Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Google nehledí na konkurenci, ale na uživatele. Exkluzivní rozhovor s viceprezidentem

aktualizováno 
Nelson Mattos řídí vývoj produktů Googlu. Budoucnost IT vidí v on-line aplikacích, které se nemusí instalovat a jsou dostupné odkudkoli. Předvídá, že mobilní internet projde podobnou revolucí jako web a uživatelům se otevřou nové možnosti. Těší se také na personalizovaný vyhledávač, který bude mít přečtený nejen web a knihovnu, ale i jeho samotného.

Nelson Mattos - Google Developer Day, Praha 2008 | foto: Pavel Kasík - Technet.cz

Když přijde řeč na budoucnost internetu, z každého je rázem vizionář se zaručenými teoriemi, jak to tu bude za deset let vypadat. Je proto osvěžující pobavit se o on-line trendech s někým, kdo je nejenom odborník na rozličné databáze a práci s informacemi, ale také zastává post, ze kterého má na budoucnost informačních technologií nemalý vliv. Během hodinového rozhovoru s viceprezidentem společnosti Google Nelsonem Mattosem jsem se dozvěděl o čtyřech pilířích budoucího vývoje on-line světa:

  • web jako platforma
  • cloud-computing
  • mobilní internet
  • sociální (komunitní) sítě

V plodném rozhovoru jsme se také dostali do debaty nad pozitivními a negativními vlivy novodobých informačních struktur, možnostech velkých společností, jakou je Google, nebo jak může internet pomoci lidem v Africe, kteří nemají počítač. Zajímavá je také vize vyhledávače, který bude plně individualizovaný a personalizovaný.

Poznámka: Rozhovor je tentokrát poněkud delší, věříme ale, že krátit jej by byla chyba. Rozhovor probíhal v anglickém jazyce, některé termíny uvádím kromě jejich překladu i v originále.

Interview s Nelsonem Mattosem

U společnosti Google jste začal pracovat někdy před rokem, že?

Ano, před rokem a půl. Předtím jsem pracoval 16 let u IBM a předtím jsem byl profesorem na univerzitě v Kaiserslauternu v Německu.

Kdybyste srovnal tyto dvě zkušenosti, tedy práci pro obrovskou firmu a práci pro univerzitu, s Vaším současným zaměstnáním…

Samozřejmě, jsou tam podobnosti i odlišnosti. Myslím, že Google je v lecčems podobný univerzitnímu prostředí. Říkáme, že Googleplex je jako univerzitní kampus, akorát s dobrým jídlem. A také s mnohem lepšími podmínkami pro práci ("much better resources"). Když ale srovnám své zkušenosti z práce ve výzkumu u IBM, tak to až tak odlišné světy nejsou. Obě tato prostředí podporují inovace. Pochopitelně, pokud srovnáte IBM a Google z obchodní perspektivy, tak IBM je více zaměřená na firemní sféru ("enterprise market") a Google na koncové uživatele.

On-line aplikace, cloud-computing

Google ovšem některými svými službami míří také na velké společnosti. Google Apps, Google Search Appliance a další.

Google samozřejmě má produkty pro firmy, ale řekl bych, že jsme vždy byli a zůstáváme zaměřeni na vývoj smysluplných služeb pro koncového uživatele. Mnoho produktů, které jsme v posledních letech vyvinuli pro koncového uživatele (GMail, Google Calendar, Google Spreadsheet, Kontakty, Dokumenty), jsou ale velice použitelné i v korporátní sféře, a tak vlastně vznikla i sekce pro firmy. Naším cílem ovšem je přinášet a vyvíjet produkty pro koncové uživatele, které dávají smysl.

Zmínil jste mnoho on-line kancelářských aplikací z vaší stáje. Já ale neznám mnoho lidí, kteří by je používali ke každodenní běžné práci. Když třeba píšu esej do školy, sáhnu po desktopové aplikaci.

Opravdu? Proč? Půl milionu firem na celém světě používá naše aplikace jako firemní standard, což znamená něco kolem deseti milionů uživatelů. Takže bych řekl, že to je celkem populární. A v Googlu to samozřejmě používáme všichni.

Jistěže některé naše aplikace nejsou navrženy tak, aby nabídly všechny možné funkce ("all the bells and whistles"), jaké čekáte řekněme od programů Office. Ta hlavní myšlenka je nabídnout aplikaci snadno použitelnou a dostupnou odkudkoli.

Dám vám konkrétní příklad: já pocházím z Brazílie. Celá naše rodina používá sdílený Kalendář Google. Moje matka v Brazílii, můj bratr v Kanadě, moje děti v Kalifornii, moje žena a já ve Švýcarsku, všichni vždy víme, kde kdo kdy je. Lety, hotely, všechno tam je. Tohohle bychom nijak jinak nedocílili. Je to snadno použitelné řešení – i moje matka jej umí používat, když jsem s ní teď mluvil, ptala se, jak se mám v Praze, že se dívala, jaké jsem tu měl počasí… Fakt, že jde o on-line aplikaci ("runs on a cloud"), to je obrovský pokrok.

Myslíte tedy, že on-line aplikace mají před sebou velkou budoucnost?

