Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Havárie Air France: proč nebyl kapitán v kokpitu a proč letadlo stoupalo

aktualizováno  11:40
Černé skříňky havarovaného Airbusu Air France vydávají první svědectví. Mediálně nejzajímavější zatím byla ta, ze které vyplývá, že kapitán letu nebyl při havárii v kabině a že letadlo před pádem strmě stoupalo. Zjistili jsme, proč k tomu mohlo dojít.

Airbus 330-200 v barvách Air France na archivním snímku při přeletu Alp | foto: Air France

Podle deníku The Wall Street Journal, který se odvolává na předběžné výsledky analýzy záznamů černých skříněk, piloti havarovaného letu Air France nedodrželi běžné procedury. Chyběl jim v kritických chvílích kapitán v kabině? Nebo je to jen snaha svalit vše na piloty?

Nepřítomnost kapitána v kokpitu není na dálkových letech ničím neobvyklým ani zakázaným. "V případě dálkového letu v 'zesílené' posádce je v hladinovém letu nepřítomnost velitele letounu (kapitána) v kokpitu možná. Závisí na postupech příslušné společnosti a na složení zesílené posádky," vysvětluje Martin Vecko, velitel Airbusu A-320, který má s dálkovými lety zkušenosti. V tomto ohledu tedy posádka havarovaného letu Air France pravděpodobně chybu neudělala.

"Systém složení a využívání zesílené posádky pro dálkové lety bývá mírně odlišný u jednotlivých společností. Zesílená posádka bývá využívána pro lety delší než cca 12 hodin," říká Vecko. 

Složení zesílené posádky bývá: velitel letounu (Captain), starší druhý pilot (senior First Officer) a druhý pilot (First Officer). Starší druhý pilot má příslušný výcvik a oprávnění vykonávat funkci velitele letounu v hladinovém letu. U letů delších než cca 16 hodin se využívá zdvojená posádka.

Cílem je tedy vždy možnost vzájemně se prostřídat v odpočinku. U moderních dálkových letounů je pro to i vyhrazený prostor, kde může posádka spát.

Ucpané sondy a reakce pilota

Záznam průběhu nešťastného letu Air France ukazuje, jak se piloti snažili zvolit tu nejšetrnější trasu bouřkovou frontou. Ledové krystalky pak ale zřejmě ucpaly sondy měřící rychlost letu na trupu stroje.

Měření rychlosti letu

Důležité je správně a rychle se rozhodnout

Pro měření rychlosti letu je třeba snímat jak celkový, tak statický tlak vzduchu. Většinou bývají používány oddělené snímače, tj. Pitotova trubice a statická sonda.

Výsledný projev případné závady závisí na tom, která část systému se ucpe nebo zamrzne. Rovněž bude projev  odlišný ve stoupání, hladinovém letu nebo při klesání.

Celý systém měření rychlosti letu bývá ještě navíc ztrojený. Při závadě (ucpání nebo zamrznutí) bývá tedy kritické rychle a správně rozhodnout, která z poskytovaných informací je správná. Je nepravděpodobné, že dojde k výpadku všech snímačů ve všech větvích najednou. 

Co se stane, když během letu takové sondy přestanou pracovat, není lehké v tuto chvíli zjistit a všechny následující úvahy jsou pouze spekulacemi.

"Při jedné konfiguraci závady, tj. ucpání snímačů celkového tlaku (Pitotovy trubice) a vlétnutí do stoupavého poryvu, dojde k indikaci nárůstu rychlosti. Podvědomá reakce pilota na to může být odpojení autopilota a přitažení, tj. zvýšení výšky," vysvětluje Vecko a naráží tak na záznam z černé skřínky, který ukazuje, že letadlo začalo těsně před havárií prudce stoupat.

"V důsledku uvedené závady to ale způsobí i indikaci dalšího nárůstu rychlosti, byť ve skutečnosti rychlost poklesla. Takováto prvotní reakce pilota je sice zdánlivě logická, v dopravním létání ale nesprávná. Toto jsou však jen možné úvahy. V žádném případě ale nechci říci, že k tomu u letu Air France došlo," poznamenává zkušený kapitán dopravního Airbusu a dodává, že jsou však známy případy, kdy piloti dopravních letadel takto reagovali.

"Dále je třeba si uvědomit, že při letu ve vysokých hladinách a při hmotnostech blízkých maximální vzletové hmotnosti (což je u dálkových letů časté) je malé rozpětí mezi maximální a minimální rychlostí, třeba jenom 20 uzlů, tj. 36 km/h," vysvětluje další úskalí situace Vecko. Pokud by tedy reakce pilota byla skutečně taková, že by se pokusil letadlo zvednout, aby zabránil překročení maximální rychlosti, mohlo by při této konfiguraci závady dojít k poklesu rychlosti pod pádovou rychlost a následnému pádu letounu.

Podle názoru dalších odborníků mohl chybně zareagovat i autopilot, který také obdržel zavádějící údaje. Situaci by měla spolehlivě objasnit detailní analýza havarijních zapisovačů.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

Test Boeingu 747 přestaveného na hasicí letoun
Největší hasičské letadlo světa nyní zasahuje v Kalifornii

Boeing 747 patří mezi největší letadla světa a má za sebou nejednu nelehkou službu. Jeho speciální verze již několik let zasahuje u velkých požárů.  celý článek

Tento Šmolík Š.2 je exponátem Leteckého muzea Kbely.
První vojenský letoun československé konstrukce nepotěšil Francouze

První vojenský letoun československé výroby vznikl v roce 1920 v budoucím Letovu a jeho konstruktérem byl Alois Šmolík. Z typu byla odvozena i civilní létající...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.