Dvanáctého dubna to bude padesát let, co letěl první člověk do vesmíru. Mise dopadla úspěšně, na rozdíl od testovacího letu Jurije Gagarina o sedm let později.
Dva a půl měsíce před tragickou událostí začal trénovat, aby si udržel pilotní návyky. Na osudný let se vydal s plukovníkem Serjoginem, který byl zkušený válečný letec, jeden z nejlepších. Startovali z letiště Čkalovskoje poblíž Hvězdného Městečka. Podle názoru Mariny Popovičové, ženy kosmonauta a známé zkušební letkyně, zašel první kosmonaut hodinu před odletem za náčelníkem letiště generálem Puškem, aby mu vyčinil. Stroje, na nichž musí kosmonauti cvičit, jsou staré, motory opotřebované, a proto není jejich provoz bezpečný.
Počasí bylo horší, než předpovídali meteorologové. Proto se Serjogin rozhodl zkrátit let na minimum. Po dvanácti minutách Gagarin oznámil, že se vracejí. Třicet vteřin nato zmizel jejich stroj z obrazovky radaru. Katastrofa!
Až večer záchranné helikoptéry našly trosky letadla 65 kilometrů od letiště, nedaleko osady Novoselovo. Stroj neměl černou skřínku, která by zachycovala jeho technický stav.
Vyšetřování nic neobjasnilo
Kreml jmenoval vyšetřovací komisi v čele s ministrem válečného průmyslu Dmitrijem Ustinovem. Měla těžký úkol. Nakonec vydala zprávu, podle níž k ničemu určitému nedospěla, skutečnou příčinu zřejmě potřebovala zamlčet.
Letoun MIG-15
V roce 1989 se pokusila přešetřit tuto tragickou nehodu nová komise, v níž byli kosmonauti German Titov a Alexej Leonov, známý aerodynamik generál profesor Sergej Bělocerkevskij a další odborníci. Dospěli k závěru, že během cvičného letu obou pilotů byla porušena celá řada pravidel, havárie přišla náhle a nepředvídaně, přičemž posádka se jí snažila do poslední vteřiny odvrátit. Sám Bělocerkevskij se přiklonil k verzi o vlivu neznámé nadzvukové stíhačky, do jejíž větrné stopy se MiG-15 dostal a byl smeten.
Začátkem devadesátých let proběhla o příčinách této havárie v ruském tisku diskuse. Státní komise nejspíš zatajila její skutečné příčiny, protože odhalení by mohlo způsobit zemětřesení na velitelství letectva. Někteří odborníci připomněli tvrzení o cizím stroji, který zavinil pád. Na to jsou rozporné názory. Proti svědectví Leonova a dalších kosmonautů, stejně jako kolchozníků, kteří slyšeli zvuk patrně nadzvukové stíhačky Suchoj-11, stojí úřední tvrzení, že se v oblasti Gagarinova letu nic jiného nepohybovalo. A proto také nikdo nemodeloval situaci, kdy se MiG-15 dostane do větrné stopy nadzvukové stíhačky.
Leonov nesouhlasil. Komise se vyhnula verzi o dalším stroji proto, že by tím odkryla hrubé narušování pravidel bezpečnosti nad moskevským nebem.
Státní komise se úmyslně z ideologických a odborných důvodů vyhnula skutečným příčinám katastrofy |
Novinář Sergej Leskov ve vládním listu Izvěstija po dvaceti letech tvrdil, že "státní komise se úmyslně z ideologických a odborných důvodů vyhnula skutečným příčinám katastrofy".
Není pravda, že oba letci byli pod vlivem alkoholu, a to že způsobilo jejich zkázu, jak se občas tvrdí. Před každým letem musí piloti absolvovat lékařskou prohlídku, při níž by se na to přišlo, a pozdější rozbor jejich krve nic takového nenaznačil, uvedl Leskov.
Zato nadřízení se při přípravě tohoto cvičeného letu dopustili zanedbání řady služebních povinností. Oběma pilotům dali stroj starý patnáct let, který měl za sebou dvě generálky, motor dokonce čtyři. Navíc v něm nechali dvě přídavné nádrže, což trojnásobně snižovalo aerodynamické vlastnosti stroje. Je zajímavé, že ani před katastrofou, ani po ní nikdo nezkoušel, jak let v takové konfiguraci vypadá.
Teprve zpráva speciální komise kontrarozvědky tajné policie KGB, vedená Nikolajem Dušinem, ukázala na skutečné viníky. Zůstala tajná, jak bylo tehdy zvykem, takže ji mohl bývalý důstojník této zpravodajské služby Andrej Pavlov otisknout v deníku Komsomolskaja pravda až v březnu 2003. Havárii zavinili příslušníci pozemního personálu, kteří letadlo špatně připravili a jeho posádku špatně řídili.
Let z letiště dirigoval podplukovník J., známý svou zapomnětlivostí a vydáváním chybných rozkazů. Špatně analyzoval předpověď počasí. Za takové situace nesměl nechat letadlo s Gagarinem a Serjoginem odletět. Vzápětí po něm povolil start dalšího stroje, takže kosmonautův mig musel odletět do jiné oblasti. Mechanici nechali u tohoto letadla přídavné palivové nádrže a posádce o nich neřekli. Ovšem tyto nedostatky katastrofu ještě nezpůsobily.
Letadlo se uprostřed dvou oblaků dostalo do vývrtky. Piloti se rozhodli, že ji vyberou střemhlavým letem. Netušili, že k tomu nemají dostatečnou výšku. Podle názoru kontrarozvědčíka Medveděva je dezorientovala nesprávná informace o hladině těchto mraků. Byly totiž mnohem níž, asi o 400 metrů. A proto mohli narazit do země obrovskou rychlostí 690 kilometrů za hodinu.
Bělocerkevskij tvrdil, že Gagarinovi a Serjoginovi chybělo k úspěšnému dokončení manévru 250–300 metrů. Dušinova tajná zpráva to víceméně potvrdila.
Za vše možná může meteorologický balón Podle nové zprávy o vyšetřování první kosmonaut světa Jurij Gagarin zahynul nejspíše proto, že prudce manévroval se svým letounem, aby se vyhnul hrozící srážce s balonovou sondou. "Komise při analýze okolností nehody a poznatků z vyšetřování dospěla k závěru, že nejpravděpodobnější příčinou katastrofy byl prudký manévr při vyhýbání se balonové sondě. Anebo, což je méně pravděpodobné, při vyhýbání se horní vrstvě oblačnosti," uvedl dnes Alexandr Stěpanov z prezidentova archivu s odvoláním na dosud utajovanou zprávu státní komise. Podle ní "prudký manévr vedl k následujícímu propadnutí letounu do vývrtky a pádu v podmínkách složité meteorologické situace". ČTK |
