Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Proč klonovat myš, vysvětluje první Češka, která to zvládla

aktualizováno 
Příroda umí klonovat dávno. Každá jednovaječná dvojčata jsou přirozený klon. Zkouší to i vědci. Helena Fulková je první česká badatelka, které dokázala během stáže na Tokijské univerzitě naklonovat laboratorní myši. To svedou jen čtyři laboratoře na světě.

Helena Fulková, nositelka Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2016 | foto: Lukáš Bíba/Nadace Neuron

Neuron 2016

Helena Fulková je jednou z letošních nositelek Ceny Neuron soukromého nadačního fondu Neuron. Cenu obdržela 18. května společně s osobní prémií 250 tisíc korun. Kandidáty představíme v sérii krátkých rozhovorů, Helen Fulková jako jediná žena mezi oceněnými bude na řadě první.

Jaký je cíl klonování? Někteří lidé mají toto slovo spojené s představou, že po myších dojde i na kopírování lidí.
To by v současné době napadlo jedině nějakého šílence.

K čemu tedy klony zvířat slouží?
Jejich studiem dokonaleji poznáme mechanismy spojené s reprodukcí a reprogramováním buněk. To jednou umožní zvýšit úspěšnost přeměny tzv. indukovaných pluripotentních buněk. To jsou buňky odebrané z těla dospělého člověka, například z kůže, které se biotechnologickou indukcí mohou změnit na úplně jiný typ buňky. Zatím tento postup provázejí problémy. Úspěšnost proměny se pohybuje jen okolo jedné desetiny procenta, buňky si dost pamatují svůj původní stav a neproměňují se vždy zcela spolehlivě, rovněž mají tendenci zvrhávat se v nádorové. Nevyřešených otázek je tedy mnoho. A klonování může podstatně přispět k hledání odpovědí. Poznatky pak mohou najít uplatnění při zvyšování úspěšnosti umělého oplodnění nebo v medicíně při buněčné léčbě.

Můžete uvést konkrétní příklad?
Pacient s infarktem přijde k lékaři, ten mu odebere kožní buňky a biotechnologickou indukcí v nich potlačí, nebo povzbudí aktivitu genů. Přiměje tak kožní buňky, aby se změnily na buňky srdečního svalu. Ty se namnoží a implantují pacientovi. Velkou výhodu bude fakt, že pocházejí z buněk toho samého pacienta, takže nevyvolají odmítavou reakci imunitního systému.

Nebude výhodnější použít kmenové buňky, se kterými probíhají podobné pokusy?
Kmenové buňky se získávají z embryí a chápu, že tento fakt vyvolává u mnoha lidí etický problém. Indukované pluripotentní buňky jsou mnohem výhodnější. Lze je vytvořit relativně snadno z jakékoliv části dospělého člověka, neničí se přitom žádné embryo a nevyvolávají imunitní reakci.

V Tokijské univerzitě jste naklonovala myši. Kolik pokusů jste potřebovala?
Podařilo se mi to na první pokus. Narodilo se šest mláďat, což je poměrně vysoká úspěšnost. Vyjádřeno čísly to je 7,6 procenta.

Jak klonování probíhá?
Z vajíčka odebraného samici se nejprve odstraní původní jaderná DNA svinutá do chromozomů. Vznikne útvar bez genetické informace. Do něho se vloží jiné jádro z jakékoliv tělní buňky a chemicky se aktivuje změna, kterou v přírodě obstarává spermie. Vajíčko se vloží do dělohy samice, a pokud jde všechno dobře, vyvine se zdravé embryo geneticky totožné s dárkyní tělní buňky. Za 21 dní se narodí mláďata.

Vypadá to poměrně jednoduše, proč tento postup zvládnou na celém světě jen čtyři laboratoře?
Nejdůležitější je mikromanipulace. Rozhoduje jemná motorika, schopnost vidět drobné detaily, kterou člověk získá pozorováním mnoha a mnoha vajíček. A pro zvládnutí takového „špeku“, jako je klonování myší, je nutné taky určité nadání.

Nová genetická informace v prázdném vajíčku nevyvolá imunitní reakci?
V této fázi ještě není imunitní systém vyvinutý, takže žádné problémy s odmítavou reakcí nevznikají.

První naklonovaný savec, ovce jménem Dolly, přišel na svět v roce 1996. Dva roky poté se objevily zprávy, že buňky v těle ovce neodpovídají jejímu fyzickému stáří, ale spíše věku její genetické předchůdkyně – šestileté ovce. Buňky v mláďatech myší jsou na tom podobně?
U ovce Dolly se očekávalo, že bude při porodu stejně stará jako dárkyně, ale to se nikdy nepotvrdilo. Je to trochu mýtus z doby, kdy se s klonováním začínalo. U myší už víme, že biologický věk jaderné DNA nekoreluje s klonem a vše začíná od nuly.

Co se u klonovaných myších mláďat zkoumá?
Novináře sice zajímají nejvíce klony, ale na Tokijské univerzitě jsem měla původně úplně jiný záměr než klonovat myši. Chtěla jsem sledovat, co se děje, když buňka ztratí původní informaci o své identitě a stane se z ní embryo. Měli jsme v úmyslu pozorovat, jak se vložená DNA pár hodin po přenosu usazuje a vyvíjí. Klony jsem vlastně vytvořila proto, abychom dokázali, že přenos jader funguje. Ovšem před samotnou analýzou nastaly technické problémy a embrya doposud čekají v mrazáku. Bude-li všechno optimální, vrátím se do Japonska a budu ve výzkumu pokračovat.

Informace: Text vznikl pro nadaci Neuron.

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Co byste měli vědět, než miliardář Musk pošle svou Teslu kolem Slunce

Tesla Roadster před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Falcon Heavy

Elon Musk na začátku prosince překvapil oznámením, že první exemplář rakety Falcon Heavy ponese místo obvyklého závaží...

Další z rubriky

Cesta do hlubin studentova střeva. Vědci zkoušeli nový „jedlý“ senzor

„Jedlý“ detektor vyňatý z obalu

V Austrálii vyzkoušeli nový způsob, jak nahlédnout pacientům do střev. Malý senzor, který je možné polknout, může měřit...

Nejpozitivnější vědecká zpráva roku: Evelyn žije a chodí

Ilustrační snímek

Za nejpozitivnější vědeckou zprávu loňského roku vyhlašuje naše rubrika život dnes ani ne tříleté Evelyn Villarrealové...

Tajemný satelit Zuma podle neoficiálních informací selhal

Ilustrace funkce záchranného systému lodi Dragon 2

Tajný satelit Zuma, vynesený raketou firmy SpaceX, zřejmě nefunguje, jak má.

Kompletní dětská výbavička za hubičku
Kompletní dětská výbavička za hubičku

Vše pro miminko pořídíte za výhodnou cenu v Bazaru eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz