Hledá se náhrada za gripeny. Zkusili jsme udělat tendr „nanečisto“

Páteří českého vojenského letectva je v současné době čtrnáct kusů bojového letounu Saab JAS-39 Gripen, pronajatých od roku 2004 od Švédského království. Druhá nájemní smlouva na letouny končí v roce 2027. Blíží se tedy výběr nového letounu pro české letectvo. Připravili jsme pro vás zkušební „tendr“, ve kterém si srovnáme a vyhodnotíme největší favority.
Eurofighter Typhoon britského Královského letectva

Eurofighter Typhoon britského Královského letectva | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Vzhledem k dlouhým lhůtám výběrových řízení, výroby a případného vycvičení pilotů se blíží doba, kdy bude muset vláda rozhodnout o tom, jak bude vzdušný prostor České republiky chráněn dál.

Ačkoli ministerstvo obrany zejména v posledních letech často nakupuje bez tendrů, dá se předpokládat, že v případě tak sledovaného výběru, jakým pořízení nových strojů pro letectvo bezesporu bude, přistoupí k nějaké formě veřejné soutěže. Na začátku roku 2020 vznikla odborná komise, která by měla analyzovat všechny dostupné varianty a do konce roku 2021 politikům předložit své doporučení.

Před pár dny britský letecký publicista Alan Warnes zveřejnil informaci o tom, že se českého tendru jistě zúčastní americké letouny F-16 a F-35 a švédské JAS 39 Gripen dvou verzí. Francouzská ministryně obrany později prohlásila, že se přidá i francouzská zbrojovka Dassault s letouny Rafale. Pokud se nakonec zúčastní všechny letouny, u kterých se to dá očekávat, bude v „pelotonu“ pro český výběr devět strojů v různých variantách.

Gripen elitní 211. tygří letky z Čáslavi a stroj Rafale francouzské Escadron de chasse 3/30 Lorraine na cvičení Tiger Meet

Z alternativ si jistě z nich můžeme vyškrtnout ruské a čínské stroje, byť Čína udělala v posledních letech v leteckém inženýrství obrovský pokrok a Rusko se tu a tam (zpravidla neúspěšně) snaží udat svoje stíhače ve státech bývalé Varšavské smlouvy. Výběr bude bezesporu probíhat z několika notoricky známých západních typů a jak ukázal nedávno ukončený tendr na Slovensku, již nyní se dá odhadnout, na které prvky se výběrové komise zaměří.

Slovenská cesta

Slovensko, jehož vzdušné síly léta bojují s nízkou letuschopností staré sovětské techniky, nakonec vybíralo mezi švédským strojem JAS-39 Gripen a americkým F-16 Fighting Falcon. Pro nás je důležité, že Úřad vlády Slovenské republiky po vyhlášení amerického vítěze zveřejnil obrysy systému, kterým došlo k jeho určení. Slovenští odborníci a politici zjednodušeně hodnotili v šesti základních okruzích:

  1. Operační a technické způsobilosti.
  2. Zabezpečení a nákladovost výcviku (zvlášť pilotů a pozemního personálu).
  3. Logistické zabezpečení.
  4. Interoperabilita v rámci NATO.
  5. Zapojení slovenských zbrojovek.
  6. Cena.

Samotný výběr byl jistě detailnější a o dost složitější, ale pro veřejnost se zúžil na těchto šest okruhů. V každém z nich byly procentuálně ohodnoceny oba letouny, přičemž každá položka měla na celkovém hodnocení jinou váhu. Zatímco cena dělala 40 %, například interoperabilita uvnitř NATO pouze 5 %.

Český výběr

Vícekriteriální procentuální hodnocení jsme se rozhodli použít také v případě našeho zkušebního tendru. Do seznamu letounů, ze kterého se bude pro AČR vybírat, jsme zvolili větší množství variant, vybírali jsme přitom letouny, které jsou pro český výběr bezesporu nejpravděpodobnější (podle abecedy):

  1. Eurofighter Typhoon,
  2. Eurofighter Typhoon (použitý),
  3. F-16C/D Fighting Falcon (použitý),
  4. F-16V Viper Block 70/72,
  5. F-35 Lightning II,
  6. F/A-18E/F Super Hornet,
  7. JAS 39 Gripen C/D (použitý),
  8. JAS-39 Gripen E,
  9. Dassault Rafale.

