Vědecké překvapení: gepardům nejde o rychlost, ale práci nohou

aktualizováno 
První sledování gepardů pomocí GPS při lovu ukázalo, že nejrychlejší šelmy spoléhají v nečekané míře na svou obratnost.

Gepard vybavený GPS obojkem | foto: Structural Motion Lab & RVC

O životě většiny druhů zvířat v jejich přirozeném prostředí mnoho nevíme. Chybí nám hlavně kvantitativní údaje: kde a čím tráví kolik času, kde se pohybují a shánějí potravu. Ale situace se pomalu lepší, jak nejlépe ukazuje příklad druhu Homo sapiens. Data ze sociálních sítí, mobilních zařízení a aplikací nám dávají z historického hlediska ojedinělý přehled o lidských činnostech a životě.

Biologové by rádi měli podobné údaje i od jiných druhů. Mohly by změnit naše poznání v mnoha směrech, jak ukazuje studie britských vědců, otištěná tento týden v časopise Nature. Autoři se v ní poprvé podrobně podívali na lov gepardů ve volné přírodě.

Od jedinců v zajetí víme, že gepard je nejrychlejší známé suchozemské zvíře. Spolehlivě mu byla změřena rychlost 29 metrů za sekundu, tedy 104 kilometrů za hodinu (studie je zde). Ale jak je to v přírodě?

GPS obojky kupodivu odhalily, že gepardi obvykle při lovu na svou maximální rychlost nespoléhají. Zvířatům sice byla naměřena okamžitá rychlost až 93 km/h, ale pouze jednou ze 367 pokusů. Průměrná nejvyšší rychlost dosažená při lovu byla zhruba 55 km/h, a to jen po dobu jedné až dvou sekund.

Na druhou stranu to může být dáno tím, že čtyři sledovaní gepardi pocházeli z Botswany a lovili hlavně impaly. Kdyby žili na východoafrických savanách, kde velkou část kořisti gepardů tvoří gazela Thompsonova, která je asi (přesné údaje ještě nejsou) rychlejší než impala, museli by možná přidat.

Z "technického hlediska" jsou nejzajímavější údaje o zrychlení. Zvířata obvykle vyrazila z úkrytu rychle, ale před kořistí zpomalila, aby se připravila na souboj v obratnosti. Gepardi při lovu dokázali během jediného pohybového cyklu (tedy "kroku" všech čtyř nohou) zrychlit o zhruba 3 metry za sekundu

Zvířata ještě rychleji brzdí. Během jednoho "kroku" sníží rychlost o 4 m/s a při běhu dělá zhruba tři kroky za vteřinu. V reálu tak gepardi z padesátikilometrové rychlosti na desetikilometrovou zpomalili během tří kroků (tedy sekundy). Sníží tak poloměr zatáčky ze zhruba 20 metrů na něco přes metr.

Utíkej, jak chceš. Fyzice neutečeš.

Utíkej, jak chceš. Fyzice neutečeš.

V poměru výkon/hmotnost dosahují gepardi hodnoty cca 100 wattů na kilogram (W/kg). Výsledkem je pak už dříve naměřená "stovka" za zhruba tři sekundy, během které také kočka dosáhne zhruba svojí maximální rychlosti. Usain Bolt během svého rekordního běhu dosáhl maximální rychlosti 12,27m/s po 65 metrech běhu (byť už 25 metrech běžel cca 11 m/s.)

Když jsme u jamajského rekordmana: Usain Bolt má ve svých "technických parametrech" v kolonce poměr výkon/hmotnost uvedeno 25 W/kg, chrti 60 W/kg. (Ale aby si gepard tak nevyskakoval: vozy Formule 1 mají přes 1 000 W/kg.)

I přes to všechno byli sledovaní gepardi při lovu úspěšní zhruba v jednom za čtyř případů, což odpovídá předchozím studiím. Překvapivé naopak bylo, že neloví jen na otevřených pláních a zhruba ve čtvrtině případů se odvažují k i lovu v porostu.

A co tučňáci?

Nabízí se i otázka, zda sledované údaje nemohly být ještě lepší. Obojky na krku zvířat vážily sice jen cca 340 gramů a byly samozřejmě navrženy podle nejlepšího svědomí biologů, ale nikdo nemůže vyloučit, že zvířata přece jen trochu neomezují. Může se to zdát nepravděpodobné, ale odborníci mají v paměti nedávný příklad tučňáků patagonských.

Jak zjistila desetiletá studie publikovaná v roce 2011, tučňáci označení na křídlech páskami, které měly umožnit biologům jejich sledování, to měli v životě těžké. Za dobu studie vyvedli o 39 procent méně mláďat a měli o šestinu nižší míru přežití (většina krátkodobých studií předcházející hromadnému značkování ptáků negativní efekt bohužel neobjevila). Biology zjištění nemile překvapilo a mimo jiné také vedlo ke korekci dopadu změn klimatu na tučňáky.

Ovšem gepardi s obojkem měli zhruba stejnou úspěšnost lovu jako zvířata sledovaná méně důkladně klasickými metodami. To je zdaleka nejdůležitější ukazatel a zdá se tedy, že gepardům neublíží, když o nich bude víc informací dostupných on-line a přímo v reálném čase. Uvidíme, jak to bude u lidí.

Oprava: Do článku jsme doplnili krokovou frekvenci, bez které nebylo zřejmé, jakých hodnot zrychlení gepard dosahuje a text tak, aby srovnání s výkony Usaina Bolta bylo korektní.

Autor:

Nejčtenější

První mezihvězdné těleso může být sluneční plachetnicí

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První objekt od jiné hvězdy zachycený pozemskými teleskopy by podle naměřených parametrů mohl být sluneční plachetnicí,...

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Další z rubriky

Před 40 lety odstartoval Magion. My si na něj nedávno sáhli

Před čtyřiceti lety letěla do kosmu první československá družice Magion 1

V úterý 24. října 1978 odstartovala do kosmického prostoru první československá družice, 15 kilogramů vážící Magion....

Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena...

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Najdete na iDNES.cz