Nepochybně. Opravdu věřím, že v tom je budoucnost IT. Jak jsem říkal ve své Keynote (u příležitosti zahájení pražského Google Developer Day), je stále jednodušší navrhovat a vytvářet webové aplikace, zvlášť když se podíváte na tu obrovskou komunitu vývojářů po celém světě… Ale je těžké tyto aplikace dále rozvíjet (deploy), protože když se vaše aplikace stane populární, ze dne na den ji bude používat milion uživatelů. A většina lidí nemá serverové zázemí, aby takový nápor ustála, a často ani nevědí, jak svou aplikaci pro takové množství zákazníků odladit, jak ji škálovat (scale), jak se vypořádat s narůstajícími databázemi, jak přejít na mobilní platformu a tak podobně. Když vám jako programátorovi někdo umožní soustředit se na kód aplikace, zatímco škálování a běh aplikace pak můžete nechat na někom jiném, to je výrazný přínos.

Jde tedy o něco podobného jako nabízí Amazon.com v rámci svých Amazon Web Services?

Ano, jde o stejnou myšlenku. Google má Google App Engine. Můžete napsat vlastní aplikace v Pythonu a ty pak poběží na našich serverech s využitím našich technologií.

A co my, neprogramátoři? Kdy uvolní Google svůj pověstný GDrive, tedy službu umožňující ukládat velký objem dat on-line?

V této chvíli nemůžu nic prozradit... Ale nic vám nebrání, abyste využívali obrovský potenciál Google serverů v rámci Google App Engine. Kdokoli může takovou aplikaci navrhnout a používat. Tedy asi ne úplně každý uživatel, ale rozhodně každý web developer.

A také ostatní uživatelé už mají obrovskou kapacitu k dispozici – Gmail, fotografie, kalendáře, to všechno se ukládá u nás. Ale nemůžu vám říci nic, co se týče plánů na spuštění nových produktů. Máme rádi překvapení…

Mobilní internet

Přejděme na chvíli k mobilnímu internetu. Testoval jsem většinu produktů, které Google pro mobily nabízí, a rozhodně bych neřekl, že jsou aplikace nějak "sladěné" (seamless experience). Dokážu si představit mnohem lepší provázanost a jednotu.

Máte pravdu. Když se podíváte na mobilní internet dnes, neliší se příliš od stavu, ve kterém byl web před mnoha a mnoha lety. Každá kombinace zařízení – operátoři mají odlišné parametry, výrobci mobilních telefonů nabízejí různý software, různé operační systémy, různé vývojové nástroje. Někdy jsou si velice podobné, někdy dokonce open-source… Ale celkově vzato, pro vývojáře je to noční můra.

Pokud bych coby vývojář chtěl navrhnout aplikaci pro mobilní internet, potřebuji napřed shromáždit co nejvíc zařízení od co nejvíce operátorů a program na nich postupně zkoušet a ladit. To je důvod, proč mobilní internet škobrtá.

Na druhou stranu, pokud se podíváte na aktuální dění, tak se situace vylepšuje. Google představil Google Gears for Mobile – snaží se o vytvoření společné funkcionality napříč odlišnými zařízeními. Ale velké vítězství pro mobily přijde až s něčím, jako je Android. Je to pokus umožnit mobilům stejnou revoluci, jaká se udála na webu, kde se řeklo: Udělejme souhrn standardů, na kterých se shodneme… V případě Androidu jde o shodu 34 společností. Jde o Open-Source, zcela otevřený, nikdo jej nevlastní, nikdo nedominuje. A doufáme, že to přijme a implementuje co nejvíce výrobců mobilních zařízení. Pokud se to povede, tak vývoj odstartuje podobným tempem jako kdysi na webu a uživatel zajásá.

Myslíte, že by třeba iPhone mohl adoptovat Android?

Nic Applu nebrání, aby Android implementoval. Kdokoli to může udělat, je to open-source. Jak víte, T-Mobile představil první takový telefon, G1. S tímto oznámením zároveň komunita Android zveřejnila všechny zdrojové kódy Androidu. Ty si může kdokoli stáhnout a dál s nimi pracovat.

Práce u Googlu

Co přesně obnáší vaše práce u Googlu?

Jsem viceprezidentem pro vývoj v oblasti EMEA, tedy pro region Evropa, Střední východ a Afrika. Zodpovědný jsem za veškerý výzkum a vývoj v těchto oblastech. Je to skvělá práce.

Jak jste se k práci dostal? Google si vás našel?

Ano, ozvali se mi z Googlu a nabídli mi pozici viceprezidenta. Po několika měsících jsem se rozhodl, že nabídku přijmu.

Pro mnoho vývojářů je práce u Googlu jakýmsi snem. Přesto od Googlu někteří zaměstnanci odcházejí, prý protože se Google stává příliš velkým, byrokratickým. Jaký je váš pohled? Přišel jste do Googlu z ještě větší společnosti…

Myslím, že Google je ráj! (smích) Dokážu si představit, že pokud někdo dosud pracoval pro firmu s desítkou zaměstnanců, tak dvacet tisíc zaměstnanců mu může připadat zdrcující. Ale když jsem pracoval pro firmu s 350 tisíci zaměstnanci… Nejde ale jen o čísla, víte? Jde také o firemní kulturu. Google je velice pohodová organizace, zaměstnanci, obzvláště inženýři, jsou povzbuzováni k tomu, aby rozvíjeli své vlastní nápady. Jde o velmi nadšené prostředí, lidé jsou zaujatí tím, na čem pracují, velmi oddaní svým projektům. To dělá moji práci a práci managementu o mnoho jednodušší. Vlastně stačí, když jim udáte směr. Nemusíte jim říkat, jak se tam dostanou. Jsou tak motivovaní, že sami přijdou s tolika nápady…

Nelson Mattos - Google Developer Day, Praha 2008

Jak rychle dochází k implementaci nových nápadů? Z toho, jak rychle došlo třeba ke spuštění Audio Preview na YouTube, soudím, že ta implementace je velice rychlá…

To je naprostá pravda. Záleží samozřejmě na tom, o jaký typ změny se jedná. Když vezmeme něco tak významného a komplexního, jako je Android, tak od nápadu k realizaci a dokončení uplynulo mnoho měsíců. Ale nové funkce produktů bývají často vyvinuty a spuštěny během několika dní! Nebo týdnů. Když jsem pracoval u IBM, přemýšlelo se o uvedení nových produktů v řádu let. U Googlu se přemýšlí: S čím přijdeme na trh příští čtvrtletí.

