Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Obyvatelé Fukušimy nemají v těle radioaktivní látky z havárie

aktualizováno 
Obyvatelé okolí fukušimské elektrárny nejsou ohroženi příjmem zvýšeného množství radioaktivních látek z prostředí a z potravy. Ukazují to výsledky měření u desítek tisíc lidí.

Návštěvníci městečka Yonomori ležícího jen zhruba 7 kilometrů od fukušimské elektrárny před zátarasy, které vyznačují zakázanou zónu. | foto: Profimedia.cz

Obyvatelům okolí fukušimské elektrárny se do těla dostalo do těla velmi malé, případně žádné množství radioaktivních látek navíc oproti běžným hodnotám. Tvrdí to studie, kterou zveřejnil profesor Rjúgo Hajano (angl. transkripce  Ryugo Hayano). Se svým týmem z Tokijské univerzity studoval vnitřní kontaminaci obyvatel prefektury Fukušima a sousední prefektury Ibaraki (studie je dostupná odsud).

Ukázalo se, že drtivá většina z desítek tisíc měřených lidí neměla vůbec žádné měřitelné množství hledaných umělých radionuklidů (naše těla vždy obsahují trochu přirozeně radioaktivních prvků z okolí, tak nějakou v těle daní lidé měli). Z 10 186 osob ze zasažených oblastí (měřených od října 2011 do února 2012) mělo 88 procent kontaminaci cesiem 137 a 134 z nich na neměřitelných hodnotách.

Milisieverty a my

Působení radioaktivního záření jsme vystaveni celý život, z drtivé části z přirozených zdrojů. Za hranici prokazatelně poškozující zdraví (hlavně nárůstem počtu nádorových onemocnění) se považuje cca 100 milisievertů (mSv) za rok. Pro většinu lidí smrtelná dávka při jednom intenzivním ozáření (odolnost se individuálně dosti liší) je zhruba stokrát vyšší: cca kolem 10 Sv (tedy 10 000 mSv).

Průměrná dávka z přirozených zdrojů na osobu za rok v ČR činí zhruba 3,4 milisievertů (mSv) za rok. V íránském Ramsaru, což je místo s patrně nejvyšší přirozenou radioaktivitou na světě, činí přibližně 10 mSv/rok. Ale jsou odtamtud zaznamenány i případy lidí, kteří za rok dostali kolem 260 mSv/rok.

Vyšetření na rentgenu (čili CT) vystaví pacienta dávce v rozmezí 1 až 30 mSv podle typu vyšetření a přístroje. Vyšší dávka je pro podrobnější celotělové vyšetření. U starších přístrojů jsou obecně dávky vyšší než u novějších.

U celkem 21 997 osob měřených v době od března 2012 do listopadu téhož roku byla kontaminace pod měřitelnou úrovní u 99 procent měřených. Pouze u jednoho procenta (212 lidí) se objevily stopy vnitřní kontaminace, ale opět hluboko pod zdravotními limity.

Větší hodnoty, i když i ty vedou k dávce jen 1 milisievert (velikost této dávky přibližuje vedlejší box), se našly u čtyř seniorů, kteří intenzivně jedli houby z vlastní kontaminované zahrádky.

Měření probíhala na celotělovém počítači, což jsou zařízení, jejichž hlavní součástí je velmi citlivý detektor záření gama, více v boxu vpravo.

Výsledky měření odpovídají předchozím výsledkům měření vnějšího ozáření a jeho zdravotních dopadů i odhadům Světové zdravotnické organizace, podle kterých se Fukušima naštěstí ukázala být podstatně menší katastrofou než Černobyl.

Hlavním rozdílem byl ve Fukušimě nižší únik radioaktivity, včasná evakuace většiny obyvatel a otevřená informovanost. Dále pak velmi pečlivá kontrola trhu s potravinami a vyřazení kontaminovaných produktů z potravního řetězce.

Co přesně se měřilo?

Ve studii se měřila přítomnost radioizotopů cesia 137 a 134. Proč právě jich? Vznikají prakticky jen v reaktorech a v současné době tvoří největší část zamoření z havárie (postupně se budou rozpadat a převáží vliv jiných radionuklidů, jejich aktivita je mnohem menší) a také se dobře šíří životním prostředím.

Dají se také snadno identifikovat, protože vyzařují gama záření, které snadno prochází lidským tělem, a dá se tak dobře změřit.

Pokud není "vidět" cesium, je to známka, že i další radionuklidy pocházející z havárie jsou v těle přítomny v zanedbatelném množství.

Je to dáno hlavně lepšími ekonomickými možnostmi Japonska, lepšími možnostmi dodávek potravin z jiných nezasažených oblastí a úrovní vybavení dozimetrickými přístroji.

Vyrobeno ve Fukušimě

Studie také dává odpověď na otázku, jak se daří zabránit proniknutí radioaktivních látek do potravního řetězce. Bez těchto informací by se těžko mohl do okolí elektrárny vracet normální život, jak mají úřady v plánu.

