Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Geneticky upravený losos se dostal na talíře, „ekoprase“ předběhlo dobu

aktualizováno 
Geneticky modifikované zemědělské plodiny se ve Spojených státech schvalují jako běžícím pásu. Schvalovací proces geneticky modifikovaných živočichů dlouho vázl. Výjimku představují tzv. živé bioreaktory produkující důležité léky a losos určený ke konzumaci.

Geneticky upravený losos AquAdvantage vzadu a klasický losos atlantský (obecný) vepředu. Obě ryby mají stejné stáří. | foto: AquaBounty Technologies

Země Evropské unie se sice obracejí k pěstování geneticky modifikovaných plodin zády, ale ze světa dovážejí produkty 67 geneticky modifikovaných plodin. Dalších pět k nim přibude počátkem roku 2016, jen co jejich dovoz schválí Brusel. Drtivá většina těchto dovozů končí v žaludcích prasat, slepic, krůt a dalších hospodářských zvířat. Je to víceméně vynucená situace. Evropská unie nedokáže vyrobit dostatek krmiv pro své chovy hospodářských zvířat, a pokud nechce drasticky omezit produkci masa a vajec, musí dovážet krmiva ze zemí, které se genetickým modifikacím nebrání.

Geneticky modifikovaní živočichové zůstávali zatím jen v laboratořích a specializovaných provozech, kde se s jejich pomocí produkovaly bílkoviny využitelné pro léčbu závažných onemocnění. Vědci například chovají pro potřeby výzkumu nejrůznější kmeny myší, které mají metodami genového inženýrství cíleně pozměněnou dědičnou informaci. Podobně je pro výzkum používána i geneticky modifikovaná muška octomilka, haďátko Caenorhabditis elegans, rybka danio pruhované, známá akvaristům jako zebřička, a mnoho dalších tvorů s upravenou dědičnou informací.

Za průlomový počin v oblasti genetických modifikací živočichů lze označit nedávný verdikt amerického Úřadu pro potraviny a léčiva, který schválil geneticky modifikovaného lososa pro chov na maso a pro konzumaci lidmi. Američané si mohou maso z lososa nesoucího označení AquAdvantage v dohledné době koupit a pochutnat si na něm. Vzhledem k tomu, že v USA není povinné značení potravin vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, je jen na producentovi lososa, biotechnologické společnosti AquaBounty Technologies, jestli spotřebitele na geneticky modifikovaný původ masa upozorní, nebo ne. O osudu geneticky modifikovaného lososa rozhodne trh. Pokud jej budou Američané kupovat, budou ho rybáři chovat. Pokud jím spotřebitelé pohrdnou, pak mu povolení úřadů nepomůže a skončí v propadlišti dějin.

Dvacet let čekání na lososa

Losos AquAdvantage má dědičnou informaci upravenou tak, aby rychle rostl a spotřeboval přitom méně krmiva. Jeho schvalování Úřadem pro potraviny a léčiva neprobíhalo hladce. I když jsou Američané zběhlí ve schvalování geneticky modifikovaných plodin, vynesení finálního verdiktu o prvním geneticky modifikovaném živočichovi určeném ke konzumaci trvalo dvacet let.

Firma AquAdvantage dodala všechny potřebné dokumenty dokazující, že se maso geneticky modifikovaného lososa neliší od masa obyčejných lososů. Součástí rozsáhlé dokumentace byly i podklady pro posouzení rizika chovu geneticky modifikovaného lososa pro životní prostředí. Losos je z hlediska environmentálních rizik několikanásobně „pojištěný“. Bude se chovat v uzavřených sádkách a nikoli v mořských akvakulturách, odkud ryby běžně prchají do volné přírody. Odhaduje se, že se jich tak každoročně nechtěně vypustí miliony.

U geneticky modifikovaného lososa budou vykrmovány pouze neplodné samice. I kdyby chovatelům ze sádek uplavaly, v přírodě se nerozmnoží. Není žádným tajemstvím, že kladný verdikt o lososu AquAdvantage ležel v šuplících úředníků pět let a že ho tam zdržel enormní tlak chovatelů klasických lososů, kteří si nepřáli vstup geneticky modifikované konkurence na trh.

Prase se povolení nedožilo

Další geneticky modifikované hospodářské zvíře, které čekalo na schválení z Úřadu pro potraviny a léčiva, už tolik štěstí nemělo. Majitelům prasete Enviropig, které díky zásahu do dědičné informace lépe trávilo krmivo a zatěžovalo životní prostředí menším objemem zplodin látkové výměny, došly po sedmnácti letech čekání trpělivost i peníze a prasata do jednoho pozabíjeli a zlikvidovali.

Ale ve hře jsou další geneticky modifikovaní živočichové, kteří by mohli skončit na talíři milovníků masa. Americká firma Recombinetics získala pomocí genového inženýrství skot, kterému nerostou rohy, a jeho telata proto nemusí absolvovat bolestivou proceduru odrohování, při kterém se násilně poškodí základ budoucího rohu. Tato biotechnologická společnost má ve svém výrobním portfoliu i prasata, jejichž kanci nevytvářejí typický tělesný odér, a není je proto pro výkrm zapotřebí kastrovat.