Je to možné z mnoha důvodů. Především, celé vývojové prostředí je mnohem jednodušší. Za ta léta jsme vyvinuli mnoho komponent a vývojových nástrojů. Mnoho vrstev abstrakce, které umožňují pracovat s databázemi, s daty, multi-processsingem a multi-threadingem. Vývojáři aplikací tak nepotřebují znát všechny detaily systému, aby mohli využívat všechny jeho možnosti.

Ani nevíte, kde váš kód běží, vše je virtuální. Což je v pořádku, protože vývojář se může soustředit na aplikaci. Asi nejdůležitější je infrastruktura. Třeba Google File System. Nemusíte se zabývat tím, jak ukládat data, jak je zabezpečit, jak je zálohovat… O to všechno je automaticky postaráno.

Nedává tak obrovský hardwarový potenciál programátorům lákavou možnost nesoustředit se tolik na časovou náročnost algoritmů, když mají k dispozici takovou brutální výpočetní sílu?

To se nestává, rozhodně ne. Zaprvé, naši lidé mají mnoho zkušeností s velice výkonnými a vysoce škálovatelnými (highly scalable). Zadruhé, máme mnoho nástrojů, které monitorují využití strojů, časovou náročnost jednotlivých procesů apod. Máme lidi, jejichž hlavním úkolem je hledat nedostatky ve výkonnosti a odstraňovat je ve spolupráci s původními vývojáři.

Od mnoha IT firem se lišíme v tom, že většina toho, co vyvíjíme, běží na našich strojích, na našich datacentrech. Všechny naše aplikace běží přes prohlížeč, nic se neinstaluje… Ano, je tu pár výjimek (Picasa, Google Earth, Google Desktop…), ale většina našich aplikací běží u nás. Můžeme tak mnohem rychleji přinášet nové funkce. Někdy o tom ani nevím, třeba na novou funkci v Gmailu mne upozornila manželka.

Jak je to možné? Vše běží na našich datacentrech, takže změna je centrální a bezproblémová. Když uvážíme firmy jako IBM, Oracle nebo Microsoft, ty vyvinou produkt a ten je pak postupně nainstalován na nespočtu různých počítačů po celém světě. Pokud v aplikaci najdou problém (bug) nebo pokud zákazníci požadují nějakou novou funkci, implementace je závislá na tom, aby si všichni stáhli (nebo dokonce koupili) a nainstalovali upgrade na vlastním počítači. Někdy jsou uživatelé konzervativní a upgradovat se jim nechce nebo provedou jen částečný upgrade a tak dále. My tyto problémy nemáme. Když chceme uvést novou funkci nebo když najdeme bug v nějaké Google aplikaci, tak to změníme ze dne na den, pro všechny najednou a nikdo si toho ani nemusí všimnout.

Na druhou stranu, pokud by někdo chtěl zůstat u starší verze, tak nemůže.

To je naprostá pravda.

Budoucnost internetu

Prý jste jeden z těch, se kterými si mohu popovídat o budoucích trendech na internetu. V čem podle vás tedy spočívá příští vlna internetu?

Na něco z toho už jsme narazili. Zaprvé je to fakt, že web coby platforma se stává velice populární. Řekl bych, že během příštích let se web stane hlavní platformou pro vývojáře. A stejně tak se z klientu, z prohlížeče, stane nejpopulárnější aplikace na straně uživatele. Nezáleží na programovacím jazyku…

Jaký je váš oblíbený jazyk?

Java. A JavaScript.

Zpět k webu jako platformě...

Web jako platforma má mnoho výhod. Nemusím se starat, zda vyvíjím pro Windows, Linux nebo Mac, prostě napíšete aplikaci pro web a víte, že prohlížeč bude mít na desktopu každý. A - stále častěji - v každém mobilním telefonu. Což dává vývojářům možnost oslovit širší klientelu.

Samozřejmě je před námi ještě dlouhá cesta. Když srovnáte funkcionalitu, kterou máte v prostředí prohlížeče a kterou máte v prostředí Windows, Mac nebo Linuxu, je tu pořád ještě mezera. A společnost Google a další společnosti investují mnoho peněz do vývoje technologií, které pak dávají k dispozici komunitám, aby tuto mezeru uzavřely.

Druhým trendem, který s tímto souvisí, je tzv. cloud-computing (práce v on-line prostředí). Myslím, že to skutečně bude způsob, jak většina aplikací v budoucnu poběží. Když jsem pracoval pro IBM, mnoho společností provozovalo své aplikace v datacentrech IBM. Nechtěly se zkrátka zabývat IT problémy, ale soustředit se na svůj byznys. To platí i dnes a pro stále více firem. Ať se o to stará někdo jiný: Google, Amazon… Myslím, že výsledkem je mnoho výhod pro uživatele: možnost používat aplikaci kdekoli, přístup ke svým datům odkudkoli, sdílet, paralelně upravovat…

Třetí trend se točí okolo konektivity a konkrétně mobilních zařízení. Už dnes je na světě více mobilů než počítačů a myslím, že mnoho uživatelů sice nikdy nebude mít přístup k počítači, ale budou mít mobilní telefon – je levnější. Je to technologie, která bude mít ohromný vliv na některé části světa. Třeba v Africe umožní mobilní telefony přístup k internetu velkému množství lidí. A na mobilech se dočkáme mnoha zajímavých inovací.

