Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Co říkají astronauti Gravitaci? Sandra neměla mít kalhotky, ale plínky

aktualizováno 
Snímek z oběžné dráhy ukázal křehkost lidského života ve vesmíru a obnovil veřejný zájem o vesmírný program. Astronauti i fyzici tak dostali v médiích prostor k odborné kritice tohoto sci-fi thrilleru. I přes řadu nerealistických filmařských zkratek se experti shodují, že se snímek povedl.

Tolik citátů a rozhovorů s astronauty snad v novinách nebylo od prvního přistání na Měsíci. Díky žhavému kandidátovi na příštího Oscara se náhle v médiích ze dne na den zvýšila poptávka po rozhovorech "se skutečnými astronauty". A hlavní otázka je nasnadě: mohlo by se to opravdu stát? Je tento film vedle fikce plné zvratů a napětí zároveň i dokumentem o vesmírném programu?

Recenze filmu Gravitace

Filmový kouzelník Alfonso Cuarón stěhuje magický realismus z literatury na plátno. Svůj příběh trosečníků ve vesmíru postavil modelově, ale natočil ho úchvatně. Celou recenzi si přečtěte zde.

Záběr z filmu Gravitace

My jsme se na film Gravitace podívali spíše očima expertů a astronautů, tedy trochu kritičtěji, než je obvyklé.

Režisér Alfonso Cuarón si filmem Gravitace alespoň částečně splnil sen o cestě do vesmíru. "Snažili jsme se o realističnost a vědeckou přesnost, jak to jen šlo," řekl Cuarón v rozhovoru pro Wired. "Ale nebylo by fér říci, že jsme se reality drželi stoprocentně. Ostatně je to film a my jsme potřebovali určitou uměleckou svobodu."

Mezi nejokatější odchylky od reality patří třeba tempo, ve kterém se děj odehrává. "Ve skutečnosti se musejí astronauti pohybovat nesmírně pomalu. Rychlost je jejich nepřítel, snižuje čas na reakci a zvyšuje sílu nárazu," vysvětluje astrofyzik Andy Howell. "Ale to je zjednodušení, které jsem ochoten přehlédnout, raději se podívám na film, který utíká kupředu, než na film vědecky přesný, ale neskonale nudný." Pokud vás zajímá, jak to skutečně utíká během procházky ve vesmíru, můžete se podívat na NASA TV.

Realistické kulisy v animovaném filmu

Kritika od známých astrofyziků je sice zajímavá, ale novináři hlavně chtěli slyšet, co si o filmu mysleli skuteční astronauti. A ti rozhodně nebyli zklamáni. "Mých pět měsíců, které jsem strávil na ISS, bylo naštěstí klidnějších. Ale po vizuální stránce byl ten film působivě dobrý," vzkázal Cuarónovi kanadský astronaut Chris Hadfield. "Nevím, jak jste to dokázal. Ale jestli ještě někdy poletím do kosmu, tak jedině se Sandrou Bullockovou."

Astronauti Michael Good (vlevo) and Mike Massimino (vpravo) v rámci mise...

Astronauti Michael Good (vlevo) and Mike Massimino (vpravo) v rámci mise STS-125 opravují vnitřek teleskopu Hubble v květnu 2009.

Chválou nešetří ani americký astronaut Mike Massimino, který vítá film jako další příležitost, jak přiblížit vesmír široké veřejnosti. V roce 2009 byl Massimino jedním z posledních lidí, kteří viděli Hubblův teleskop na vlastní oči. Právě u Hubblu film Gravitace začíná. "Napodobili to dokonale. Nebyla to jen náhoda," obdivuje přesné vyobrazení Massimino. "Ve filmu jsem viděl i naše nástroje, i takové, které nikde jinde neuvidíte. Byla tam kamera, kterou jsme používali, nákladový prostor vypadal přesně tak, jak si jej pamatuji." Podle něj jsou to detaily, kterých si všimne jen hrstka lidí na celé planetě. A byly na milimetr přesné.

