Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Galileo v roce 2013. Účastní se i české firmy?

aktualizováno 
Evropský družicový navigační systém Galileo by měl být dokončen v roce 2013, jak se před časem dohodla Evropská unie. Jeho postavení i provoz zajistí Evropská kosmická agentura (ESA).

Navigační systém Galileo | foto: ESA

„Už v červenci vypíše ESA tendry na dodávky nejrůznějších zařízení a systémů pro Galilea,“ řekl v úterý 18. března Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře (ČKK).

Právě proto, aby se české továrny a laboratoře mohly na tuto možnost připravit, uspořádala ČKK v uplynulých dva a půl letech 226 vzdělávacích a osvětových akcí v rámci Akademie CITT (Centrum inovací a transferu technologií), kterých se účastnilo přes čtyři tisíce lidí. Rovněž se školili pro další velkou sféru kosmických aplikací – pro využití dat dálkového průzkumu Země, tedy monitorování zemského povrchu.

„Cílem Akademie CITT bylo, aby se stala jakýmsi prostředníkem mezi světem high technologií a malými a středními firmami v České republice,“ připomněl docent Kolář. „Tyto firmy mají velký potenciál a mohou technologie Galilea a monitoringu životního prostředí ve svém podnikání využít. Myslím, že se tento cíl podařilo naplnit.“

Tyto kurzy navštěvovali nejen zaměstnanci různých firem, ale i pracovníci státní správy, policisté a další zájemci. Financovala je Evropská unie a Ministerstvo práce a sociálních věcí, partnery byly Hospodářská komora hlavního města Prahy, ČVUT a Univerzita Karlova. Dalším cílem bylo zvýšit kvalitu spolupráce vědeckých institucí s podnikatelskou sférou.

Za pět let by tedy mělo kroužit okolo Země 26 družic Galileo řízených několika pracovišti v Evropě. Tento projekt přijde nejméně na 2,4 miliardy euro, ale u takových velkých úkolů se stává, že v průběhu realizace budou k překonání nečekaných obtíží zapotřebí další sumy peněz. Česká republika usiluje o to, aby EU umístila ředitelství tohoto projektu v Praze, o tom se bude ještě jednat.

Přibližně ve stejné době jako Galileo chtějí Američané spustit novou generaci svého projektu GPS. Číňané by rádi uspěli se svou soustavou navigačních družic Kompas a Rusové s projektem Glonas. Galileo a GPS II mají být slučitelné.

Služby družicové navigace jsou velmi perspektivní. Okolo roku 2020 bude na ně každoročně vynakládáno na celém světě 50 miliard euro. Možnosti využití této služby jsou velmi široké a nové aplikace se stále vynořují, záleží na nápaditosti provozovatelů i uživatelů. Tomáš Přibyl z ČKK uvedl nedávný příklad jedné brněnské firmy, která propůjčuje svým zaměstnancům auta – pomocí GPS nechala kontrolovat otevírání jejich benzinových nádrží, aby tím zamezila odčerpávání pohonných látek v soukromých garážích, a náklady na tuto investici se jí vrátily během jediného měsíce.

Integrace kosmické navigace se snímkováním zemského povrchu umožní v budoucnosti velmi efektivně řídit záchranné práce při všech možných přírodních a průmyslových neštěstích.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Velení na pozorovatelně, střelnice Kapustin Jar
Před Bajkonurem Sověti zkoušeli rakety v tajném Kapustině Jaru

Sovětský svaz se v padesátých letech snažil na základě výzkumu německé raketové techniky i vlastních zkušeností vytvořit dalekonosnou raketu pro vodíkovou...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.