Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Historie pavouků ve vesmíru

aktualizováno 
Poprvé se pavouci dostali do vesmíru v roce 1973. Nyní na sebe upozornili znovu, když se jeden z nich schoval tak dokonale, že si astronauti mysleli, že utekl.

Pavouk ve své síti na mezinárodní stanici ISS | foto: NASA/JPL

Dva pavouci – křižáci rodu Metepeira – na Mezinárodní kosmické stanici ISS, které tam přivezl raketoplán Edveavour STS-126, vzbudili pozornost, když tam nemohli kosmonauti v chomáči pavučin jednoho z nich najít a měli obavy, jestli nějakou škvírou ze schránky neutekl. Naštěstí po několika dnech spatřili oba dva.

Více o této události včetně videa v článku Houstone, máme problém, zaznělo z ISS. Utekl pavouk

Pavouci jsou vděčný a nenáročný biologický objekt, který může přinášet zajímavé poznatky o chování živých organismů ve stavu beztíže. Pokaždé to byl experiment navržený studenty – NASA se tím snaží povzbudit zájem mládeže o vědu.

Tihle drobní živočichové pobývali na amerických kosmických plavidlech už dvakrát. Poprvé letěli v létě 1973 s druhou směnou na orbitální stanici Skylab, podruhé byli na raketoplánu Columbia STS-107, který se rozpadl začátkem roku 2003 během návratu. Vždycky je zavírají do speciálních schránek, kde je živí muškami octomilkami. Na Zemi tkají pavouci své sítě v prostředí, kde panuje přitažlivost. Studenty a vědce zajímalo, jestli to zvládnou i ve stavu beztíže.

Na Skylabu byli zpočátku dva pavouci dezorientovaní, než se naučili "plavat". Ovšem už další den vytvořili dokonalou pavučinu – k údivu všech stejně pravidelnou jako na Zemi. Bohužel jeden pavouk zahynul ve vesmíru, druhý krátce po návratu na Zemi. Nebylo to však vinou nezvyklých kosmických podmínek, nýbrž nejspíš nedostatkem vody, dehydratací.

Na Columbii letělo osm pavouků z Austrálie. Byli staří dva měsíce, byli tedy mladí a silní; obvykle se dožívají jednoho roku. Filmové záběry jejich života odvysílané na Zemi ukazovaly, že tkají sítě poněkud nepravidelných tvarů.

Pavouci na ISS si na stav beztíže zvykali týden – a tahle rychlost odborníky příjemně překvapila. Zpočátku místo dvourozměrné tradiční sítě utkali jakési klubko, do něhož se každý zabalil. Není vyloučeno, že se tím snažili nějak připoutat, aby ve stavu beztíže volně nepoletovali. Jakmile se adaptovali, začali vytvářet normální souměrné pavučiny.

Stav beztíže je pro organismy nezvyklý. Sérií pokusů na nejrůznějších biologických objektech se vědci snaží zjistit jeho možné nepříznivé účinky. Dokud to nebudou vědět, nemohou zajistit, že se kosmonauti vrátí z dlouhodobých letů, třeba z dvouleté výpravy k Marsu, zdraví.

Pohledy na činnost pavouků najdete na internetových adresách
http://bioedonline.org/space/index.cfm
http://phoebe.colorado.edu/CSI%2D03/

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Kolize dvou neutronových hvězd (umělecké ztvárnění)
Nový úspěch lovců gravitačních vln. Odhalili, kde se v kosmu rodí zlato

Astronomové se mohou radovat ze zrodu zcela nového oboru: gravitační astronomie. Jejich detektory znovu prokázaly svou přesnost, a tak se nám poprvé podařilo...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.