Nejen v souvislosti s Čínou se diskutuje o úloze vyhledávačů (a internetu obecně) v demokratizaci společnosti. Týká se to především států, kde svoboda slova platí leda na papíře, vláda kontroluje média a obyvatelé jsou odříznutí od zahraničních zdrojů informací. Internet je se svojí architekturou ukázka přístupu k informacím bez hranic. Je jasné, že v autoritářských státech budou snahy svobodný internet svázat pravidly, omezeními a cenzurou. Čína například svým občanům blokuje celé IP adresy stránek, kde se nalézá "nevhodný" obsah.
"Do no evil?" Jak se zachovat?
Velké společnosti, jako je Google nebo Microsoft, tak musejí řešit obtížné dilema. Mají se držet ideálů lidské svobody, nebo chránit své ekonomické zájmy. Pokud po nich vláda bude chtít údaje o konkrétních uživatelích, mají se jí podřídit? V minulosti jsme byli svědky vyřazování stránek z výsledků vyhledávání (příklad - viz odkaz) i vyzrazení osobních údajů vedoucí k odahlení hledané osoby. Kde jsou hranice? Jak se mají společnosti zachovat?
Skupina internetových megafirem, neziskových organizací zabývajících se lidskými právy i akademiků oznámila, že odpovědi na tyto otázky budou hledat společně. Chtějí najít pravidla pro zacházení s citlivými osobními údaji a formulovat společný postup při prosazování svobody vyjadřovat se.
Za jeden provaz - neziskovky i giganti
Výsledkem by měl být jakýsi kodex, o který by se společnosti mohly opřít v případě, že by na ně naléhala právě třeba vláda absolutistického státu. Společný postup by pak zajistil silnější pozici při prosazování těchto pravidel.
Vzhledem k tomu, že mezi angažovanými společnostmi jsou i firmy Google, Microsoft a Yahoo, mohla by jejich spolupráce skutečně změnit postoj vlád nedemokratických režimů. Cenzoři by totiž museli zakázat buď všechny tyto služby, nebo žádnou. Dosud jim totiž mohou vyhrožovat, že upřednostní jejich konkurenci, což pro vyhledávače znamená citelnou ztrátu na reklamním trhu.
Na projektu se podílí také firma Vodafone a Berkmanovo centrum pro internet a společnost na právnické fakultě Harvardu. Diskuzí už v roce 2006 iniciovala organizace Business for Social Responsibility, později ve spolupráci s Centrem pro demokracii a technologii (CDT.org) a právě podle jejich tiskové zprávy i mnoho dalších organizací, mezi ty známější patří Human Rights Watch nebo Reportéři bez hranic.
"Díky velké odpovědnosti zúčastněných společností jsme se již dozvěděli mnohé o překážkách, kterým čelíme, a způsobech, jak mohou firmy reagovat," řekl Aron Crame z BSR. Dodal, že firmy sdílejí ideál ochrany soukromí a prosazování svobody slova. Internet může posloužit jako zdroj informací.
Projekt je teprve na začátku
Společný postup firem a zapojení neziskových organizací (ať už jako účastníků, nebo jako pozorovatelů) může skutečně vést ke zlepšení současného stavu, nebo alespoň zajistit firmám lepší vyjednávací pozici. Uvidíme, jak moc ovlivní dobré úmysly snahu maximalizovat zisk a ovládnout nové trhy. Uvidíme, zda se necenzurovaný (nebo méně cenzurovaný) internet dostane do více zemí tak, jako nedávno do Vietnamu. A zda to tamějším lidem nějak pomůže.