Zkušenost z posledního tendru po roce 2000 a také kontakty našich politiků v zahraničí nasvědčují tomu, že půjde o americko-evropský souboj o české nebe, přičemž hned tři typy letounů budeme hodnotit jak ve verzi nově vyrobených strojů, tak ve verzi levnějších strojů olétaných (F-16, Typhoon a Gripen). Z letadel zvažovaných na přelomu století již neuvádíme zastaralý typ F-4 Phantom II, stejně jako postupně vyřazované letouny Panavia Tornado. 

Do výběru se nedostaly ani starší verze letounu F/A-18C/D Hornet a také francouzské letouny Mirage 2000. Pravděpodobnost nákupu těchto typů je reálně nulová. Zároveň jsme do výběru nezařadili ani atraktivní, ale nepravděpodobnou možnost nákupu výkonných dvoumotorových letounů F-15, o kterých se okrajově uvažovalo už před dvaceti lety, ale už tehdy byla tato možnost shledána jako nereálná.

Kritéria

  1. pořizovací cena – 20 %
  2. provozní náklady – 15 %
  3. technické charakteristiky – 50 %
  4. RCS – 15 %
  5. odhadovaný dosah radiolokátoru – 20 %
  6. maximální rychlost – 5 %
  7. výkon motoru/prázdná hmotnost – 15 %
  8. nosnost výzbroje – 15 %
  9. supercruise – 15 %
  10. maximální dolet – 5 %
  11. dvoumístná verze – 10 %
  12. životnost – 5 %
  13. politický koeficient – 10 %
  14. vnitropolitický – 60 %
  15. zahraničněpolitický – 40 %

Protože armádní rozpočet dlouhodobě stoupá a nynějším výběrem by mělo skončit nájemní provizorium a nový páteřní letoun určí budoucnost našeho letectva na několik dalších desetiletí, klademe největší důraz na technické charakteristiky nabízených letounů. Přesto i ty dělají pouhou polovinu celkového hodnocení (váha 50 %).

Hodnocení technických charakteristik přitom vychází z osmi základních proměnných, které reflektují soudobou podobu leteckého boje. Jde o odhadovaný dosah radiolokátoru, tzv. „radar cross section“ (RCS), tedy zjednodušeně řečeno radarovou viditelnost, nosnost, výkon motoru vůči prázdné hmotnosti, schopnost nadzvukového letu bez použití přídavného spalování (tzv. „supercruise“), existenci dvoumístné verze letounu, maximální rychlost a maximální dolet.

Druhým nejdůležitějším kritériem je cena. Protože český obranný rozpočet je přece jen větší, než slovenský, mírně jsme snížili její váhu na 35%, přičemž ji dělíme na pořizovací náklady (20 % na celkovém hodnocení) a následné provozní náklady (15 % na celkovém hodnocení).

K ceně a technickým charakteristikám přidáváme do celkového hodnocení také životnost. Zatímco nové letouny budou mít zjevně vyšší cenu, použité letouny už naopak budou mít za sebou část letových hodin, pro které jsou projektovány a budou muset být dříve vyřazeny. Životnost se na celkovém hodnocení podílí 5 %.

Nemusíme si nalhávat, že značnou roli ve výběru bude kromě ekonomických a technických charakteristik hrát také politika. Důležitost politiky při výběru vojenské techniky lze dobře sledovat u nákupů Polska či Maďarska, koneckonců také nedávné české rozhodnutí o bojových vrtulnících bylo v podstatné míře politické.

Politický koeficient proto zohledníme i my a v našem případě se na výběru bude podílet deseti procenty. Skládat se přitom bude z koeficientu vnitropolitického (60 % na hodnocení politického vlivu) a zahraničněpolitického (40 %). Vnitropolitickým koeficientem máme zejména namysli schopnost vlády daný výběr obhájit u voličů, řešíme tedy otázky nákladnosti, kontinuity zvoleného řešení či všeobecně potřeb armády. 

U koeficientu zahraničněpolitického odhadujeme možnost zapojení vnitřních dodavatelských řetězců do mezinárodního obchodu s vojenským materiálem, transfer technologií a zejména vliv výběru daného řešení na mezinárodní postavení republiky.