Čtvrtým trendem je, asi vás to nepřekvapí, social web (tedy sociální, komunitní sítě). Web je už od počátků velice "sociální", ale stupňuje se to. Web je pro lidi prostředníkem pro jejich sebevyjádření. Podíváme-li se pět či deset let do historie, to, co dnes může dělat kdokoli, třeba nahrát video na YouTube a zpřístupnit ho celému světu, to mohly dělat jen velké společnosti. Takže fakt, že se tolik služeb stalo tak přístupných, to umožnilo každému se vyjadřovat on-line a komunikovat – třeba jen s těmi, se kterými chtějí. Myslím, že také na tomto hřišti uvidíme zajímavé akce.

Je nepochybné, že Google si na dvou z těchto hřišť vede velice dobře, mám na mysli cloud-computing a webové aplikace. Ale co takový sociální web? Nemám pocit, že by Google v této oblasti nějak dominoval.

Google má Orkut, který je v některých zemích velice populární…

Ano, zrovna v Brazílii je myslím hodně populární, jinde příliš ne, že?

Pravda, světově ne. Google se domnívá, že sociální sítě se vyvinou podobně, jako se rozvíjel celý web, jak už jsme o tom dnes mluvili. Nemůžeme si dovolit uzavřené sociální sítě. Aplikace by pak běžely pouze v tom a tom uzavřeném prostředí. Google se zaměřuje na OpenSocial. Pokud chcete navrhnout aplikaci pro sociální sítě, navrhněte ji pro OpenSocial a pak poběží na mnoha sítích. Hi5, MySpace, Orkut, odnedávna i Seznam. A uživatelé vidí mnoho výhod, vidí je samozřejmě i vývojáři. Pro provozovatele je to zase snadný způsob, jak uživatelům okamžitě nabídnout mnoho různorodých aplikací.

Mám pocit, že Google zatím v oblasti sociálních sítí nijak neexceluje, souhlasíte? Na Facebooku je mnoho dat, ke kterým Google nemá přístup.

Právě proto přišel Google s OpenSocial. Věříme, že uživatelé Facebooku budou rádi za aplikace, které nyní využívají uživatelé MySpace, Hi5 a Orkutu. A bude to užitečné i pro návrháře.

Takže chcete, aby byl Facebook otevřenější?

Ano, a věříme, že to bude pro dobro uživatelů, zvlášť pro ty, kteří používají více sociálních služeb, aby se propojili se svými přáteli.

Správa a dostupnost informací

Na univerzitě jste se zabýval nestrukturovanou správou informací (unstructured information management), tedy, jestli tomu dobře rozumím, zpřístupňování mnoha dat z různých zdrojů, elektronických i neelektronických. To je pak pro vás Google opravdu rajská zahrada, že?

Přesně tak. U IBM jsem vedl toto odvětví, vytvářeli jsme řešení pro koroporace. Šlo o správu dat z mnoha různých zdrojů, často bylo potřeba vytvářet náhledy v reálném čase. A když si vezmete to, co dělá Google, třeba vyhledávání, tak to je přesně tento problém.

Řekněme, že hledáte všechny rozhovory s nějakou osobou. Google prohledá webové stránky, uložené tiskové zprávy, novinové články, vědecké články… Uživatel může mít dojem, že všechna tato data jsou někde pohromadě, ale ve skutečnosti se původně nacházela na mnoha různých místech v mnoha různých podobách.

Předpokládám, že pro vás byla otázka, jak dostat tato data "pod jednu střechu", spíše akademická. Myslíte ale, že to může mít také nějaké negativní dopady? Psychologické, společenské? Například pokud si lidé zvyknou na všemocné vyhledávání, přestanou trénovat vlastní paměť…

Nevím, jestli vám úplně rozumím. Myslíte konkrétně uživatele Googlu?

Myslím tím uživatele jakékoli vyhledávací služby, která se jim může jevit jako všeobjímající, vševědoucí. Řekněme, vztaženo na váš příklad, že jsem asistent ve firmě a šéf mě požádá o shromáždění nějakých informací, já sednu k firemnímu vyhledávači a prohledám všechny elektronicky dostupné prameny a budu mít pocit, že jsem prošel všechno. Ve skutečnosti mi ale unikly nejdůležitější věci – ty, které mi šéf rukou připsal na papír, ty, které vědí kolegové vedle v kanceláři. Vůbec by mě to nenapadlo, protože bych byl zvyklý, že co není na počítači a prohledávatelné, to jako by nebylo. A přitom právě tyto maličkosti, které nejsou zatím prohledávatelné, mohou být v danou chvíli desetkrát důležitější než to, co prohledávatelné je. Myslíte, že zde je nějaké nebezpečí skryté v těchto vševědoucích databázích?

Nemyslím si to. Nevidím v tom problém. Co se mění, je, jak snadno se k informaci dostanete. Mění se rychlost, se kterou přistupujeme k datům. Dávno, tak před sto lety, kdyby asistent dostal za úkol něco prozkoumat, asi by šel do knihovny, půjčil si knihy… Ale taky musel být dost chytrý a vědět, že novější věci ještě nebudou v knihách, a že tedy musí prohledat i časopisy a noviny. A pokud se tím problémem zabývá i někdo ze spolupracovníků, tak bude muset komunikovat i s nimi, pročíst jejich zápisky a další interní dokumenty.

