Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Hackeři, Crackeři, Rhybáři a Lamy? (1. díl)

aktualizováno 
Článek se zabývá pojmenováním skupin, které souvisí s počítačovou kulturou současné generace a s kriminálními činy, které se v kybersvětě rozšířily. První část se zabývá výkladem pojmu hacker a otázkou hackerské etiky a kultury.
Všechno, čím někdo vyniká, získává mu nepřátele. Člověk musí být zcela průměrný, pak je oblíben (Oscar Wilde).

Tento článek si klade za cíl připomenout význam některých pojmů, které jsou často širokou veřejností spojovány především s tematikou současné počítačové kriminality. Po přečtení některých článků lze totiž zjistit, že pojmy jako hacker a cracker jsou prezentovány ne vždy správně a běžně se zaměňují. Jejich výklad se velmi často nezakládá na pravdě a v některých pramenech se tyto výrazy ztotožňují. Souhlasíte snad se spojením hacker a Kevin Mitnick (viz nedávná zpráva v televizi „Největší hacker všech dob Kevin Mitnick navštívil Prahu“)? Pro ještě větší zmatek v pojmech se v poslední době začalo používat nové „české“ slovo rhybaření (jak již asi většina čtenářů ví, nejde o překlep). Článek je jen jakousi rekapitulací nebo ještě lépe inventurou těchto a dalších souvisejících pojmů jako např. warez, samuraj, lama apod. Téma je velice rozsáhlé a vydalo by spíše na malou studii. Materiálu, který s tématem souvisí, lze nalézt na Internetu opravdu spoustu a čtenáře, kteří se o toto téma vážně zajímají, na ně odkazuji, zde v omezeném prostoru se budeme zabývat jen těmi nejzákladnějšími pojmy a vztahy.

Hackeři podle Policie České republiky

Začnu téměř „oficiální policejní definicí“ Doc. Ing. Ivo Látala, CSc., z Policejní akademie České republiky.

„Hackeři (průnikáři) – osoby, které pronikají do ochraňovaných systémů, přičemž jejich cílem je prokázat své vlastní schopnosti, kvality, aniž by měly zájem získat informace nebo systém narušit. Hlavní je překonávat ochranné bariéry, což považují za zábavu, dobrodružství, provázené ‚sportovním nadšením‘, aniž by očekávaly osobní veřejné uznání. Stačí jim, jestliže se o jejich činu hovoří. Snad by vyhovovalo srovnání se žháři, kteří mají požitek z pozorování ohně, nebo se dokonce podílejí na jeho likvidaci. Hackerství je jejich koníčkem, u počítačů vysedávají po dlouhý čas a získaná data nebo programy využívají spíše pro svoji potřebu nebo pro přátele.“

Citace je převzata z přílohy časopisu POLICISTA č. 3/1998 - Počítačová (informační) kriminalita a úloha policisty při jejím řešení http://www.mvcr.cz/casopisy/policista/prilohy/pc_krimi.html.

Hackeři podle slovníku

Termín hacker se používá různě: jako označení uživatele, který se snaží proniknout do cizích systémů, případně počítačového podvodníka nebo piráta. Anglicko-český slovník na Seznamu (slovnik.seznam.cz) vám nabídne tento překlad slova hacker: uživatel, který se ze svého počítače nabourává do cizích systémů. Slovní základ hack pak lze (podle tohoto slovníku) přeložit 33 různými způsoby (doporučuji vyhledat). Některé dost dobře vystihují to, co hacker dělá nebo to, o co se pokouší (rozsekat, rozřezat, otesávat, opracovávat, zaseknout, udělat zářez), jiné jsou docela „mimo“ (taxík, nájemná drožka, jet na koni). Není bez zajímavosti, že slovo hack se používá také jako hanlivé označení pro novináře.

Hackeři podle hackerů

Jaký je tedy obecně používaný význam slova hacker? Koho tím můžeme označit? Na základě informací dostupných na Internetu se dá sestavit takovýto profil hackera: „Jedná se o velmi dobře znalostmi vybaveného uživatele (zpravidla získanými samostudiem), který nachází uspokojení v objevování skrytých detailů v informačních a telekomunikačních systémech, především jejich zabezpečení a zranitelnosti. Hacker miluje praktické, rychlé, ale promyšlené programování (ale nikoliv "průhledné"). Hackeři jsou lidé velmi kreativního myšlení. Hackeři najdou uplatnění v pozicích jako jsou systémový administrátor, správce sítí, programátor, designér. Nelze je ‚použít‘ pro stereotypní práce (např. k nudnému zadávání dat do počítače).“

To vše ale z takového jedince ještě hackera nedělá. Pro opravdové hackery je dále typické jejich sociální chování, používaný jazyk, uznávání morálních hodnot vlastní hackerské komunity a samozřejmě provádění samotného hackingu.