Hodnocení

Hodnoty všech proměnných jsme u letounů srovnali od nejlepší, která dostala koeficient 1 a od ní jsme odvozovali hodnocení všech ostatních položek. Poté jsme zohlednili váhu dané charakteristiky na celkové hodnocení a vyšla nám výsledná hodnota. Pokud tedy například měl nějaký letoun hodnocení 0,4 v oblasti s váhou 20 %, připsali jsme danému letounu do celkového hodnocení 0,08 bodu. Na konci jsme body ze všech hodnocení sečetli a převedli na procenta. Nejlepší letoun v našem hodnocení tedy dostane 100 %, u horších strojů bude zajímavé sledovat, o kolik procent zaostaly.

Je důležité upozornit, že mnoho proměnných je pohyblivých, odhadovaných či subjektivních. U odhadů jsme proto vždy vycházeli z většího počtu zdrojů a u pohyblivých proměnných zejména z aktuálních dat od samotných výrobců. Subjektivní hodnocení (zejména politický koeficient) jsme pak konzultovali s politology a odborníky na vojenství a pak vytvořili průměrné známky.

Typickým příkladem těžkostí bylo zjišťování ceny. Žádná země nenakupuje pouze letouny, některé počítají s offsety, některé s přenosem technologií, jiné k letounům nakupují simulátory, zbraňové či jiné vybavení. To vše znesnadňuje vypočítat a porovnat přesné hodnoty. Abychom k nim došli, využili jsme cen z obchodů, uskutečněných v poslední době na mezinárodním zbrojním trhu v kombinaci s výpočty renomovaných odborných médií a informacemi přímo od výrobců. 

Britský Typhoon na Dnech NATO v Ostravě

Nejdražšími letouny se ukazují být výkonné dvoumotorové stroje Eurofighter Typhoon a Dassault Rafale, spolu s nejnovější verzí letounu Gripen E. Cenu starších verzí letounů F-16 na cca 50 % životnosti odhadujeme na zhruba 40 % nového stroje varianty Block 70/72, tedy zhruba 572 milionů korun, což je z hodnocených letounů nejméně. Pokud by vláda zvažovala použité typhoony, pak půjde o stroje s poměrně slušnou zbytkovou živnotností kolem 65 %, u které jsme vypočítali cenu 1,7 mld. 

Cenové srovnání

Do výběru letounů jsme záměrně nepřidali použité francouzské stíhače Rafale, které nedávno pořídilo Chorvatsko. Jak jejich cena, tak výkony i zbytková životnost jsou totiž prakticky totožné s novými letouny, které v hodnocení zastoupeny jsou. Odkup letounů Gripen verzí C/D z vlastních či švédských zdrojů pak při cca 55 % zbytkové životnosti draku odhadujeme na cca 850 milionů korun za kus.

Stejně jako cenu je náročné spočítat i provozní náklady, i uvnitř NATO totiž existuje hned několik metodik jejich výpočtu. Porovnáním nejvíce používaných britských a amerických tabulek jsme nakonec došli k těmto výsledkům. Nejnižší provozní náklady má v současné době provozovaný letoun JAS-39 Gripen C/D, následovaný gripenem E a letouny F-16. Dvoumotorové stroje a zejména výkonná F-35 už se dostávají do zcela jiných výšin.

Nejlepšími provozními náklady se pyšní švédské letouny Gripen obou verzí. Z ostatních konstrukcí se jim přibližují pouze F-16. Dvoumotorové letouny a zejména F-35 s mimořádně výkonnou, ale mimořádně žíznivou pohonnou jednotkou, se dostávají nákladově do zcela jiných sfér.

V technických charakteristikách všem utekla trojice Typhoon, Rafale a F-35. Evropské konstrukce těží zejména z „tvrdých“ výkonů jako jsou dolet nebo nosnost, F-35 má naproti tomu velkou konstrukční výhodu v důrazu na potlačení radiolokační stopy a mimořádně výkonném AESA radiolokátoru AN/APG-81.

Letoun F-35A amerického letectva při první bojové misi proti islamistům v Iráku

Schopnost supercruise jsme nepřiznali letounu F-35, který je ho schopen dosáhnout pouze omezenou dobu, pak musí přejít na podzvukový let, aby nechal odpočinout vyčerpaný motor. F-35 je zároveň jediným letounem, který nedisponuje dvoumístnou verzí a v této charakteristice si tedy jako jediný připsal nulu.

