vodou. K jejich řešení jsou zapotřebí lidské ruce.

Bez klimatizace neděláme

Řešení problému s vodou  začíná u vzduchu. Od 6. května funguje u reaktoru jedna klimatizace napojená z vedlejší haly s turbínami. Ventilace má zbavit vzduch uvnitř reaktoru většiny nebezpečných látek (především jódu 131). Lidé by se pak v budovách mohli pohybovat i déle než jen pár minut.

Doutnající bazény

Kromě záběrů ventilační techniky, která má umožnit lidem vstup do budov samotných reaktorů, jsme v posledních dnech získali také poprvé možnost podrobnějšího pohledu na další palčivý problém Fukušimy: bazény s vyhořelým palivem.

I v těch totiž vzniká teplo a u několika z nich hrozilo, kvůli odstávce elektrického proudu, poničení paliv a únik radioaktivity do okolí. (podrobnější vysvětlení najdete zde)

Ze záběrů se zdá, že vyhořelé palivo zvládlo období bez chlazení bez větší úhony. Obaly se na první pohled zdají neporušené. V reaktoru 4, který už byl v době zemětřesení odstavený, není vidět žádný problém. "Palivo skutečně nevypadá vůbec poškozené, na druhou stranu se z tohoto pohledu mnoho poznat nedá," říká odborník na jadernou energetiku Dušan Kobylka z ČVUT.

Nepřehlednější je situace v bazénu reaktoru číslo 3. Ten v době zemětřesení pracoval, po výpadku proudu se přehřál a došlo na něm k výbuchu. Silná exploze rozmetala lehkou halu kolem reaktoru a zaplnila bazén troskami a odpadem.

Právě vdechnutí radioaktivních látek rozptýlených ve vzduchu je pro pracovníky nejnebezpečnější jak podle provozovatele elektrárny, společnosti Tepco, tak i odborníků. "Dekontaminace je v takovém případě totiž téměř nemožná," řekl Technetu před časem Leoš Navrátil, předseda Společnosti pro radiobiologii a krizové plánování České lékařské společnosti.

Cílem je podle Tepco dosáhnout poklesu radioaktivity na méně než jednu tisícinu sievertu za hodinu (dokonce předpokládají, že by mohli dosáhnout zhruba na polovinu tohoto množství). I to je mimořádné vysoká dávka. Průměrný člověk dostane zhruba dvaapůl tisícin sievertu za celý rok.

Dělníci ve Fukušimě mohou podle předpisů dostat celkovou maximální dávku 250 tisícin siervertu, takže by v podobných podmínkách mohli odvést nějakou práci. V reaktoru by nepracovali na běžné směny, ale nejspíš vždy maximálně několik desítek minut najednou.

Bez ventilace by to bylo zcela nepředstavitelné. Roboti vyslaní do Fukušimy naměřili hodnoty v rozmezí zhruba od 10 do 50 tisícin sievertu za hodinu.

Fukušima už oddechuje

Ventilace podle všeho pracuje celkem správně. Když technici o víkendu poprvé vstoupili do budovy reaktoru číslo jedna, nedošlo podle Tepco k úniku významnějšího množství radioaktivity do okolí.  

Zatím ale není jasné, zda už se podařilo dosáhnout cílové hladiny radioaktivity, tedy pod jednu tisícinu sievertu za hodinu. Teoreticky to možné je. Model uvedený na jeho internetových stránkách tvrdí, že by úroveň radioaktivity měla klesnout na přijatelnou úroveň už zhruba 20 až 30 hodin po spuštění ventilace.

Aktuálně dělníci spěchají do zamořených prostor hlavně proto, aby elektrárně ulevili v problémech s přebytkem radioaktivní vody. Reaktory, či spíše palivo v nich, totiž stále vytváří teplo a ještě několik měsíců budou. Proto se stále chladí dodáváním vody zvenčí. Voda reaktory ovšem jen protéká, protože nefungují čerpadla, která by udržovala její oběh zařízením. Reaktorové nádoby v podstatě fungují jako velký prasklý chladič, ze kterého ovšem spodem vytéká radioaktivní voda (či pára).

Tato "zářící" H2O ale představuje velký logistický problém. Skladovací kapacity na místě jsou omezené a vypouštět ji nelze. Tepco by tedy podle zveřejněného plánu chtělo zprovoznit cirkulaci vody reaktory a uzavřít tak chladící okruh. Pára by se odvedla na kondenzátory, zchladila a znovu odvedla do jádra jako na každé fungující jaderné elektrárně.

Aby toho inženýři dosáhli, musí se na prvním reaktoru odvést spousta práce. Dělníci budou instalovat nová zařízení na sledování hladiny vody přímo v reaktorové nádobě a také na vhánění dusíku do tohoto prostoru. Dusík má bránit případné explozi vodíku a kyslíku.

Plán Tepca na rozhýbání oběhu vody se také neobejde bez pomoci stávajících zařízení v elektrárně, která budou vyžadovat důkladnou kontrolu a možná i opravy. To všechno jsou práce, které musí udělat lidé. Roboti nestačí. Začíná další kolo dnes asi nejnevděčnějšího zaměstnání na světě.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

Testovací dodávku StreetScooter německé pošty poznáte zejména podle...
Nová poštovní dodávka nepotřebuje řidiče. Svezli jsme se, nepřejela nás

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Autonomní poštovní dodávku, která může bez řidiče za volantem popojíždět po městě, nyní testuje společnost Deutsche Post. V rámci ukázkových jízd na konferenci...  celý článek

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.