Sociální chování hackerů

Hackeři jsou spíše uzavření, nevynikají komunikativností, nejsou vhodní pro kolektivní práci. V pracovním kolektivu nebývají příliš oblíbení. Zaměstnavatel pro jejich výbornou znalost technologií trpí některé jejich výstřelky a dá se říci, že jsou na své pozici stabilizováni, nepočítá se ovšem s nimi na pozice vedoucích či manažerů. Hacker neuznává nadřazené autority, systémem nadřízenosti a podřízenosti v zaměstnání pohrdá. Hackeři rádi hrají počítačové hry, oblékají se především s ohledem na své pohodlí (nikoliv požadavky firmy).

Pokud se v této komunitě objeví dívka, pak nikdy nepoužívá nápadný make up nebo jej nepoužívá vůbec. Peníze pro hackery neznamenají na žebříčku hodnot tolik, jako respekt ostatních (zejména opět hackerů), obdiv, uznání a porozumění (opět především v rámci své komunity). Mívají v oblibě méně běžná (často orientální) jídla, pijí obrovské množství čaje (existují výjimky pijící kávu). Typický je pro ně speciální způsob zápisu textů a používání vlastního žargonu (viz dále odstavec warez a odkaz na slovník). Běžná u nich bývá obliba černého humoru.

Morální hodnoty hackerské komunity

Hackeři věří ve svobodu jedince a jsou ochotni pomoci jiným (na základě svého vlastního rozhodnutí). Elektronický svět je pro ně výzva a je zaplněn problémy, které čekají na pokoření (vyřešení). Hacker žádný problém neřeší dvakrát – jednou vyřešený problém již pro něj není zajímavou výzvou. Sdílení informací a know-how pro vyřešení problémů je nedílnou součástí hackerské komunity a přispět vlastním know-how je morální povinností pravého hackera. Svět hackerů je založen na reputaci. Nový člen komunity získá svoji pozici v této komunitě až poté, co projeví své schopnosti, ale také svoji ochotu podílet se na ideálech komunity hackerů. Hacker nebere, ale dává. Věnuje svůj čas, svoji kreativitu a výsledek svých znalostí ve prospěch vyřešení problémů.

Hacking

Činnosti, které pravý hacker provádí a kterými získává uznání a respekt, jsou:

  • získání a zpřístupnění zdrojového kódu programů
  • odhalení slabin informačního systému a zpřístupnění příslušných informací
  • publikování užitečných informací na Internetu
  • pomoc při administraci a provozu diskuzních skupin, seznamů mailů, archivů atd.
  • pomoc při testování nových programů (tzv. beta verzí)
  • propagace hackerské kultury

Pro lepší pochopení myšlení hackerů doporučuji si přečíst Interview s hackerem, které najdete v e-zinu Crypto-World 10/2001 (http://crypto-world.info/index2.php?vyber=casop3). V tomto článku zpovídám českého hackera s přezdívkou EB#L@ (jeho jméno se ještě jednou v tomto článku objeví).

Nevěříte, že jsou hackeři takoví?

Na podporu výše uvedených tvrzení (speciálně na podporu teze o pomoci hackerů s testováním nových programů) uvádím zprávu ze 12. hackerské konference Defcon, která se konala v Las Vegas 30. 7. – 1. 8. 2004. Téma konference bylo Bezpečnost elektronických voleb a hackeři slíbili zdarma otestovat předložené systémy.
http://www.snpx.com/ …

Něco vám zde v popisu činnosti a aktivit hackerů stále chybí? Samozřejmě, že čekáte na napadání www stránek a na jejich neoprávněnou změnu. Z článků na Internetu (např. z názvů titulů, které lze nalézt na iDnes: Stránky lidovců napadl hacker, Stránky ministerstva vnitra napadl hacker, České noviny napadli hackeři,…) se přece zdá, že je to hlavní činnost hackerů.

Možná se budete divit, ale toto praví hackeři nedělají. Tedy většinou … a pokud to dělají, pak již to nejsou hackeři podle naší výše uvedené definice. Podle důvodu, proč stránky byly napadeny, se jednalo buď o samuraje, crackery nebo hacktivismus.

Takže hackeři opravdu nenapadají www stránky? Pokud jste se rozhodli při čtení předchozí části být hackery a teď váháte (být hackerem a nehackovat …), nebojte se, hackeři přece jen stránky hackují. Jejich motivace je však typicky pro ně vlastní - buď řeší nějakou výzvu (na můj web se nedostanete …) nebo si vzájemně testují své schopnosti. Chcete tedy také legálně hackovat? Prosím vstupte do FHZ (Free Hacking Zone) a „udělejte si“ pro radost a bez problémů se zákonem nějaký ten server:
  www.hackerslab.org,
  www.cyberarmy.com,
  www.roothack.org, …

V době přípravy tohoto článku zveřejnil ZD NET UK zajímavou zprávu, která svým obsahem podporuje obraz hackera, tak jak jej v této části popisuji, a proto ji sem ve zkratce také zařazuji. Třídenní bitvu hodlá v únoru roku 2005 spolu svést více než tisíc hackerů. Proti sobě se postaví hackeři západního a východního amerického pobřeží. Nebude se jednat o napadání webových serverů, ale o soutěž typu capture the flag. Hackeři si sami připraví své počítače, které se pak pokusí druhá „nepřátelská“ skupina napadnout a získat z nich virtuální vlajku, která v každém PC bude uložena.
http://news.zdnet.co.uk/internet/security/0,39020375,39162367,00.htm

Samuraj

Pokud se útočník nabourá do systému a následně vysvětlí správci, např. pomocí e-mailu ze superuživatelského accountu, jak k nabourání došlo a jak má správce tuto díru „záplatovat“, říká se mu zpravidla v hackerské komunitě samuraj.

Hacktivismus

Politicky motivované napadání internetových stránek se nazývá hacktivismus. V posledních letech se stále více a více rozvíjí. Je pravděpodobné, že mimo jednotlivce a organizované skupiny se do této činnosti zapojují i profesionálové ze speciálních služeb. Např. na Blízkém východě pravděpodobně izraelské tajné služby opakovaně napadli webové stránky fundamentalistického hnutí Hizballáh, na stránkách Hamasu tak bylo např. umístěno tvrdé porno. Také webové servery izraelského Parlamentu a ministerstva zahraničí byly opakovaně napadeny.

Dalším příkladem je zmizení katarské televize al-Džazíra (www.aljazeera.net) z Internetu během války v zálivu (26. 3. 2003). Její webové stránky údajně napadla skupina počítačových pirátů podepsaná jako „patrioti, jednotky domobrany a kyber svobody“. Místo zpravodajství zde umístila tato skupina výzvu „Ať zní svoboda“ napsanou přes vlajku Spojených států oříznutou do tvaru zmíněné země. V dolní části stránky pak byl umístěn slogan „Bůh žehnej našim vojenským jednotkám!“ (detaily viz můj článek z roku 2003 E-válka v zálivu (a okolí?), http://www.root.cz/clanek/1593).

A co Česká republika, provádí se zde hacktivismus? Ale ano, samozřejmě, že ano. Snadno např. na Internetu vyhledáte, jak vypadaly po útoku stránky KSČM, které byly napadeny během voleb, ale nebyl to jediný cíl, útočníci pozměnili i stránky jiných politických stran. Stránky lidovců napadl např. 12. 6. 2002 hacker EB#L@ (náš „známý“ z dříve uvedeného interview). Že se jednalo v tomto případě o typický hacktivismus, potvrdil sám útočník v e-mailu zaslaném administrátorovi serveru, ve kterém napsal: „Chtěl jsem zkrátka vyjádřit svůj politický názor...“.
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp …

V části 2 se seznámíme s pojmy cracker, warez, rhybář a lama.

Obr. 1 - Hacktivismus po česku (EB#L@ , stránka Čs. strany lidové).
Hacktivismus po česku (EB#L@ , stránka Čs. strany lidové).





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Elektronické knihy si přečtete v notebooku, smartphonu i tabletu

Pro čtení elektronických knih nemusíte vlastnit specializovaná zařízení – čtečku knih – stačí vám aplikace a můžete si je stejně dobře číst na PC s Windows,...  celý článek

Ilustrační foto
Uložte si obsah obrazovky na později či pro kamaráda

Zapomeňte na klávesu Print Screen, screenshoty se dnes pořizují zcela jinak – snadněji, automaticky a to třeba včetně celé webové stránky. Perličkou je možnost...  celý článek

Tablet pro práci i zábavu
Tablet pomůže s bezpečným surfováním i upozorní na chybu v Bluetooth

Z nových a zajímavých aplikací pro tablety s Androidem jsme tentokrát vybrali například šikovného pomocníka na zaznamenávání poznámek, nástroj na prodloužení...  celý článek

ŠKODA AUTO a.s.
Karosář, klempíř

ŠKODA AUTO a.s.
Středočeský kraj
nabízený plat: 20 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.