Dnes to není o mnoho jiné. Jediný rozdíl je v tom, že nemusíte do knihovny. Můžete jít na Google nebo jiný vyhledávač a máte přístup k těmto dokumentům a knihám on-line a také ke zprávám a novinkám. Ale pokud vaše společnost nemá žádný sofistikovaný systém pro interní dokumenty, asi budete muset hodně papírů, mailů a poznámek projít ručně. Každý chytrý asistent bude vědět, co může získat pomocí Googlu a co musí získat nějakými tradičnějšími způsoby. Takže ten problém nevidím.

Nelson Mattos - Google Developer Day, Praha 2008

Nemyslíte, že třeba příští nebo přespříští generace už zapomene, co to znamená jít do knihovny, zapomene na to, kde se informace berou?

Tomu nevěřím. Něco z toho, co říkáte, říkali lidé asi před sto lety, když přišlo rádio a pak později s příchodem televize: Teď budou lidé pořád jen sedět před televizí a přijímat informace, a přestanou přemýšlet. Ale podívejte na tu generaci chytrých dětí, které s televizí vyrostly!

Ale nějaké negativní efekty tu jsou, nemyslíte?

Já myslím, že dnes máme mnohem rychlejší a pohodlnější přístup k informacím. Obzvláště důležité je, že tento přístup mají i lidé, kteří by se jinak k těmto informacím vůbec nedostali. V mém regionu mám i Afriku, jak už jsem říkal, a teď jsem tam několikrát byl. Je fascinující navštěvovat univerzity, velmi chudé univerzity, a profesoři tam čtou nejnovější články v prominentních vědeckých časopisech, stejné články, jaké čtou profesoři na Oxfordu nebo v Berlíně. Mohou svým studentům předávat stejné vzdělání jako učitelé v rozvinutém světě. To je obrovský pokrok.

Soutěže o aplikace pro Google Android se mohli zúčastnit stejně tak mladí lidé z Indonézie a Koreje jako z USA. Podle mne je to úžasná věc.

To rozhodně. Přesto si myslím, že to s sebou přináší i některé nové nevýhody. Znám lidi, kteří když něco nenajdou na Googlu, jako by to neexistovalo, neobtěžují se hledat odpověď jinde.

Ano, v tom případě je potřeba lidi vzdělávat. Lidé nesmějí zapomenout, že ne každá informace je dostupná on-line, dostupná vyhledávačům. To je to samé, jako kdyby někdo dříve, poté, co knihu nenajde v knihovně, došel k názoru, že kniha neexistuje.


Google Developer Day

Praha, 24. října 2008

První pražský Google Developer Day, určený amatérským i profesionálním vývojářům zejména internetových aplikací, se uskutečnil v moderních prostorách hotelu Clarion nedaleko metra Vysočanská. Cílem bylo seznámit vývojáře s novými i stávajícími možnostmi implementace nejrůznějších API, poučit je o vytváření přístupného a dobře indexovaného webu a probrat některá specifika vybraných programovacích jazyků.

Google Developer Day, Praha 2008

Jednou z nejproklamovanějších novinek byl Android, nová open-source platforma pro mobilní zařízení, od které si Google mnohé slibuje. Další takovou otevřenou platformou, kterou Google propaguje, je OpenSocial, sjednocené API například pro nejrůznější on-line komunitní sítě.

Google Developer Day, Praha 2008

Pro celkem asi 500 vývojářů z ČR zde ve čtyřech sálech zaznělo 20 přednášek, mimo jiné na téma mapových API, historie vývoje Google Chrome, škálování výkonu, AppEngine apod. Přednášet přijeli kromě českých inženýrů (Jaroslav Bengl a Petr Kukol) také vývojáři z celého světa, ostatně Google je globální společnost.


Google Developer Day, Praha 2008

Ne všechny přednášky vyžadovaly vysokou znalost programování pro web. Dole na obrázcích ukazuje Chewy Trewhella možnosti optimalizace internetových stránek pro vyhledávače a použití Google Webmaster Tools pro analýzu návštěvnosti.


Google Developer Day, Praha 2008


Google Developer Day, Praha 2008

Událost měla i setkávací a společenský charakter, a to nejen pro účastníky, ale i pro googlery a jejich hosty. Závěrečného večírku se prý zúčastnilo téměř tolik lidí co úvodní Keynote.

Google Developer Day, Praha 2008

Účastníkům byla k dispozici odpočinková "relaxační zóna", kde na nás kromě sladkostí, gymnastických míčů, pohovek nebo stolů pro práci čekaly také videohry nebo fotbálky.


Google Developer Day, Praha 2008

Šéfka českého Googlu, Taťána le Moigne, ve společnosti Nelsona Mattose. V pozadí Jaroslav Bengl.