Taková přesnost pochopitelně není náhodná. "Celý film jsme nejprve natočili jako animovaný. A to včetně zvuku, potřebovali jsme se ujistit, že zvuk a hudba půjdou dohromady," popisuje Cuarón zdlouhavý proces. S animátory spolupracovali odborníci na fyziku, kteří jim vysvětlili důsledky nulové gravitace (přesněji mikrogravitace, jak se beztížný stav na oběžné dráze nazývá). "Trvalo to tři měsíce, než si animátoři skutečně osvojili pravidla nulové gravitace a nulového odporu. Byla to opravdová fuška, koneckonců, animátoři se obvykle orientují hlavně podle horizontu a tíhy, a tady není ani jedno, ani druhé." 

Natáčení filmu Gravitace probíhalo ve třech fázích. V první fázi se celý film...

Natáčení filmu Gravity probíhalo ve třech fázích. V první fázi se celý film naanimoval. Druhá fáza vyžadovala od herců precizní časování a choreografii. Ve třetí fázi se film animoval znovu, tentokrát už "kolem herců".

Animační fáze trvala skoro dva a půl roku, teprve pak se zapojili herci. "Natočili jsme všechny záběry a chudáci animátoři to pak museli vymodelovat celé znovu," vzpomíná Cuarón. "Někdo navrhoval, že bychom měli Gravitaci inzerovat jako 3D animovaný film, ale to by bylo zavádějící, je tam hodně živého hraní."

Není náhodou, že Bullocková má ve filmu krátký a přiléhavý sestřih. Delší vlasy...

Není náhodou, že Bullock má ve filmu krátký a přiléhavý sestřih. Delší vlasy by se asi natáčely opravdu těžko, jak ukazuje astronautka Marsha Ivins během mise STS-98.

Přesná animace se netýká jen předmětů, ale i jejich zobrazení. "Pohled na východ Slunce, na planetu Zemi, osvětlení tváře Sandry Bullockové je dokonalé. Na oběžné dráze je totiž docela jiné světlo než v atmosféře," připomíná v rozhovoru pro Time astronautka Marsha Ivinsová. 

Podle Buzze Aldrina, amerického astronauta a druhého člověka na Měsíci, je možná Země na plátně ve 3D až příliš zřetelná. "Nebylo tam dost mraků, a také hranice mezi atmosférou a vesmírem byla příliš jasná. Když se z vesmíru díváte na Zemi, brání vám v tom atmosféra a celkem velké množství mraků, ne jen mráček tu a tam."

Gravitaci zvládla Gravitace na jedna mínus

Pozor, nečíst!

Následující odstavce pojednávají také o zápletce filmu Gravitace.

Pokud jste film neviděli a máte rádi překvapení, nečtěte dále.

Naopak tím, jak si film poradil se zobrazením gravitace (či jejího nedostatku), byl Aldrin ohromen. "Průlet vesmírnou stanicí vypadal přesně jako ve skutečnosti. A líbilo se mi, jak se George Clooney pohyboval, včetně toho zmatení a nárazů. Simulace dynamiky byla skutečně pozoruhodná."

To neznamená, že by byla gravitace v Gravitaci bez chyby. V jednu chvíli třeba Clooney své méně zkušené kolegyni radí, aby se pustila rotujícího ramene (Canadarm). "Ale to by ji ve skutečnosti vymrštilo ještě rychleji, protože značná část rotační energie by se převedla na lineární pohyb," upozorňuje astrofyzik Howell.

Také moment, ve kterém se oba astronauti oddělí, protože Clooney nechce, aby Bullocková "spadla" spolu s ním, se Howellovi moc nezdá. "V tu chvíli nebyl žádný důvod, aby se pustili. V tu chvíli už byla jejich rychlost dostatečně nízká. Ale je jasné, že v tom se nemůžeme moc šťourat. Tvůrci zkrátka potřebovali tuto dramatickou zápletku." Její nerealističnost pak vyplývá z toho, že si astonauti museli stihnout vše vyříkat, než se definitivně oddělí.

Jak se cítila Bullocková v bazénu bez plenek?