Životnost mají samozřejmě stoprocentní všechny stroje, které zvažujeme nakoupit jako nové. U starších letounů F-16 odhadujeme jejich životnost na cca polovinu plánované doby, samozřejmě v tomto případě by přesné hodnocení záviselo na tom, odkud bychom letouny kupovali, nabízí se hned několik zemí, které se letadel Block 30/32 či 40/42, případně starších strojů po repasích, zbaví. 

Grafické znázornění životnosti srovnávaných letounů.

Hodnocení životnosti jsme měli jednodušší u starších letounů Eurofighter Typhoon, vzhledem k tomu, jaké kusy a z jakých zemí přichází v úvahu, by šlo o zánovní stroje s poměrně malým náletem, který odhadujeme maximálně na třetinu plánované životnosti (zbude tedy cca 65 %). U gripenů, které provozuje naše armáda, se podle zveřejněných odhadů pohybujeme s životností zhruba kolem poloviny.

Politika hraje při výběru drahé vojenské techniky roli stále více. Nejlépe jsou hodnocené letouny F-35 a Typhoon, jejichž výběr by mimořádně posílil spojenectví se Spojenými státy, potažmo Německem. Na domácí půdě se bude také velmi dobře vysvětlovat další provoz letounů Gripen C/D.

Poslední proměnnou je tzv. „politický koeficient“, který hodnotíme na škále 1–10. U domácího (vnitropolitického) koeficientu jednoznačně vedou starší letouny JAS-39 Gripen C/D. Jejich odkup a další provozování bude možné voličům v České republice vysvětlit zdaleka nejsnáze, protože jsou na ně vycvičení piloti a pozemní personál. Armáda má potřebné vybavení, know-how i plán dalšího rozvoje této platformy. 

Stíhačka F-16 izraelské armády na archivním snímku

Dobře půjdou „doma“ vysvětlit také levné olétané F-16. U zahraničně-politického koeficientu naopak vede americký letoun F-35, jehož pořízením by Česká republika dala jak spojencům, tak potenciálním nepřátelům jasně najevo, že to s vlastní obranou myslí naprosto vážně. O něco menší plusové body by nám v zahraničí udělalo i pořízení francouzských letounů Rafale a zejména Eurofighter Typhoon (zde zejména ve vztahu k EU, potažmo klíčovému spojenci, Německu).

Kdo nevyhrál?

Po sečtení všech hodnocení a jejich převodu na procenta docházíme rychle ke zjištění, že mezi letouny není žádný vyslovený propadák, jakkoli některé typy se pro službu v českém letectvu v příštích desetiletích samozřejmě hodí méně a jiné více. Poslední skončil s hodnocením 81,65 % námořní letoun F/A-18E/F. Super Hornet nevyniká v žádném z hodnocených parametrů a ačkoli i o něm se jistě bude okrajově uvažovat, stejně jako se o něm uvažuje např. ve Finsku nebo v Kanadě, mezi favority rozhodně nepatří. 

Letoun F-18 španělských vzdušných sil se připravuje ke startu ze základny v Bodø na cvičení Trident Juncture v Norsku

Osmý je s hodnocením 91,12 % švédský letoun JAS 39 Gripen ve verzích C a D. Gripeny na jednu stranu těží z toho, že jsou v České republice zavedené a že s nimi vládne spokojenost. Důležitou otázkou přitom bude, jestli značné dluhy, které zůstanou po současné vládě, nezamíchají s prioritami nákupu a stejně jako před dvaceti lety nezačne být preferována co nejnižší cena, v takovém případě by se šance švédského letounu starších verzí jistě zvýšily. 

Ani nižší cena však nemůže zastřít, že pokud jde o výkony, gripeny jednoznačně zaostávají za všemi konkurenty. I proto se odborná veřejnost veskrze shoduje, že svou roli tranzitního typu mezi sovětskou a západní technikou již sehrály a je čas je s díky vrátit.

O jedno místo výše je s hodnocením 92,14 % nová verze americké F-16V. Moderní varianty F-16 si sice vybrala řada východoevropských letectev (Slovensko, Bulharsko, Polsko), všechny tyto státy jsou však v odlišné pozici než Česká republika. Všechny až doposud provozovaly sovětskou techniku a F-16 pro ně bude přechodovým typem mezi sovětskými a západními typy. 

Polská F-16 na Dnech NATO v Ostravě

Tuto fázi, která sebou přináší hluboké změny ve struktuře výcviku i způsobech pozemního zabezpečení, však už má Česká republika úspěšně za sebou díky švédským letounům Gripen a je nutné přiznat, že F-16 (při veškerém respektu k modernizačnímu úsilí výrobce) by pro naše letectvo neznamenala tak velký posun, aby bylo ospravedlnitelné zavedení úplně nového typu do výzbroje.

Jen těsně nad nejmodernější verzí F-16 skončila s hodnocením 92,41 % možná trochu překvapivě americká F-35. První komerčně nabízený letoun 5. generace sice dominuje v některých technických charakteristikách (zejména RCS a dosahu radiolokátoru), v jiných však před konkurenty 4. generace naopak ztrácí. 

Velkým problémem F-35 jsou náklady. I když jsme v hodnocení nepočítali s vysokými komplexními pořizovacími cenami z polského nebo švýcarského tendru, i velmi střízlivé odhady hovoří o tom, že mnohem vyšší, než u dvoumotorových strojů F-15, Rafale nebo Typhoon, jsou následné náklady na provoz. Například oproti strojům Gripen jde dokonce o několikanásobky. 

A jakkoli se výrobce F-35 úporně snaží obavy rozptýlit (ve Švýcarsku např. tím, že část letových hodin bude možné odbýt na simulátoru), armáda si bude jistě dobře vědoma, že nákupem letounů vše teprve začíná a položek k pořízení (a to nejen pro letectvo) je ještě mnoho a mnoho.

Paradoxně výše než nová F-16 i supermoderní F-35, skončila varianta použité F-16 verzí C a D (hodnocení 95,83 %), kterou by AČR mohla odkoupit od některého z letectev, která snižují počty tohoto typu ve výzbroji. O podobné variantě se uvažovalo už před dvaceti lety a ve východní Evropě jde o poměrně známý koncept. O pořízení starších F-16 se před časem pokoušeli Chorvaté, o tomtéž údajně uvažuje také Ukrajina. 

Zjevnou výhodou tohoto řešení, jakkoli je opět pouze dočasné, je velice nízká cena, která by, ať už zvolíme jakýkoli typ z jakéhokoli letectva, byla evidentně hluboko pod hranicí jedné miliardy korun za kus. Konkrétně Chorvaté se pokoušeli koupit modernizované a relativně výkonné varianty z Izraele, na trhu jsou však i starší a méně moderní stroje za doslova zlomkové ceny. 

Jde přitom stále o letouny, které mají výkonnou pohonnou jednotku a jsou schopné nést rakety AIM-120, na nichž posledních třicet let stojí letecký boj. V případě, že by se naše vláda na přezbrojení letectva rozhodla v první řadě hodně ušetřit, jsou pokračování gripenů nebo nákup olétaných F-16 jedinými reálnými variantami.

Těsně pod stupni vítězů skončila v našem improvizovaném tendru nová verze švédského letounu Gripen E s hodnocením 97,32 %. Nový Gripen pokračuje v přístupu svého předchůdce, kdy nabízí velmi rozumné výkony za velmi dobré provozní náklady. Ačkoli je však o něco výkonnější než starší verze, stále nedosahuje „tvrdých“ výkonů svých větších bratříčků, což bude limitovat jeho modernizační potenciál. 

Stíhací letoun JAS-39 Gripen na ploše 21.základny taktického letectva v Čáslavi.

Velkou otázkou je u něj také cena, která se dá z jediného exportního úspěchu v Brazílii těžko odhadovat, když součástí tohoto obchodu byl i přenos technologií, licence a řada úprav přímo na přání brazilského letectva. Důležitým aspektem při hodnocení tohoto letounu je také fakt, že samo švédské letectvo s ním počítá pouze jako s přechodovým typem do doby, než se podaří dokončit vývoj vlastního letounu nové generace v rámci projektu Flygsystem 2020.

Nejlepší trojice

Na třetím místě našeho hodnocení skončil francouzský letoun Dassault Rafale s hodnocením 97,50 %. Pokračovatel slavné dynastie letounů Mirage před lety zvítězil ve sledovaném indickém tendru MRCA, kromě blízkovýchodních zemí si jej v poslední době vybralo také Řecko a Chorvatsko. Je to velmi výkonný a moderní stroj, který se v mnoha ohledech nebojí srovnání s letouny 5. generace, používá jej jak francouzské letectvo, tak námořnictvo. 