Google Developer Day, Praha 2008


Prezentace a fotografie z Google Developer Day


Nelson Mattos - oficiální medailonek z Google.comNelson Mattos

Oficiální medailonek

Nelson do společnosti Google vstoupil v roce 2007 jako viceprezident pro region Evropa, Střední východ a Afrika. Je odpovědný za všechny činnosti související s projektovou přípravou a vývojem produktů. Než vstoupil do společnosti Google, pracoval 15 let na různých pozicích pro společnost IBM. Před odchodem ze společnosti IBM pracoval pan Nelson ve funkcích IBM Distinguished Engineer a viceprezident pro informační a uživatelské technologie v divizi IBM Research. Vedl celosvětovou organizaci výzkumníků, kteří pracovali na projektech týkajících se vyhledávání, zpracování a analýzy strukturovaných a nestrukturovaných informací, zpracování přirozeného jazyka, konverzační a multimodální interakce, nástrojů pro obchodní spolupráci, vizualizačních technologií a celkových možností práce uživatele. Pracoval také jako IBM Distinguished Engineer ve funkci viceprezidenta pro integraci informací v divizi IBM Software Group. Vytvořil zde portfolio produktů, které se rozrostlo na úroveň obchodu v řádu několika stovek milionů dolarů, přivedl na trh několik významných technologií a řídil pět akvizicí důležitých pro podporu tohoto segmentu. Během své kariéry ve společnosti IBM také sehrál klíčovou roli při vývoji technologie DB2, řídil nejdůležitější rozšíření SQL a pomáhal stanovit celosvětové databázové standardy. Přitom se podílel na vývoji standardu SQL99 na základě více než 300 přijatých návrhů.

Před vstupem do společnosti IBM pracoval Nelson jako mimořádný profesor na univerzitě v Kaiserslauternu v Německu, kde se podílel na výzkumu objektově orientovaných systémů pro správu a systémů pro správu znalostních bází.

Doktorát v oboru počítačové vědy získal Nelson na univerzitě v Kaiserslauternu. Je také držitelem bakalářského a magisterského titulu v oboru počítačové vědy, který získal na Federální univerzitě v Rio Grande do Sul v Brazílii. Publikoval více než 80 článků týkajících se správy databází a souvisejících témat. Vlastní 13 patentů a je spoluautorem knihy An Approach to Knowledge Base Management.

zdroj: informace o vedení společnosti Google




Budoucnost Googlu

Co třeba Google a hudba? V Evropě nemůžeme nakupovat hudbu přes iTunes a Amazon. Není to příležitost pro Google, jak rozšířit svoje pole působnosti?

(smích) Vidíte, to je dobrý nápad. Možná.

Výborně, to jde do titulku: Google zvažuje prodej MP3 v Evropě!

Jak myslíte… (smích)

Nelson Mattos - Google Developer Day, Praha 2008

Už jste zmínil, že Google dokáže indexovat kdeco: webové stránky, zprávy, knihy, nyní nově i video… Co přijde dál?

Je hodně informací, které ještě nedokážeme smysluplně indexovat. Jak asi víte, nedávno jsme představili rozpoznávání obličejů v Picasa. To je obrovský krok a první krok na cestě ke smysluplné analýze obrazu. Budeme schopni rozpoznat cokoli – objekty, loga… To nám umožní propojit informace, tedy jakési křížové odkazy mezi obrazy.

Google vydělává peníze především prodejem inzerce. Původně zde bylo podle mého zcela evidentní zaměření na vyhledávání a třídění informací. Ale s tím, jak představujete nové a nové reklamní formáty… Nemyslíte si, že uživatel může získat dojem, že se vše točí kolem reklam?

Strategie Googlu se nezměnila. Ta strategie zní: reklamy zobrazujeme, pokud věříme, že přidávají obsahu na hodnotě (that they’re adding value). Jinak by uživatel na reklamy stejně neklikal, jen bychom jej otravovali. Jak asi víte, pokud na nějakou reklamu nikdo nekliká, tak ta společnost má smůlu – i kdyby platila miliony dolarů, reklama se nezobrazí. Celá naše strategie spočívá v zobrazování reklam pouze tam, kde je to pro uživatele užitečné.

Věříme, že je užitečné ukazovat reklamy na YouTube, v Google Mapách a na mnoha dalších místech, ale v mnoha našich produktech reklamy neuvidíte. Ještě jsme nenašli smysluplný způsob, jak je tam umístit. Proto často vidíte, že Google něco koupí nebo provozuje, aniž by v rámci dané služby zobrazoval reklamy.

Google má k dispozici velké množství finančních prostředků. Může si tedy dovolit koupit prakticky jakýkoli start-up projekt. Vyplývají z toho i nějaké problémy? Řekněme s implementací něčeho, co jste nevyvíjeli od začátku?

Ne, nemyslím si. Jak víte, Google od počátku klade důraz na vývoj, polovina jeho zaměstnanců jsou inženýři. Zároveň s interním vývojem sledujeme start-upy a někdy je také kupujeme. Nebo jejich technologie. A někdy také kupujeme projekt ani ne tak kvůli technologii samotné jako kvůli talentu, který ti kteří lidé prokázali. Myslím, že zatím jsme zakoupené technologie vždycky dokázali implementovat do rodiny našich služeb.

Google se podle mého v očích odborné veřejnosti v posledních letech mění z progresivního studentského uskupení v korporaci a la Velký bratr. Myslíte, že se Google opravdu mění, a může Google udělat něco pro to, aby nebyl vnímán jako kolos?

Myslím, že Google se nezměnil. Samozřejmě, rozrostl se do mnohem větší společnosti s mnohem více produkty. Lidé mluví o Googlu, lidé čtou o Googlu. Názor lidí se možná může měnit, ale společnost Google jako taková se nezměnila, jen je více ve středu pozornosti médií – když lidé rádi čtou o Googlu, musíte o Googlu psát.