Výkonný ředitel společnosti Recombinetics Scott Frankenkrug nedávno v rozhovoru pro časopis Nature prohlásil, že jeho firma manipuluje s genomem zvířat metodami, které nepodléhají schvalování Úřadem pro potraviny a léčiva, a firma proto nemusí žádat úřad o povolení. Úřad pro potraviny a léčiva se však zatím k této otázce jednoznačně nevyjádřil a dá se očekávat, že i nad zvířaty z Recombinetics si bude chtít udržet určitou kontrolu. Schválení lososa AquAdvantage modifikovaného klasickými metodami genového inženýrství nicméně Scott Frankenkrug bere jako jednoznačný signál, že Úřad pro potraviny a léčiva je ochoten dát zelenou dalším geneticky modifikovaným zvířatům. „Momentálně jsem optimista,“ prohlásil výkonný ředitel Recombinetics.

Léky z živých bioreaktorů

Úřad pro potraviny a léčiva mezitím vydal kladné rozhodnutí pro geneticky modifikovaného kura. Ten není určen pro produkci drůbežího masa nebo vajec na trh s potravinami, ale přiřadil se k malé skupince geneticky modifikovaných živočichů produkujících léky. Někdy se jim také říká „živé bioreaktory“. Průkopníkem na tomto poli je americká biotechnologická společnost rEVO Biologics (dříve GTC Biotherapeutics), která s pomocí geneticky modifikovaných koz vyrábí lidský protein antitrombin a dodává jej na trh v podobě léku ATryn. Ten užívají lidé trpící zvýšeným rizikem tvorby krevních sraženin. I když je lék americké provenience, Evropská unie jej bez velkých problémů schválila už v roce 2006. V USA byl povolen až o tři roky později.

Další lék z geneticky modifikovaných zvířat je Ruconest od firmy Pharming Technologies, určený pacientům s dědičným angioedémem. Toto onemocnění vzniká v důsledku nedostatečné produkce proteinu označovaného jako inhibitor C1 esterázy. Rodí se s ním jedno z padesáti tisíců dětí. Choroba se projevuje náhlými silnými otoky, většinou na končetinách nebo na břiše. Pokud však postihnou obličej nebo krk, jde pacientovi o život, protože mu hrozí udušení. Někteří pacienti mají štěstí, že je záchvaty postihují jen vzácně, ale jiní jimi trpí třeba každý třetí den. V průměru postihne člověka s dědičným angioedémem osm záchvatů do roka. Ruconest se vyrábí prostřednictvím geneticky modifikovaných králíků, kteří vylučují lidský inhibitor C1 esterázy v mléce. Pacienti dostávají lék při záchvatu infuzí.

Nejnověji se ke geneticky modifikovaným zvířatům produkujícím léky připojil geneticky modifikovaný kur, jehož slepice produkují ve vaječném bílku lidský enzym sebelipázu alfa. Lék pod označením Kanuma vyrábí společnost Alexion Pharmaceuticals a je určen k léčení pacientů s dědičnou poruchou označovanou jako Wolmanův syndrom. Ten je vyvolán nedostatkem enzymu lysosomální kyselé lipázy. Postižení lidé mají těžce narušený metabolismus tuků a jsou ohroženi na životě záhy po narození. Bez léčby obvykle nepřežijí déle než rok.

V zemích Evropské unie jsou již všechny tři léky produkované geneticky modifikovanými zvířaty schváleny k léčbě. EU bývá při jejich zavádění svižnější než americký Úřad pro potraviny a léčiva. V rozporu s evropskou legislativou obvykle chybí na obalu těchto léků výstražný nápis: „Vyrobeno z geneticky modifikovaného organismu“. Zřejmě proto, že v případě potřeby těchto léků by ani skalní odpůrce geneticky modifikovaných organismů léčbu z principiálních důvodů neodmítl.

Schválení lososa AquAdvantage v zemích Evropské unie zcela jistě není na programu dne a Brusel určitě udělá vše nejen proto, aby jej u nás rybáři nemohli chovat, ale také zabrání dovozu jeho masa popřípadě výrobků z něj z USA do Evropy. I když američtí a kanadští kulinářští odborníci maso lososa AquAdvantage vychvalují, evropský milovník ryb by si musel pro ověření této chvály zajet do Spojených států. A kdo ví, jestli by neměl problémy s jeho sháněním. Některé americké obchodní řetězce už totiž vyhlásily, že lososa AquAdvantage prodávat nebudou.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Prahu by zatopila radioaktivní voda. Ihned by umřely desítky tisíc lidí

Celkový pohled na Prahu zatopenou vodou z Orlické a Slapské přehrady v rámci...

Píše se rok 1982 a Prahu zasahuje mohutná přívalová vlna z protržené Slapské a Orlické přehrady. Je to dílo nepřítele...



Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Proč chtěl Hitler Svatý grál a archeologie za ČSSR nebyla marxistická

Svastika na archaické řecké keramice (8. století před Kr., Archeologické muzeum...

Jedním z oblíbených triků propagandy a propagandistů je návrat k mýtům a ohýbání historie do podoby, která politickému...

Tohle astronomové ještě neviděli. Přiletěla první mezihvězdná planetka

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

V naší soustavě už více či méně dobře známe 750 tisíc různých planetek a dalších menších těles. Ale žádný z nich se...



Další z rubriky

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...

Sci-Hub by měl znovu platit a možná bude opětovně nedostupný

Zakladatelka serveru Sci-Hu, Alexandra Elbajkanová. na konferenci na Harvardově...

Služba Sci-hub, která nabízí „upirátěné“ vědecké studie zdarma ke stažení, čelí dalším žalobám.

Byl Tyranosaurus rex největším dravým dinosaurem? Záleží i na hmotnosti

Velikostní srovnání čtyř největších známých teropodů. Z hlediska délky je T....

Existuje řada dravých dinosaurů, kteří jsou o něco větší než asi nejznámější Tyranosaurus rex. Ale co se týká...



Najdete na iDNES.cz