Lidé nechtějí GMO, protože potraviny se podle nich vyrábí v supermarketu

Lidé nemají důvod přijmout geneticky modifikované potraviny, dokud z nich nebudou mít nějaký prospěch, říká Marc van Montagu, jeden z objevitelů této technologie. A zatím je vidí jen zemědělci a jejich dodavatelé.

Marc van Montagu | foto: Friends of Europe CC-BYCreative Commons

Rodák z Gentu Marc van Montagu se znal s Antonínem Holým, v 80. letech se stal jedním z otců technologie genetické modifikace rostlin, založil několik firem a dnes, v 83 letech, se podle vlastních slov na plný úvazek věnuje „komunikaci“ - snaží se laikům vysvětlit, co lze dokázat s pomocí manipulace s DNA.

My jsme se s ním sešli na festivalu vědeckého filmu AFO v Olomouci, kde byl hlavním hostem. Na malém Belgičanovi, který za sebou má velkou vědeckou kariéru i roky hodně kontroverzního veřejného vystupování, je sice pokročilý věk na pohled znát, ale jen dokud se nerozmluví.

Vy nejste v České republice zdaleka poprvé, že?
Ne, byl jsem tady už před více než půlstoletím. Přijel jsem na stáž do Akademie věd, abych se tu ve skupině organické chemie naučil nějaké nové metody a postupy. Byl jsem tu tři měsíce, seděl jsem ve stejné místnosti u stejné lavice s Antonínem Holým. Oba jsme tehdy byli ještě studenti, ale udržovali jsme kontakt až do jeho smrti. Jako vědci jsme se pak postupně věnovali každý jiné oblasti – já jsem oblast zájmu totiž změnil.

Společné máte to, že jste oba přišli s opravdu zajímavými objevy. Jak to bylo s tím vaším?
To, ano, oba jsme měli tak trochu štěstí. Začalo to zvědavostí. Prostě nás zajímalo, jak a proč bakterie ovlivňují, co rostliny vyrábí v buňkách. Jak ji dokážou přesvědčit, aby pro potřeby bakterie vyráběla v buňkách látky, které jinak nikdy nevyrábí. Trvalo nám to několik let, ale nakonec jsme přišli s vysvětlením a nutnými důkazy. Ukázalo se, že bakterie od přírody dělají genové inženýrství – mění DNA rostliny, aby ta dělala, co ony potřebují.

Takže genetické modifikace vidíte jako trik odkoukaný z přírody?
Ano, v přírodě k nim došlo už mnohokrát. Nedávno se třeba zjistilo, že všechny sladké brambory prošly před zhruba šesti tisíci lety takovou přirozenou genetickou modifikací (psali jsme zde, pozn.red.).

Proč to tedy lidé považují za něco nepřirozeného?
Pro laika je velmi těžké si udělat přesnou představu. Pokud lidé nechtějí věřit tomu, že to je přirozené, tak nebudou.

Pokud lidé nechtějí věřit tomu, že je to přirozené, tak nebudou.

A jejich představu jim jen těžko vyvrátíte. Je to jako v takzvaných primitivních společnostech, ve kterých žijí velmi sofistikovaní a chytří lidé, kteří i tak mohou věřit věcem, které nám přijdou zcela absurdní a směšné. Pokud v tom vyrostou, pokud tomu věří všichni okolo nich, tak tomu budou věřit také. To, čemu lidé věří, se stává do jisté míry skutečností.

Víte, my vědci jsme zapomněli zkoumat lidi. Lidé ve společnosti věří spoustě věcí, které vlastně nemají podložené. Týká se o to i vědců: ti sice rozumí svému oboru, ale třeba ve fyzice, medicíně či jiných oborech už se orientují na základě svých přesvědčení. Existují vědci, kteří nevěří v očkování. My musíte vytvořit nějaký jazyk, nějaký systém, jak takové věci vysvětlit. Ono není divu, věda je vlastně velmi nový výmysl, starý jen pár set let.

Marc van Montagu (vlevo) se svým kolegou Jozefem Schellem, se kterým pracoval na výzkumu mechanismu genetických modifikací u rostlin.