Google pořád funguje tak trochu jako univerzitní kampus. Není to společnost, která by šla jen a jen za ziskem. Naopak, nejvyšší prioritou je pro nás uživatel. Chceme na trh dodávat nejlepší produkty, a to co nejrychleji. O tom, jak na těch produktech vydělat, se často mluví až později. Myslím, že dokud Google zůstane věrný svému poslání (Mission) a nenechá se ovlivnit fámami a polopravdami, lidé poznají, že máme dobré úmysly, děláme dobré produkty. Jsme skvělá firma, možná jsme ta nejinovativnější firma v historii IT. Chceme v tom pokračovat.


Co konkurence? Je někdo, koho se bojíte, před kým máte respekt? Třeba anglické vyhledávání na Googlu a na Yahoo je teď, co se relevance týče, často hodnoceno jako srovnatelné.

Řeknu vám, jak to skutečně je, ale většinou mi to nikdo nevěří. Na konkurenci se neohlížíme. Když se koukáte na konkurenci, rozptyluje vás to. Začnete se starat o to, co dělá konkurence, a ne o to, co chce uživatel. Páni, udělali to a to, to musíme mít taky. Ale uživatelé třeba chtějí něco jiného.

Google se místo toho zajímá o to, co chce a potřebuje uživatel, a to na lokální úrovni. Co potřebuje uživatel v Česku, v Německu, v Jižní Africe atd. Nezajímá nás, co dělá Yahoo, Microsoft a další.

Někdy ale nestačí dát uživatelům, co chtějí, je třeba dát jim to, o čem ani nevěděli, že to jde…

Uživatelé jsou velmi dobří v tom, že nám řeknou, jaký mají problém. Někdy nám také chtějí říct, jaké je řešení toho problému. Někdy je to dobré řešení, většinou ale ne. Je to, jako když přijdou lidi k doktorovi a řeknou mu, co za nemoc mají. To doktora nezajímá, ten chce znát vaše symptomy. A pak teprve doktor stanoví diagnózu a léčbu.

Máte nějaký konkrétní příklad?

Právě Android je dobrý příklad. Slyšeli jsme znovu a znovu, jak obtížné je vyvíjet aplikace pro mobilní zařízení. Od programátorů, od operátorů… Operátoři chtěli, abychom vytvořili více aplikací. To ale není řešení. Řešením je podle nás představit platformu, pro kterou mohou vyvíjet všichni.

Na jakou vaši oblíbenou otázku jsem se vás ještě nezeptal?

Co třeba to, jak vidím budoucnost technologií v různých částech světa?

Výborně: jak vidíte budoucnost technologií ve světě?

Už jsme o tom trochu mluvili. Zde, v rozvinutém světě, jsou informační technologie téměř všude a ve všem. Zde bude pokračovat rozvoj v těchto již položených kolejích. Pokud se ale podíváte na Afriku, internet se zde potýká s řadou problémů: stabilita, dostupnost, rychlost… Lidé nemají peníze na PC. Celá generace zde podle mého přeskočí stolní počítače a budou na internet přistupovat přes mobilní telefony. Takže tu máme generaci lidí, kteří přeskočí jednu velkou kapitolu počítačové historie a získají přístup k internetu. A to přiměje společnosti jako Google, aby se více zaměřily na mobilní zařízení.

Další trendy tady v Evropě jsou zřejmé již nyní. Je kladen daleko větší důraz na soukromí, bezpečí a zabezpečení dat. Děláme vše pro to, aby k datům našich uživatelů neměl nikdo přístup, dokonce ani nikdo ze zaměstnanců. Bude to o to důležitější, až se doopravdy rozjedou on-line aplikace a cloud-computing.

Bude třeba Google připomínat uživatelům, aby si pravidelně měnili heslo?

Změna hesla je samozřejmě důležitá, ale nestačí to. Jsou potřeba velmi robustní interní mechanismy, abychom zabránili neoprávněnému přístupu k datům. V Googlu nemá nikdo přístup do datacenter. Data, která máme o uživatelích, jejich vyhledáváních, a jejich další data, jsou uložena na zcela oddělených serverech. A po devíti měsících všechna data v logu anonymizujeme, takže i když jsou uchována, už nejsou spojitelná s konkrétním uživatelem.

Nelson Mattos - Google Developer Day, Praha 2008

Nezeptal jste se mě, co dělám ve svých 20 % času! (Mattos se směje a ukazuje na jednu z mých prvních otázek)

Máte pravdu. Co vašich dvacet procent? Máte je k dispozici i jako viceprezident?

Ano, mám. Tento čas trávím na projektech zaměřených na Afriku. Ani ne tolik na technologie, jako spíš na to, jak tyto technologie mohou být použity. Minulý červen jsem byl v Senegalu a viděl jsem něco podobného jako později v Keni tento leden – univerzitní studenti (nezávisle na Googlu, poznámka autora) vytvořili jednoduchou SMS aplikaci, která lidem umožní zjistit na dálku cenu zboží v tom kterém městě. Pěstitel na venkově zadá do SMS plodinu a město a zpátky mu dojde textová zpráva s cenou, za kterou se plodina v daném městě na trhu prodává. Díky tomu můžou pěstitelé lépe vyjednávat s překupníky a jejich zisky se dramaticky zvýšily.

Takže ve svém "dvacetiprocentním" čase hledám možnosti, jak může technologie pomoci lidem, kteří by z ní jinak nic neměli.