Představitelka hlavní role Sandra Bullocková tak zůstane bez zkušeného astronauta Kowalskiho (George Clooney) na oběžné dráze úplně sama. Aby takový pocit dokázala lépe zahrát, spojila se se skutečnou astronautkou Cady Colemanovou. Tato dvaapadesátiletá veteránka NASA má za sebou dva lety raketoplánem a pět měsíců na Mezinárodní vesmírné stanici.

Nemalou část volného času strávila Colemanová telefonickými rozhovory se Sandrou Bullockovou. Veřejnosti byly tyto hovory utajeny, ale mezi astronauty na palubě ISS se o nich vědělo. "Kolegové mi to záviděli a ptali se, jestli nechce Sandra mluvit taky s nimi," vypráví Colemanová pro Telegraph.

Sandra potřebovala nejen zkušenosti astronauta, ale pídila se právě po tom, jak se cítí žena ve vesmíru. "Bylo to jako povídat si s dávnou kamarádkou," říká astronautka. "Povídali jsme si o tom, jaké to je být ve vesmíru bez rodiny a uvědomovat si, jak jste naprosto izolovaní. Myslím, že i po telefonu se to pro Sandru stalo hodně reálné." Colemanová dodává, že výsledný film se jí líbil a "Sandra to zvládla nádherně".

Astronautka Catherine Colemanová hraje na flétnu na ISS (Expedice 27, rok 2011)

Astronautka Catherine Coleman hraje na flétnu na ISS (Expedice 27, rok 2011)

Kromě psychiky astronautů se samozřejmě bavily také o fyzice související s pohybem na oběžné dráze. "Když jsou lidé poprvé na ISS, vypadají legračně. Létají po laboratoři sem tam, narážejí do všeho, nechtěně strhávají věci ze stěn. Jsou jako malá štěňata, nadšeně se na vás kouknou a v očích mají výraz: není tohle ta nejlepší věc všech dob?" směje se Colemanová. "A zkušenější kolegové zatím trpělivě dávají kabinu do původního stavu."

Aby Bullocková lépe pochopila dynamiku pohybu, popsala Colemanová svůj oblíbený fígl: "Když vezmete svůj vlas mezi prsty jako zubní nit, a odrazíte se pomocí jeho natažení třeba od zábradlí, dáte se do pohybu a přeletíte přes celou místnost. Tak málo stačí k tomu, abyste se pohybovali po okolí."

Tyto poznatky Bullocková zužitkovala, když se ve filmu dostala na palubu ISS (a později také k Číňanům). Její pohyby jsou vcelku úsporné a trpělivé i tváří v tvář pořádnému zmatku. Scény se natáčely částečně v závěsu na komplikovaných drátech, s čímž pomohli profesionální loutkaři. Někdy Bullocková strávila takto zavěšená v prostoru i osm hodin denně a pouze přes mikrofon a sluchátko komunikovala s režisérem Cuarónem, který tak chtěl navodit izolovanou atmosféru i přímo pro herečku. "Jsem si jistá, že její samota, která je na plátně vidět, není jen hraná," všímá si Ivinsová. "A díky tomu jsou ve filmu krásné momenty."

Další scény byly natáčeny v bazénu s naprosto čistou vodou, aby obraz na kameře nebyl nijak rozostřen jejím vlněním (podobný trik využívají i v NASA).Díky tomu může divák poté, co Sandra nerealisticky rychle odhodí svůj skafandr, obdivovat její křivky nejen bez přebytečného oblečení, ale i zdánlivě bez tíže.

Natáčení filmu Gravitace částečně probíhalo i v bazénu s průzračně čistou...

Natáčení filmu Gravitace částečně probíhalo i v bazénu s průzračně čistou vodou. Sandra Bullocková tak mohla snáze napodobit pohyby, které astronauti používají v mikrogravitaci na ISS.

K nadšení mnoha diváků má Bullocková na sobě v podstatě jen spodní prádlo. Samozřejmě, že něco takového by si žádná astronautka pod skafandr jakživa nevzala. Při procházkách ve vesmíru musejí mít astronauti speciální obleček (LCG nebo LCVG) poskytující dostatečné chlazení. "Bez toho by astronautka už dávno omdlela přehřátím," ujišťuje své čtenáře Robert Frost, který v NASA astronauty trénuje. Ukazuje také, v čem by měla Bullocková skutečně brázdit opuštěnou stanici. Kromě termoregulační kombinézy by na sobě měla mít i řadu kontrolních systémů a také pleny pro dospělé.