V nedávném článku o Fukušimě jsme psali o zpřístupňování téměř všech evakuovaných samosprávných celků. Z jedenácti takových se dosud otevřelo devět. Jako poslední to byly v březnu města Namie, Tomioka a vesnice Kacurao. Během jarních měsíců by se měla otevřít zbývající dvě města, Futaba a Kawamata. Zároveň se hledají cesty, jak v méně kontaminovaných a otevíraných oblastech obnovit bezpečnou produkci potravin.

Je třeba zdůraznit, že i v otevřených samosprávných celcích zůstávají silně kontaminované oblasti, které vyžadují intenzivní dekontaminaci a budou uzavřeny ještě řadu let. Podrobněji bylo rozdělení oblastí podle stupně postižení pospáno zde.

Minulý týden tak v městě Hirono začal výsev rýže na polovině z 210 hektarů městských rýžových polí. Toto město do původní zakázané zóny zasahuje jen velmi malým kouskem na severu. Zbytek tak byl v zóně s pohotovostí, odkud se musely evakuovat školy, zdravotní zařízení a další zázemí. Starosta tak nakonec rozhodl o úplné evakuaci obyvatel. Ti se začali vracet začátkem minulého roku, v březnu minulého roku se zde otevřely úřady samosprávy a farmáři začali s prvními testy produkce rýže.

Stejné testy probíhaly i ve vesnici Kawauči. Díky testovací produkci rýže se ukázalo, že tak lze získat rýži nezávadnou, jejíž radioaktivita je pod přísnými zdravotními limity. To je důvod, proč se letos produkce rýže ve městě Hirono rozjela naplno.

Vladimír Wagner

Pracuje na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy. Zabývá se výzkumem horké a husté jaderné hmoty pomocí srážek relativistických těžkých iontů a možnosti transmutace jaderného odpadu intenzivními toky neutronů.

Obnovení pěstování rýže by mělo urychlit návrat obyvatel, protože hlavním problémem jsou pracovní místa a obnova infrastruktury. Zatím se z 5 200 obyvatel Hirona vrátilo pouze něco přes 10 procent. I proto se v průmyslové zóně sousedního města Naraha vybudují výzkumné ústavy a podniky pro vývoj a produkci robotů a dalších zařízení, která jsou potřeba pro dekontaminaci a likvidaci havarovaných bloků.

Stejně tak se pomalu rozjíždí rybolov v zasažených oblastech vzdálenějších od zničené elektrárny.

V případě produkce potravin v zasažených oblastech, i když částečně dekontaminovaných, je potřeba velice pečlivě sledovat, zda nedošlo k jejich kontaminaci. Je otázka, jak budou k potravinám vyprodukovaným v zasažených oblastech přistupovat spotřebitelé. Jejich původ nemusí mít jen negativní dopad. Pozitivně může působit právě to, že jsou povinně velice pečlivě sledovány.

Autor:


Nejčtenější

Nové iPhony XS budou stát až 43 500 korun. Do Česka dorazí 29. září

Matura Jan: Online #7043

Apple na akci Apple Keynote 2018 představil tři nové iPhony. Nástupce modelu X se jmenuje XS, zvětšená varianta pak XS...

Ve dveřích se ohlédl a usmál. Na co nezapomene česká prokurátorka v Haagu

Anna Richterová v době, kdy pracovala pro tribunál v Den Haagu. Snímek je z...

Prokurátorka Anna Richterová je jedinou Češkou, která pracovala u mezinárodního tribunálu pro vyšetřování zločinů v...



Kennedyho sestru Rosemary zničili ambiciozní rodiče lobotomií

Kennedyho sestru zničili ambiciozní rodiče lobotomií

13. září 1918 se narodila Rosemary Kennedyová, sestra prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho. Od dětství s ní byly...

Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

Budoucnost

Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr...

Díru do ISS mohli navrtat Američané, tvrdila ruská média

Mezinárodní kosmická stanice ISS.

Američtí astronauti jsou podle ruské agentury Roskosmos nejpravděpodobnějšími viníky incidentu na ISS, při němž na...

Další z rubriky

O krok blíže k empatickému počítači. Jak dokáže luštit lidské emoce?

O krok blíže dokonalému humanoidovi vnímajícímu emoce

Vědci z univerzity MIT roky pracují na softwaru, který dokáže rozpoznat lidské emoce. Přesněji, zda jsou pozitivní,...

Nezbláznit se v polární zimě není jednoduché, řekl Horký v Rozstřelu

Cestovatel a dokumentarista Petr Horký hostem Rozstřelu

Filmař a polárník Petr Horký byl u záchrany sto let staré lodi Amundsenovy lodi Maud. Jak probíhala a co podobné...

Aktuálně nejrychlejší Hyperloop světa používá technologie Panasonic

Hyperloop od týmu WARR na konferenci společnosti Panasonic na IFA 2018.

Rychlostní rekord aktuálně nejrychlejšího modelu Hyperloopu na světě má hodnotu 467 km/h. Společnost Panasonic se na...

Najdete na iDNES.cz