Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Překvapivý úspěch: Vědci použili upravený virus HIV k léčbě rakoviny

  9:45aktualizováno  9:45
Tři pacienti se uzdravili ze smrtelné formy rakoviny poté, co jim vědci podali experimentální lék. Geneticky upravený vir HIV dokáže nacházet a zabíjet rakovinotvorné buňky s překvapivou úspěšností. Vědci přitom měli problémy s finanční podporou.

Bílé krvinky (ilustrační záběr) | foto: Profimedia.cz

Tým lékařů z Pensylvánské univerzity publikoval výsledky experimentu, ve kterém podali pacientům s chronickou leukémií unikátní lék: pacientovy vlastní bílé krvinky, geneticky modifikované i za použití viru HIV. Narozdíl od podobných pokusů použít posílený imunitní systém se takto upravené bílé krvinky rychle množí až na tisícinásobek původního objemu, což rapidně zvyšuje účinnost léčby.

U dvou pacientů došlo k úplnému ustoupení rakoviny (žádné rakovinné bujení po jednom roce), u třetího pacienta došlo k 70% redukci rakovinotvorných buněk. "Během tří týdnů byly nádory pryč," uvedl Carl June, vedoucí práce. "Bylo to mnohem účinnější, než jsme kdy čekali."

Zabiják rakoviny?

V kontroverzním experimentu figuruje imunitní systém "posílený zabijákem" - virem HIV.

Leukémie je forma rakoviny napadající především kostní dřeň a lymfatický systém. Leukémie začíná obvykle v bílých krvinkách.

HIV je nebezpečný virus ohrožující imunitní systém. Způsobuje smrtelné selhání imunity (AIDS). Vědci použili geneticky modifikovaný HIV, který AIDS nezpůsobuje.

Bílé krvinky - krevní buňky podílející se na fungování imunitního systému.

T-lymfocyt - druh bílých krvinek schopný potírat nádorové bujení či buňky napadené viry.

Zdroj: Mayo Clinic, Wikipedia

Prvotní experiment, kterého se zúčastnili zatím jen tři pacienti, ukázal vysokou úspěšnost nového postupu v porovnání se současnými metodami. Léčba leukémie nyní vyžaduje transplantaci kostní dřeně, navíc i po šťastném nalezení odpovídajícího dárce jsou šance na vyléčení přinejlepším poloviční.

Přestože nová metoda má ještě do plného nasazení daleko, a v minulosti již podobné pokusy selhaly, překonávají prý výsledky tohoto zatím malého experimentu "i ta nejdivočejší očekávání".

Genetická modifikace nebezpečného zabijáka HIV

Účast na experimentu nepochybně vyžadovala velkou důvěru v lékaře, zahrnovala totiž "obohacení" pacientovy krve o "neškodnou verzi viru HIV". Vznikly tak T-lymfocyty schopné vyhledávat a zabíjet rakovinotvorné buňky po celém těle, včetně kostní dřeně.

"Pacientům byla podána nízká dávka, řádově 1,5 ×105 buněk na kilogram tělesné váhy," píše se v abstraktu práce v The New England Journal of Medicine. Tyto buňky, jejichž dárcem byl sám pacient, se poté namnožily více než tisícinásobně, a v těle léčeného pacienta se vyskytovaly i šest měsíců po zahájení léčby.

Pacienti prodělali běžné vedlejší efekty související s imunitní reakcí, celkově ale oni i lékaři hodnotí léčbu jako úspěšnou.

Jeden z vyléčených, který je shodou okolností sám vědec, poskytl médiím anonymní vyjádření: "Pořád se snažím pochopit, jak obrovský krok kupředu to je, a co tyto výsledky mohou znamenat pro další pacienty trpící leukémií. Když jsem jako mladý vědec snil o tom, že bych chtěl svým výzkumem udělat něco pro lidstvo, nikdy jsem netušil, že budu součástí takového experimentu."

Oslovení odborníci varují před nekritickými nadějemi, neboť experimenty jsou teprve na počátku. Kontroverzní experiment měl problém získat finance, několik farmaceutických koncernů i vládních institucí prý podporu odmítlo. To nejspíš už nehrozí po souběžném publikování příznivých výsledků v prestižních akademických časopisech New England Journal of Medicine i Science Translational Medicine. Lze doufat, že na důkladné ověření této metody a její využitelnosti pro léčbu leukémie, případně dalších forem rakoviny, se finance najdou v soukromém i veřejném sektoru.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jak vzniká život? Otázka dosud nevyřešená.
Jsme kousek od vzniku života v laboratoři, hlásí čeští chemici

Kdy přesně vznikl život a jak jej vlastně definovat? Vědci ohraničili období pouhých 200 milionů let, kdy na zemi vznikl základ života - kyselina RNA. V...  celý článek

Dva domnělé otisky nalezené na Krétě mohly podle vědců  vzniknout, když jejich...
Jsme z Evropy? Na Krétě se našly možné stopy předka člověka

Na Krétě se podařilo objevit stopy staré zhruba 5,7 milionu let, které by mohly patřit předkům Homo sapiens. Sami autoři označují objev v lokalitě Trachilos za...  celý článek

Jedna z budov fluorescenčního detektoru v areálu Observatoře Pierra Augera v...
Zemi ostřeluje záření z dalekého vesmíru, ukázali (také) čeští fyzici

Do naší atmosféry dopadá proud částic a atomů, které mají energii srovnatelnou i s diabolkou vystřelenou ze vzduchovky. Vědci už desetiletí pátrají po tom,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.