Liquid Cooling and Ventilation Garment (LCVG) je základní vrstva na těle...

Liquid Cooling and Ventilation Garment (LCVG) je základní vrstva na těle astronautů ve skafandru. Součástí je tekuté chlazení i plena pro dospělé.

"Ale Sandra má nohy, které by jí mohla závidět i dvacetiletá dívka, takže já si nestěžuji," dodává rychle Frost. S tím, že realistické ztvárnění ustoupilo estetickému pojetí ženského těla, souhlasí i astrofyzik Howell: "Stoprocentně podporuji vše, co nám umožní vidět více Sandry Bullockové. Minimální oblečení jistě pomohlo i při filmování. A v neposlední řadě je to psychologický nástroj, jak ve filmu zobrazit astronautčinu zranitelnost."

Nereálná situace a nesmyslná rychlost

Méně tolerantní jsou experti k jiným částem filmu. "Komunikační satelity, ze kterých údajně ty zkázonosné trosky pocházejí, jsou na nesmyslných orbitách, ve skutečnosti by byly mnohem výše než raketoplán nebo vesmírná stanice," vzpomíná na svůj první dojem z filmu astronautka Ivinsová.

Také Howellovi tyto nepřesnosti vadí. Rozebírá snad všechny možnosti, ale vždy dojde k závěru, že zde nehraje více než jedna maličkost. "Řetězová reakce trosek je založena na skutečném jevu, Kesslerovu syndromu. Ale ve skutečnosti by trvalo celé roky, než by se trosky rozšířily v takové míře, nikoli pár minut, jako to bylo ve filmu."

Astronautka Colemanová souhlasí: "Riziko kolize s troskami je samozřejmě stále aktuální, ale NASA známé trosky monitoruje a každý den probírá s astronauty možná rizika a jak se jim vyhnout."

Fotogalerie

Na orbitě je toho špatně více. Frost si všímá, že zatímco ve filmu je všechno blízko u sebe (Hubble, komunikační družice a obě vesmírné stanice), v praxi by jsou to často velmi vzdálené orbity. Vesmírná stanice obíhá 400 km nad zemí, Hubble 560 km nad zemí. Nemluvě o těch satelitech: "Rádio ve filmu varuje astronauty, že trosky se řítí směrem vzhůru k nim. Pojďme předstírat, že to neřekli, protože to prostě nedává žádný smysl," dodává Frost.

To Howellovi spíše vadí, jak málo trénovaní astronauti ve filmu jsou. Především hlavní astronautka, kterou hraje Bullocková. Vždyť ta prý prošla jen půlročním tréninkem, a to ještě ne moc úspěšně, když při simulacích pokaždé havarovala s návratovou kapslí. "Ve skutečnosti tráví astronauti přípravou několik let," zdůrazňuje Howell. "Druhý astronaut, kterého hraje Clooney, dokonce ani neví, odkud jeho kolegyně je, což je nesmysl, v realitě spolu astronauti v rámci příprav tráví mnoho času, třeba i kempováním, aby se zajistila osobnostní kompatibilita."

Konec dobrý, všechno dobré? 

Když vyčerpaná astronautka ve filmu dorazí do kapsle Sojuz a zjistí, že s ní nedokáže odstartovat směrem k Zemi, rozhodne se ukončit svůj život a zastaví přívod kyslíku. Poté, co usne, se jí zdá sen o tom, že se její kolega vrátil a oba se vydají směrem k Zemi. Přestože po probuzení zjistí, že to je jen sen, najde v sobě sílu i duchapřítomnost k tomu, aby fantastickým inženýrským i akrobatickým trikem přelétla k čínské vesmírné stanici a využila k návratu jejich modul.

Jenže co když je to úplně jinak? Film nabízí alternativní vysvětlení, které je, pragmaticky řečeno, mnohem realističtější, než šťastný návrat na Zemi. 

