Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


V Indii někdo před 400 tisíci lety vyráběl lidské nástroje. Ale kdo?

aktualizováno 
Nálezy ze střední Indie ukazují, že zde někdo vyráběl kamenné nástroje typické pro moderního člověka. Ale ti na místo měli přijít možná až o několik set tisíc let později.

Kamenné nástroje z lokality Attirampakkam. Ležely v nánosech na břehu místní říčky, podél které hominidé žili zřejmě už zhruba 1,7 miliony let. | foto: Sharma Centre for Heritage Education

Naše představy o vývoji člověka v posledních letech dostávají „na frak“. Zajímavé nové objevy naznačují, že lidé jsou různorodější („hobit“ z ostrova Flores), jejich genetická minulost pestřejší (křížení s neandrtálci i tajemnými Denisovany) a průběh jejich odchodu z Afriky méně jasný, než se zatím myslelo (možný objev 300 tisíc let starých Homo sapiens v dnešním Maroku).

V posledním čísle časopisu Nature se k těmto zajímavostem přidává další. Konkrétně jde o kamenné nástroje z lokality Attirampakkam (leží kousek od východního pobřeží zhruba v polovině výšky subkontinentu). Našlo se tu zhruba sedm tisíc kamenných nástrojů, které hezky dokumentovaly přechod od jednodušších postupů a nástrojů k jemněji a přesněji opracovaným pazourkům - a potažmo i tedy nahrazení místních méně rozvinutých předků člověka prvními moderními Homo sapiens.

Kdy k tomu mělo dojít, není úplně jasné. Podle některých teorií se na místo první lidé dostali někdy před 80 až 130 tisíci lety. Moderní lidé pak na místě přežili výbuch supervulkánu Toba a od té doby místu „vládli“. Podle jiných názorů je spíše pravděpodobné, že lidé na místo přišli až po výbuchu. Hrozivá událost, která způsobila velké ekologické škody ve velké části jihovýchodní Asie, jim přitom mohla pomoci vytlačit původní obyvatele.

Nově vydané výsledky samu tuto otázku nepomohou vyřešit - naopak přidávají do rovnice další zajímavou neznámou. Autorům práce, pod kterou je jako první podepsaný Kumar Akhilesh, se totiž podařilo ukázat, že jemnější pazourky nalezené na místě pochází zřejmě z doby někdy před 380 až 170 tisíci lety.

Ukázka nástrojů ze staršího paleolitu, tzv. acheuléenského typu. Typickým...

Ukázka nástrojů ze staršího paleolitu, tzv. acheuléenského typu. Typickým nástrojem byly velké kamenné pěstní klíny, sekery (na snímku). Drobnější pazourkové nástroje (třeba pazourkové hroty šípů) vznikají později pomocí tzv. levalloiské techniky.

Výsledek poskytla metoda tzv. luminiscence, která dokáže určit, kdy byl dotyčný materiál vystavený světlu (konkrétně v tomto případě infračervenému), tedy jak dlouho je na Zemi. Rozptyl je to poměrně veliký, ale jak jste si jistě všimli, předpokládané stáří nástrojů se vůbec nekryje s odhadem příchodu Homo sapiens do Indie. Přitom v řadě případů jde o nástroje vytvořené postupy (tzv. levalloiská technika), které se jinak považují za charakteristické právě pro moderní Homo sapiens.

Paleontologové v Indii tak stojí před zajímavou hádankou. Vyráběly tyto „moderní“ hroty jiné druhy hominidů než moderní Homo sapiens? A pokud ano, doputovala k nim znalost odněkud? Mohlo to být z Afriky, kde se moderní Homo sapiens asi o sto tisíc let dříve objevil? Nebo jsou naše jednoduché představy o spojitosti mezi biologií a kulturou (tj. druhem a technologií) špatné? Nebo jde naopak spíše o doklad toho, že lidé dnešního typu dorazili do Indie mnohem dříve, než jsme zatím předpokládali na základě jiných nálezů (jinak řečeno našeho neúplného mapování jejich postupného „pokroku“ po Asii podle nálezů na různých lokalitách)? 