Jak začala celá debata o riziku genetických modifikací?
Začala už mezi vědci, když došlo k prvním modifikacím bakteriální DNA. Už mezi odborníky panovaly obavy, co by se mohlo stát, a tak vznikl třeba nápad uskutečnit konferenci v Asimolaru v roce 1975 (na které se probírala možná rizika a regulace výzkumu tehdejších biotechnologií, pozn. red.), kde už tehdy byl i zástupce naší výzkumné skupiny. Tématu se pak chopili další lidé mimo obor, potom i média a tak dále. Rozjel se kolotoč, ze kterého vědci byli překvapení, ale mohli za to vlastně sami – nedovedli s laiky mluvit srozumitelně a překládat jim správné argumenty. A také samozřejmě nebyli jednotní, každý vystupoval sám za sebe. Když pak došlo na debaty o regulaci, vstoupily do toho i velké firmy, které viděly její výhody: brání totiž vstupu konkurence na trh. Začaly narůstat obavy a situace se zcela vymkla z rukou – a to trvá dodnes.

GM plodiny ale vstoupily na trh zprvu relativně úspěšně, prodávala se třeba geneticky modifikovaná rajčata, a to i v Evropě. Proč je zákazníci pak tak ochotně opustili?
Protože v nich neviděli výhodu. Kdyby ten produkt byl o hodně lepší, zákazníci by se ho nevzdali. Ale protože nebyl, nezáleželo jim na něm. Jiná situace byla u zemědělců, kteří si výhody modifikovaných plodin uvědomili velmi rychle, a pokud mohli, přešli na ně. Šetřily jim peníze za chemikálie i práci. A hlavně v případě rozvojových zemí šetří také zdraví pěstitelů i jejich rodin, protože nemusí tak často zacházet s nebezpečnými chemikáliemi. Třeba bavlnu je nutné stříkat někdy i dvakrát denně přípravky, které nemusíte používat, pokud máte její geneticky modifikovanou Bt variantu (má z bakterií převzatý gen, podle kterého vyrábí velmi silný insekticid, běžně označovaný jako Bt toxin. Ten se mimo jiné používá k postřikům v biozemědělství, pozn.red.). Osivo modifikované bavlny je sice dražší, ale když zemědělcům ušetří dostatek práce a nákladů, sáhnou po něm.

Jak úspěšné přesně jsou?
Více než 70 procent dnes pěstované bavlny je geneticky modifikovaných. Třeba v Africe se tak šíří přes propustné hranice GM plodiny neoficiálně z jedné země do druhé. Na papíře se pěstuje GM bavlna jen v Burkina Faso, ale sdílí hranice s Ghanou, kde žijí stejné kmeny, a tak GM bavlna roste i v Ghaně. Nemluví se o tom, ale nikdo s tím nic nedělá, protože zemědělci je chtějí. Časem se možná podaří přesvědčit někoho z vlády, aby se zasadil o získání oficiálního povolení, ale do té doby se bude rostlina nejspíše šířit díky ústním referencím.

To u koncových zákazníků to je situace jiná - jak jsem říkal, ti v nich žádnou výhodu nevidí. Co se děje na poli, je nezajímá. Lidé ve vyspělém světě si v podstatě myslí, že se potraviny vyrábí v supermarketech.

Minulý rok historicky poprvé celosvětově klesla výměra plochy oseté GMO. Je to tím, že se neobjevují nové plodiny, a pokud ano, proč to tak je?
Ony se objevují, ale jen v laboratořích. Do praxe se nedostanou.

Vývoj GMO rostlin je levnější, pokud cílíte na rozvojové země.

Neměl jsem na mysli jen Evropu. Co třeba v USA nebo jiných zemích, kde je situace příhodnější?
Ale i tam je zapotřebí projít schvalovacím procesem, který není vůbec levný. Někteří výrobci tvrdí, že na schválení GM osiva musí vynaložit celkem 150 milionů dolarů. Za určitých okolností to může být levnější, pokud chcete vyvinout rostlinu pro rozvojový trh.

Zkoušky mohou být méně náročné, můžete získat peníze třeba z nadace Gatesových. Pokud se zavážete, že půjde o produkt jen pro rozvojové země, s velkými firmami se také můžete dohodnout, že vám odpustí poplatky za patenty, které k vytvoření takové rostliny potřebujete. Ale ve výsledku pak vyrobíte plodinu, která nemá šanci se rozšířit.

Těžko si umíme představit, jak chudí zemědělci v Číně jsou.

Takže nepředpokládáte, že boom GM plodin bude pokračovat?
Uvidíme, co udělá Čína. Čína koupila za 43 miliard dolarů společnost Syngenta (společnost vyrábí osiva GM i tradiční variant, pesticidy a další produkty pro zemědělství a letos v únoru ji koupila čínská státní společnost ChemChina, pozn.red.). Jistě neudělali tak velkou investici jen proto, aby technologii Syngenty uložili k ledu. Nejde přitom jen o genetické modifikace, zemědělci ve třetím světě se často potýkající s tím, že nemají přístup ke kvalitnímu osivu, případně je přímo šidí dodavatelé a tak podobně. Syngenta má s tímhle vším zkušenosti a může Číně velmi pomoci. Je to strategická investice, která má změnit situaci čínských zemědělců.

Plocha GM plodin po celém světě za posledních 20 let. Jak je vidět, technologie se poměrně rychle šířila, byť jen v části světa, k historicky prvnímu poklesu oseté plochy podle oficiálních statistik došlo až v roce 2015.

My si těžko dokážeme představit, jak chudí čínští zemědělci jsou, v jakých podmínkách dnes žijí – vypěstují jen tolik, aby uživili sami sebe, rodinu a něco málo prodali na trhu. Oficiálně vydělávají v průměru méně než dolar na den, ale velká část z nich bude mít dolar nebo dva na měsíc. Často žijí z peněz, které jim posílají děti pracující někde v továrně. Je to sociálně neudržitelná situace, pro kterou Čína hledá dlouhodobé řešení.

Má země znalosti na to, aby GM technologie rozvinula?
Čína vyslala v posledních desetiletích na Západ spoustu lidí, kteří technologie modifikací zvládli. Navíc ukázala, že už nemusí jen kopírovat, ale má vlastní výzkum, vlastní zařízení, vlastní ústavy, které patří k největším a nejefektivnějším na světě. Má méně zkušeností s praktickými aspekty moderního zemědělství, se kterými by jí mohly pomoci zkušenosti Syngenty. Pokoušeli se to sami napodobit, ale nedařilo se jim to, a tak si koupili Syngentu.

Zatím se Čína ke geneticky modifikovaným plodinám staví velmi vlažně...
Oficiálně skutečně zatím mlčí. Ve statistikách o rozloze plochy oseté GMO, které jste zmiňoval, tak není vůbec uvedeno, že by se v Číně nějaké modifikované plodiny pěstovaly. Ale jsou tam, a už dnes jsou jimi osázené ohromné plochy. Já si myslím, že jde i o obchodní politiku. Čínská vláda nechce být závislá na velikých zahraničních společnostech typu Monsanto, ale to podle pravidel OECD nemůže přímo. A tak mluví o možných zdravotních rizicích a říká, že je analyzuje. To může dělat rok, dva roky nebo pět let – jak dlouho chce. Ale nákup Syngenty naznačuje, že změna se blíží. Zda to oznámí za tří měsíce, za půl roku, to nevím, ale jsem přesvědčený, že to bude brzy.

A co se stane v tu chvíli?
Budou mít připravenou GM technologii u řady nových plodin, možná stovek. Podle mého se pokusí zaplavit trh. Situace se pak může obrátit a obavy možná bude muset začít předstírat Evropa. A pak možná bude cítit potřebu přehodnotit svůj postoj k celé technologii – pokud bude cítit tu potřebu.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 17 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 17 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 17 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 31 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Jarní bouře ničila před 100 lety Prahu. Napáchala obří škody

v diskusi je 10 příspěvků

27. března 2024

Prahou prošla před 100 lety, 27. března 1924, neobvykle silná jarní bouřka. V části hlavního města...

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...