O autorství lodního šroubu se ucházela řada vynálezců. Josef Ressel se nedožil verdiktu, který mu přiřkl prvenství v této prestižní soutěži. Národní akademie ve Washingtonu rozhodla o jeho primátu v roce 1865, tedy osm let po jeho smrti.
Lodní šroub nosil v hlavě Ressel nějakou dobu, ale vyzkoušet jej mohl až v roce 1826. Na šestitunové loďce ale tehdy šroub poháněli dva muži svou vlastní silou, nešlo tedy zatím o využití síly parního stroje. Tehdy také získal na vynález patent. Od té doby Resslovi a jeho lodnímu šroubu štěstí nepřálo.
Josef Ressel (1793 - 1857)
V roce 1829 se dohodl s italským obchodníkem na stavbě parníku Civetta. Bohužel, možná v nadšeneckém zápalu, si nedostatečně právně ošetřil svůj podíl. Podstata jeho vynálezu utekla do světa ještě před podepsáním smlouvy. Najednou se po světě (zejména v Anglii a Francii) vynořili vynálezci, kteří hlásili k patentům podezřele stejné zařízení. Existuje podezření, že šlo přímo o krádež Resselova nápadu.
Ani první plavba třicetitunové lodi Civetta nedopadla slavně. Šroub sice fungoval bez problému, ale kvůli konstrukční závadě (se šroubem s největší pravděpodobností nesouvisející) došlo k prasknutí potrubí. Italská policie zakázala další experimenty.
Ressel ovšem vynalézání nezanechal ani po takovéto shodě nešťastných okolností. Kromě lodního šroubu je jeho inovátorský podpis například pod kuličkovým ložiskem, šroubovým lisem, potrubní dopravou nebo buzolou.
Google.cz v pátek připomíná prostřednictvím svého upraveného loga na českých stránkách 219. výročí narození tohoto českého vynálezce.