Tato hypotéza má tu výhodu, že ji může podporovat i další výsledek, objev snad 170-190 tisíc let staré čelisti Homo sapiens z Izraele. Ten také naznačuje, že lidé z Izraele mohli odejít o nějakých 50-80 tisíc let dříve, než se obecně předpokládá.

Bohužel v tuto chvíli nemáme to nejdůležitější: tedy kosti. Z Indie z dané doby nejsou ani kosterní nálezy (natož třeba kosti se zachovalou DNA), které by umožnily určit, jaké druhy člověka se na místě v dané době vyskytovaly. Dokud se to nezmění, záhada téměř určitě zůstane neobjasněna - a poměrně dlouho.

Dějiny dávné minulosti člověka totiž pracují s opravdu velmi útržkovitým materiálem; dobrých a jednoznačných nálezů je skutečně velmi málo a antropologové své hypotézy často tvoří na základě jen velmi neúplných „vstupních dat“. Důvodem je jak to, že vhodné podmínky pro zachování toho nejzajímavějšího (tj. především kostí) jsou vzácností, a samozřejmě také fakt, že velká část světa je stále v tomto ohledu neprozkoumaná. Indie obecně není pro nález fosílií kvůli klimatu i dlouhé historii osídlení nejlepším místem, takže tamním odborníkům je zapotřebí dopřát hodně trpělivosti a notnou dávku štěstí, jestli se mají dobrat odpovědí.

Autor:


Nejčtenější

Vědci objevili pod zemí biliardy tun diamantů, ale nedostaneme se k nim

Diamanty značky Diamonds International Corporation

V litosférickém podloží Země odhadují vědci tisíce bilionů tun diamantů. Zaměřili ho pomocí zvukových vln. Dodávají...

Stíhačka Su-57 je podle některých ruských médií drahá a zbytečná hračka

Su-57

Ruské letectvo nenakoupí stíhačky páté generace Su-57, uvedl Vladimír Guteněv, člen expertní rady Státní dumy pro...



Má hořet půl století jako františek. Jaký reaktor si přeje Bill Gates

Schéma reaktoru TWR-P s tepelným výkonem 600 MW, který by TerraPower měla...

Společnost TerraPower, v jejíž správní radě sedí zakladatel Microsoftu, se konečně přiblížila možnosti stavby reaktoru,...

Jak se odhalují plagiáty? Přeházet slova nestačí, překlad ale stroj ošálí

Ctrl + C, Ctrl + V, dvě klávesové zkratky, které zná snad každý.

Nástroje na detekci opsaných pasáží mají nemalý problém. Musí porovnat odevzdanou diplomovou práci s miliony stránek už...

Atomový řezník připravoval v SSSR půdu civilním proudovým strojům

Iljušin Il-28

Mezi významné bojové letouny studené války patří taktický bombardér Iljušin Il-28. Ten se stal prvním sovětským...

Další z rubriky

Oživlý T. rex by vás snadno pozřel, ale vypláznout jazyk by asi neuměl

Čelní pohled na Sue

Tyrannosarus rex a řada dalších jemu příbuzných dinosaurů by vás zřejmě dokázala hravě pozřít, olíznout ovšem ne....

Mezihvězdný objekt ‘Oumuamua odhalil další tajemství, má nečekaný pohon

Rekonstrukce možné podoby planetky 1I/2017 U1 (‘Oumuamua) na základě údajů...

První mezihvězdný objekt jménem ‘Oumuamua, který se podařilo pozorovat ve sluneční soustavě, znovu překvapil. Po...

Po thajském neúspěchu chce Musk vyčistit vodu v americkém městě

Americký miliardář Elon Musk

Americký miliardář Elon Musk slíbil lidem amerického města Flint, že se postará o čistou vodu. Tamní obyvatele už roky...

Najdete na iDNES.cz