"Je nepravděpodobné, že by se někdo vzbudil poté, co omdlí kvůli nedostatku kyslíku," připomíná Howell. "K probuzení by došlo spíše poté, co někdo opět zvýší obsah kyslíku ve vzduchu."

Podle něj je tedy od chvíle, kdy astronautka upadne do mdlob, celý zbytek filmu jen jejím posledním snem. "Nemyslím si, že to filmaři zamýšleli, ale myslím si, že je to zajímavá možnost. A když se podíváte na to, kolik nepravděpodobných scén od této chvíle následuje, můžete si je i tak užít. A v duchu se smát těm naivním lidem kolem vás, kteří doufají, že ve skutečnosti mohla přežít." 

Hlavní (a jediní) protagonisté filmu Gravitace při natáčení scény v návratovém...

Hlavní (a jediní) protagonisté filmu Gravitace při natáčení scény v návratovém modulu Sojuz.

Realistický nebo ne, Cuarónův film je především vizuálně působivým uměleckým dílem. Vesmír mu nabídl jen kulisu a díky své tajuplnosti dal autorům prostor pro ne zcela realistické scény. Hlavní metafora je zřejmá: izolovaná žena, ohrožovaná nepřízní osudu, uzavřená do své vlastní bubliny, s problémy komunikovat s okolím, je zde zobrazena s tísnivě hmatatelnou naléhavostí. "Celý ten film a prakticky všechno v něm je nějakou metaforou," říká sám Cuarón.

Natáčení vesmírného filmu si prý velmi užil. "Ale už nikdy žádný další vesmírný film nenatočím," dušuje se. "Bavil mě každý okamžik, ale stačilo to. Trvalo to čtyři a půl roku. Jsem připraven jít dál."

Na otázku ohledně dalšího filmu odpověděl jednoznačně: "Cokoli, kde herci chodí normálně po podlaze."

Autor:


Nejčtenější

Vědci objevili pod zemí biliardy tun diamantů, ale nedostaneme se k nim

Diamanty značky Diamonds International Corporation

V litosférickém podloží Země odhadují vědci tisíce bilionů tun diamantů. Zaměřili ho pomocí zvukových vln. Dodávají...

Stíhačka Su-57 je podle některých ruských médií drahá a zbytečná hračka

Su-57

Ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57, uvedl Vladimír Guteněv, člen expertní rady Státní dumy pro...



Má hořet půl století jako františek. Jaký reaktor si přeje Bill Gates

Schéma reaktoru TWR-P s tepelným výkonem 600 MW, který by TerraPower měla...

Společnost TerraPower, v jejíž správní radě sedí zakladatel Microsoftu, se konečně přiblížila možnosti stavby reaktoru,...

Atomový řezník připravoval v SSSR půdu civilním proudovým strojům

Iljušin Il-28

Mezi významné bojové letouny studené války patří taktický bombardér Iljušin Il-28. Ten se stal prvním sovětským...

Slyšíte obraz? Vyzkoušejte si, zda jste jedním ze čtyř lidí

Máte pocit, že něco slyšíte při sledování GIFů?

Se vzrůstající oblibou GIFů si čím dál více lidí na sobě všímá zvláštního jevu: při pozorování tichého obrázku mají...

Další z rubriky

Byl na Marsu život? Curiosity nalezla prastaré stopy organických látek

Vozítko Curiosity je na Marsu od roku 2012 a NASA i díky němu nabízí...

Americké vozítko Curiosity našlo na Marsu pradávné stopy po organických látkách a zjistilo sezonní výkyvy hodnot metanu...

Fascinující časosběr: jak se v Kazachstánu vztyčuje raketa

Vertikalizace rakety

Na Bajkonuru probíhají přípravy na páteční start rakety Sojuz FG ke kosmické stanici ISS. Podívejte se na exkluzivní...

Rušné dny na ISS: sledovat se budou katastrofy i citlivost na bolest

Vepředu vpravo je slavná Gibraltarská úžina a blíže k objektivu pak Gibraltar,...

Nadcházející týden přinese na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS nesmírně zajímavé události. Naši pozornost...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz