Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci konečně rozplétají hlavní kontroverzi kolem globálního oteplování

  19:01aktualizováno  19:01
Nová studie vědců z Harvardovy univerzity pomohla objasnit základní rozpory v klimatických predikcích.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jednou ze zásadních námitek proti závěrům mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) je, že teplota nestoupá tak rychle, jak tvrdily původní teoretické modely. Vědcům z Harvardovy univerzity se nyní podařilo najít minimálně jeden z důvodů, proč tomu tak může být. Svou práci publikovali ve vědeckém časopise Science Advances (doi: 10.1126/sciadv.1602821, volně k dispozici).

Studie se věnuje zásadnímu konfliktu mezi tím, co předpovídaly modely klimatických změn, a tím, jak se klima v posledních letech vyvíjelo. Například některé modely předpovídaly, že teplota by měla v případě zdvojnásobení obsahu CO2 v atmosféře stoupnout o 1,5 až 4,5 stupňů Celsia. Ve skutečnosti však započítání pozorování za posledních 200 let (tzv. historical forcing) naznačuje při zdvojnásobení CO2 maximálni nárůst „jen“ o 3 stupně Celsia. „Tato diskrepance mne a další klimatology znepokojovala,“ uvedl pro The Washington Post Cristian Proistosescu, jeden z autorů studie.

„Aplikovali jsme Bayesovskou statistiku na 24 různých modelů klimatických změn,“ uvedli autoři. Oddělili od sebe „rychlé“ a „pomalé“ modely a zaměřili se na to, jak se v předpovědích liší a proč. Zjistili tak, že na různých místech naší planety dochází k oteplování různými způsoby (režimy) či fázemi. Některé procesy, které probíhají pomaleji, mohou položit základ pro pozdější rychlé oteplení, což by vedlo k „dohnání“ oněch chybějících stupňů.

Hnědá linka znázorňuje historické teploty, čárkované a čerchované linky pak...

Hnědá linka znázorňuje historické teploty, čárkované a čerchované linky pak oddělené různé vlivy dle ultrarychlých (Mode 1), rychlých (Mode 2) a pomalých (Mode 3) modelů.

Jedním z vlivů, které autoři studie zmiňují, je pomalejší oteplování jižní polokoule. Tichý oceán absorbuje velké množství vznikajícího tepla, ale poté, co se zahřeje, může uspíšit další procesy oteplování, včetně menšího množství mraků v atmosféře nebo změny vzdušného proudění.

Tato studie sama o sobě nedala uspokojivé odpovědi na všechny otázky. Naznačuje ale, kudy by se mohl ubírat další výzkum směřující k lepším a spolehlivějším modelům globálního oteplování. Ukazuje také, že dlouhodobé modely se nemusí mýlit jen proto, že se prozatím rozcházejí s pozorovaným tempem oteplování.

Jak se současné modely globálního oteplování shodují s realitou:

Upřesnění: Upřesnili jsme, z čeho vychází odhady změny teploty.

Autor:



Nejčtenější

Nejšťastnější americká stíhačka. Pilot ji opustil, a tak přistála sama

Convair F-106A Delta Dart

Před téměř půlstoletím se stal v americké Montaně zázrak. Z nebe se snesl na pšeničné pole proudový letoun, který byl...

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...



Vyfotil jeden jediný atom. Stačil běžný foťák a složitá past

Snímek zachycující jediný atom stroncia v tzv. iontové pasti. Atom je uprostřed...

Atomy jsou pouhým okem neviditelné, to víme všichni. Ale pokud je správně nasvítíte a připravíte pro ně vhodné...

Apple HomePod ničí dřevěný nábytek. Dávejte ho jinam, radí výrobce

Takto dopadl povrch dřevěného nábytku při testu HomePodu magazínem Wirecutter.

S prvními zahraničními recenzemi a s prvními aktivními uživateli chytrého reproduktoru HomePod se ukázal jeden nečekaný...

Je budoucnost ve dřevě? Vědci z něj vytvořili nečekaně odolný materiál

Dřevo pevné jako železo? (ilustrační foto)

Dřevo je levný a užitečný materiál, ovšem nepříliš tvrdý, což ho pro některá využití diskvalifikuje. Vědci nyní ale...

Další z rubriky

Vyfotil jeden jediný atom. Stačil běžný foťák a složitá past

Snímek zachycující jediný atom stroncia v tzv. iontové pasti. Atom je uprostřed...

Atomy jsou pouhým okem neviditelné, to víme všichni. Ale pokud je správně nasvítíte a připravíte pro ně vhodné...

Nejstarší popsané setkání Evropy s dinosauřími fosiliemi patří do antiky

Paleodictyon je poměrně hojná ichnofosilie, představující zřejmě zkamenělý...

V období „předvědecké“ paleontologie se lidé zcela běžně setkávali se zkamenělinami pravěkých organismů, ale neměli...

V Indii někdo před 400 tisíci lety vyráběl lidské nástroje. Ale kdo?

Kamenné nástroje z lokality Attirampakkam. Ležely v nánosech na břehu místní...

Nálezy ze střední Indie ukazují, že zde někdo vyráběl kamenné nástroje typické pro moderního člověka. Ale ti na místo...

Najdete na iDNES.cz