Naši piloti se s ním mohli setkat na některých Tiger meetech a podle zákulisních informací jím byli unešeni. Agilní francouzská delta s kachním předkřídlem vychází ze stejného konceptu jako Eurofighter Typhoon a jejím nejvýraznějším rysem je široké použití domácích technologií (ostatní západní výrobci zpravidla ve větší či menší míře používají americké agregáty). 

Je hlavním francouzským palubním letounem i nosičem jaderných zbraní, a přestože se Francie účastní společného vývoje letounu příští generace s Německem a několika dalšími evropskými státy, má Rafale o modernizace postaráno minimálně na několik dalších desetiletí.

Eurofighter Typhoon španělského letectva nad Pobaltím

Vítězem našeho tendru nanečisto se stal Eurofighter Typhoon. Ve verzi olétaného stroje má hodnocení 98,01 %, ve verzi stroje nového jde samozřejmě o hodnocení 100 %. Letoun, kterému se někdy přezdívá „evropská F-15“, je výsledkem společného evropského leteckého programu z 90. let, do kterého se postupně zapojily Velká Británie, Německo, Španělsko a Itálie. 

V současné době jej provozuje devět letectev a další zřejmě brzy přibudou. Typhoon těží z kombinace „tvrdých“ výkonů, které mu poskytuje dvojice silných motorů Eurojet a špičkové avioniky, v aktuálních variantách postavené kolem AESA radaru CAPTOR-E. Vybaven skleněným kokpitem, IRST čidlem a přilbovým zaměřovačem byl letoun vyvíjen jako odpověď na výkonné sovětské Su-27 a dá se považovat za výkonnostní vrchol letounů 4. generace. 

Britské pohotovostní stíhačky zasahovaly u nekomunikujících ruských vojenských letounů nad Baltem. Na snímku ruský Su-27

Může nést veškerou standardní západní výzbroj, a to jak pozemní, tak leteckou, a to včetně dvojice výkonných evropských střel Meteor a IRIS-T. Dá se přitom říci, že jej naši piloti dobře znají, protože se s ním velmi často setkávají při jednodenních přeshraničních nácvicích leteckého boje, prováděných s piloty německého letectva.

VáhaF/A-18E/FF-16C/DF-16VF-35Typhoon (n)Typhoon (p)RafaleGripen C/DGripen E/F
Cena20%1 469 000 000 Kč572 000 000 Kč1 430 000 000 Kč1 683 000 000 Kč2 380 000 000 Kč1 756 000 000 Kč2 203 000 000 Kč850 000 000 Kč2 418 000 000 Kč
koeficient0,38941,00000,40000,33990,24030,32570,25960,67290,2366
koeficient*váha0,07790,20000,08000,06800,04810,06510,05190,13460,0473
Provozní náklady15%$24 400$7 700$7 700$31 000$18 000$18 000$16 500$4 700$6 000
koeficient0,19260,61040,61040,15160,26110,26110,28481,00000,7833
koeficient*váha0,02890,09160,09160,02270,03920,03920,04270,15000,1175
Technické charakteristiky50%0,57920,49360,57660,68280,77490,77490,74590,42460,6572
koeficient0,74740,63690,74410,88111,00001,00000,96250,54800,8481
koeficient*váha0,37370,31850,37200,44050,50000,50000,48130,27400,4241
RCS15%0,75001,50001,20000,00500,50000,50000,75000,50000,5000
koeficient0,00670,00330,00421,00000,01000,01000,00670,01000,0100
koeficient*váha0,00100,00050,00060,15000,00150,00150,00100,00150,0015
odhadovaný dosah radaru20%1506512015014014013070100
koeficient1,00000,43330,80001,00000,93330,93330,86670,46670,6667
koeficient*váha0,20000,08670,16000,20000,18670,18670,17330,09330,1333
maximální rychlost5%191525112511196024952495191224602460
koeficient0,76261,00001,00000,78060,99360,99360,76140,97970,9797
koeficient*váha0,03810,05000,05000,03900,04970,04970,03810,04900,0490
výkon motoru/prázdná hmotnost15%1,37341,55811,60581,45781,66861,66861,55281,21461,2491
koeficient0,82310,93380,96240,87371,00001,00000,93060,72790,7486
koeficient*váha0,12350,14010,14440,13110,15000,15000,13960,10920,1123
nosnost výzbroje15%805075757700820090009000950053007200
koeficient0,84740,79740,81050,86320,94740,94741,00000,55790,7579
koeficient*váha0,12710,11960,12160,12950,14210,14210,15000,08370,1137
supercruise15%000011101
koeficient000011101
koeficient*váha0,00000,00000,00000,00000,15000,15000,15000,00000,1500
maximální dolet5%333039404217280037903790370032004000
koeficient0,78970,93431,00000,66400,89870,89870,87740,75880,9485
koeficient*váha0,03950,04670,05000,03320,04490,04490,04390,03790,0474
dvoumístná verze10%111011111
koeficient111011111
koeficient*váha0,05000,05000,05000,00000,05000,05000,05000,05000,0500
Životnost5%100%50%100%100%100%65%100%55%100%
koeficient1,00000,50001,00001,00001,00000,65001,00000,55001,0000
koeficient*váha0,05000,02500,05000,05000,05000,03250,05000,02750,0500
Politický koeficient10%101012141412131211
koeficient0,71430,71430,85711,00001,00000,85710,92860,85710,7857
koeficient*váha0,07140,07140,08570,10000,10000,08570,09290,08570,0786
vnitropolitický60%366456585
zahraničněpolitický40%7461096846
Celkem0,60190,70650,67930,68130,73720,72250,71880,67180,7175
81,65%95,83%92,14%92,41%100,00%98,01%97,50%91,12%97,32%

Podle posledních zpráv, které unikly ze zákulisí výběru nového letounu, se nejspíš do americko-švédského souboje o české nebe přidá Francie s letounem Rafale firmy Dassault, o účasti typhoonů však zatím není nic známo. V případě, že by tento evropský stroj však naše letectvo vybralo, šlo by o důležitý politický vzkaz jak dovnitř, tak navenek, že se Česká republika plně zapojuje do evropského pilíře transatlantické obrany se vším, co k tomu patří. 

Výrobcem letounu jsou společně Airbus, BAE Systems a italská firma Leonardo. Všechny tři přitom pracují na novém letounu 5. generace, který typhoony ve 30. letech doplní a později nahradí. Zatímco BAE a Leonardo jsou součástí britského projektu Tempest, Airbus (ve spolupráci s francouzskými a španělskými firmami) postupuje ve vývoji projektu Future Combat Air System, v jehož rámci by měla být vyvinut jak nový typ letounu, tak bezpilotní prostředek a řada dalších leteckých technologií. Pro Českou republiku se svou tradicí leteckého průmyslu je přitom důležité, aby byla evropskému vývoji nablízku a aby z něj byli čeští výrobci schopní těžit.

Nejlépe z našeho srovnání vyšel evropský letoun Eurofighter Typhoon. Jde o moderní konstrukci s vysokými výkony, která má ještě po několik desetiletí zajištěné modernizace. Náš letecký průmysl by se navíc mohl připojit k vývoji zcela nových evropských strojů. cena – Jednoznačně nejlépe z hlediska nákupní ceny jsou na tom použité stroje F-16 a Gripen verzí C/D. Ostatní letouny jsou mnohem dražší.

Jaké stroje bude naše letectvo provozovat skutečně, se zřejmě rozhodne až v průběhu let 2022 či 2023. Už teď ovšem můžeme konstatovat, že výrobce letounů Eurofighter Typhoon by v českém tendru mohl hrát silnou kartu moderního letounu s nezpochybnitelně vysokými výkony, to vše v kombinaci s možností napojení českého průmyslu na evropský letecký vývoj.

  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 45 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 23 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Za vyhynutím dinosaurům mohla být i doba temna

v diskusi nejsou příspěvky

29. března 2024

Dopad planetky je nyní většinou odborníků považován za hlavní příčinu vyhynutí zhruba 73 až 76 %...

Podívejte se na Boeing C-17 Globemaster, který do Česka přivezl nové vrtulníky

v diskusi jsou 2 příspěvky

29. března 2024

V sobotu 23. března dosedl v Praze nákladní letoun USAF, který vezl obzvlášť cenný náklad. Z...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 23 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...