Výkon tehdejších strojů na začátku stačil na vlaky s hmotnostní do 200 tun, se kterými šplhaly do hor rychlostí jen 20 km/h.
V hledání nejlepší konstrukce se prosadily i domácí švýcarské firmy, především Schweizerische Lokomotiv- und Maschienenfabrig (SLM) ve Wintherturu. Švýcarským spolkovým drahám SBB dodala i největší parní lokomotivu země helvétského kříže, legendárního Elefanta – Slona.
Gotthardská železnice: Jak se ze stezky pro muly stala nejkrásnější trať |
Švýcarský železniční průmysl byl také u elektrifikace Gotthardské dráhy a od 20. let minulého století dodal SBB mnoho typů elektrických lokomotiv. Patří mezi ně legendární Krokodýl. Jeho příchod na horskou železnici znamenal mílový skok v rychlosti i hmotnosti vlaků.
Švýcarské firmy vyvinuly také novou konstrukci podvozkových lokomotiv, které se staly vzorem pro moderní elektrické stroje po celém světě. Vrcholem vývoje elektrických lokomotiv v alpské zemi představuje Lok 2000, velmi rychlá a výkonná lokomotiva pro expresní dopravu i nákladní vlaky. Tento stroj už dokáže zdolat hory s vlakem o hmotnosti 650 tun nejvyšší traťovou rychlostí 80 km/h.
Současnost na Gotthardské dráze patří moderním interoperabilním lokomotivám a bezbariérovým elektrickým jednotkám.