Personalizace a individualizace vyhledávače

Co budoucnost Google vyhledávání? Některé vize spekulují o vyhledávači, který by s námi komunikoval. Zeptal bych se vyhledávače: ahoj, chtěl bych vědět něco o American Pie. A vyhledávač by se zeptal: o filmu, o písničce, nebo o jídle? A pak by si vyhledávač pamatoval, že film American Pie mne nezajímá…

Věřím, že to je něco, co uvidíme během této generace. Nevím, jestli znáte pokus GOOG-411, který v USA umožňuje získat základní výsledky vyhledávání restaurací přes telefonický dotaz. Zavoláte a robot se vás zeptá, v jakém jste městě. Řeknete San Francisco. Nebo se můžete zeptat přímo: pizzeria v San Francisku. A systém požadavek analyzuje, dá vám na výběr z několika restaurací a s vybranou vás pak přímo spojí. Takže Google už s rozpoznáváním hlasu flirtuje, účelem tohoto experimentu je získat dostatečný vzorek hlasů, abychom mohli vytrénovat systém pro rozpoznávání hlasu. Implementovat to do vyhledávání už pak nemusí být problém.

Na druhou stranu, chtějí uživatelé takovýto vyhledávač?

To si pište! Když řídíte auto, takový vyhledávač přijde vhod.

A chtějí komunikovat s vyhledávačem přirozeným jazykem? Ahoj Google, jak se máš? Co mám na Googlu rád, to je jeho rychlost, stačí zadat dvě tři přesně cílená hesla… Nemusím se ptát: "Where did Nelson Mattos work before he started to work for Google." Zadám - Nelson Mattos worked - a první výsledek mne zavede tam, kde odpověď naleznu během sekund.

Teď už skutečně mluvíme o budoucnosti. Nevím, jak bude vypadat interface vyhledávače, ale věřím, že pokud někdo představí hlasovou komunikaci s vyhledávačem, tak vám nevezme možnost dotaz psát pomocí klávesnice. Zadruhé, je potřeba být citlivý k dané kultuře. Interface, který mne pozdraví "Hi, Nelson, how are you?", by se asi ujal v USA, protože tam je to běžný způsob mezilidské komunikace. Na českém trhu by to byla katastrofa. Stejně jako v Německu, ani tady lidé nemají rádi prázdné řečičky (chit-chat). Je tedy potřeba postupovat kulturu od kultury různě.

A další důležitý aspekt, ke kterému se takto dostáváme – personalizace. Čím více o vás vyhledávač ví, tím lepší výsledky vám nabídne. Pokud podle hlasu vím, že jste muž mezi dvaceti a třiceti, a ptáte se na American Pie, odvodím, že se neptáte po filmu. A pak je tu samozřejmě individualizace přímo na vás. To se netýká jen vyhledávání, ale i dalších aplikací.

Google se učí pomocí statistik. Třeba opravování překlepů díky tomu funguje nečekaně dobře. Myslíte, že tak bude fungovat i personalizace? Lidé podobní Pavlovi hledali to a to a mysleli tím to a to?

Je to kombinace dvou věcí. Váš příklad s opravami překlepů ukazuje důležitou věc – mnohé ze služeb a produktů, které Google představil, mohl představit právě díky tomu, že má k dispozici takové množství dat. Pokud máme tolik dat, můžeme generalizovat.

Třeba Našeptávač Google (Google Suggest). Když do vyhledávače začnete psát wi…, v 98 % případů chcete napsat wikipedia, takže vám to rovnou můžu navrhnout. Ale v jiných situacích to takhle nefunguje. Právě tam, kde je potřeba individualizovat, nelze generalizovat. Takže je potřeba najít rovnováhu mezi generalizací a individualizací. Takže například potřebujeme generalizovat jen v rámci podobných lidí s podobnými relevantními zájmy.

Amazon mi třeba nabízí knihy na základě toho, které knihy si koupili ti, kteří si zároveň koupili ty knihy, co já. Něco podobného by mohl dělat i Google, že?

Ano, ale Amazon neví, že jste muž mezi dvaceti a třiceti, neví, kdo jsou vaši přátelé, neví, jaké jsou vaše oblíbené značky… Kdyby to věděl, budou jeho nabídky ještě přesnější.

To dokáže Facebook, který navíc "ví", kdo jsou mí známí…

Přesně tak. Kolik filmů jste viděl jen proto, že vám je přítel doporučil? To na vás má větší vliv než kritika v novinách. Takže tady je potřeba personalizovat, ne generalizovat. Když budu vědět, kdo jsou vaši přátelé, a ještě lépe, kterým ze svých přátel častěji nasloucháte… Dokážu vám pak dát mnohem lepší doporučení.

Děkuji mnohokrát za váš čas! Pošlu vám odkaz na výsledný článek. Bude v češtině, alespoň vyzkoušíte Google Translate.
Přesně tak, co myslíte, že dělám? Používám jej velice často.

Odkazy:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Skleněný most na hoře Yuntai
Infarktový žertík vyděsil turisty na skleněném mostě, kilometr nad zemí

Turisty v čínské provincii Hebei vyděsil žertík provozovatelů skleněného mostu na hoře Yuntai. Ve výšce více než 1 000 metrů nad zemí to musí být hrozivý...  celý článek

Nová dvoutisícová bankovka má na líci kosmodrom Vostočnyj, na rubu je most ve...
Chystá se ruská digitální měna. Kryptorubl nebudou uživatelé těžit

Digitální měna, která má poněkud jiná pravidla, než jsme si zvykli, vzniká v Rusku. Zcela pod kontrolou ji bude mít stát.  celý článek

Aplikace Uber
Apple nechal Uberu vlastní funkci, která umí nahrávat obrazovku uživatelů

Apple umožnil taxikářské aplikaci Uber kvůli aplikaci pro hodinky iWatch snímat obrazovky mobilních zařízení.   celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.