O příletu trojice sond jsme psali nedávno zde a popsali jsme tam i důvod, proč se startovního okna nezúčastnila Evropská kosmická agentura. Nyní nastal čas se blíže podívat na to, kdy přesně se na svou dráhu dostala první družice, která k Marsu dorazila, a co bude jejím cílem pobytu na oběžné dráze čtvrté planety Sluneční soustavy.
Družice Amal vyrazila do vesmíru 20. července z japonského vesmírného střediska Tanegašima na palubě japonské rakety H-2A. Nyní po zhruba 205 dnech a 493,5 milionech kilometrů letu dorazila ke svému cíli. Celou cestu si můžete prohlédnout na této interaktivní stránce.
20. července 2020 |
Podle plánu Amal začala pomocí svých šesti trysek brzdit v 16:30 našeho času, kdy na 27 minut spustila motory, aby zpomalila z rychlost 121 tisíc km/h za hodinu na 18 tisíc km/h. Během této akce spálila asi polovinu paliva, kterého má nyní na palubě asi 800 kilogramů.
Jak připomíná server Space.com, pokud by se manévr nepovedl, mohla sonda svůj cíl minout podobně, jako se to stalo v roce 1973, kdy se kvůli poruše motoru kolem Marsu jen prohnala sovětská sonda Mars 4. Naopak o 26 let později se americká sonda Mars Climate Orbiter dostala Marsu příliš blízko a shořela v atmosféře.
Minutes of silence. Moments of anticipation as #HopeProbe prepares to enter Mars’ orbit. Witness the historical event on 9 February 2021 at 7:00 PM via https://t.co/mCEo0Nphjv
#ArabsToMars
#ImpossibleIsPossible
#HopeForHope https://t.co/OF5f5I6nPZ
Uvědomovali si to i v řídicím centru, kam zamířila i zpráva ze sondy vyslaná v podstatě okamžitě po dokončení manévru. Signál putoval zhruba 11 minut, protože jsou nyní Země a Mars od sebe vzdáleny asi 190 milionů kilometrů. Zprávu přijala NASA prostřednictvím svých teleskopů Deep Space Network krátce před čtvrt na šest a následně úspěch potvrdilo i vesmírné středisko Mohammeda Bin Rashida v SAE.
Success!
Contact with #HopeProbe has been established again.
The Mars Orbit Insertion is now complete.
#ArabsToMars
„Vstupujeme do velmi kritické fáze,“ řekl před příletem sondy britské BBC ředitel projektu Omran Sharaf. „Je to fáze, která v zásadě definuje, zda se dostaneme na Mars, či nikoli. Pokud bude rychlost příliš nízká, narazíme do Marsu, pokud poletíme příliš rychle, Mars přeletíme,“ uzavřel.
Vše se nakonec povede podle plánu a sonda se dostala na správnou orbitu. Nyní ji čeká zhruba roční pobyt u této planety. Hovoříme však o marsovském roku, ten trvá asi 687 dní. Jeden oběh planety Naději bude trvat 55 hodin.
V průběhu zkoumání planety bude muset družice upravit svou dráhu. „Prvotní dráha bude mít výšku periarea 1 000 km a apoarea 49 380 km. Následovat budou tři manévry upravující velikost a sklon oběžné dráhy. Finální bude mít výšku perierea 20 000 km, apoarea 43 000 km a klon cca 25° (bude tedy možné snadno pozorovat i oba měsíce Marsu),“ píše na Twitteru Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Sonda Amal má rozměry 2,9 × 2,7 metru a hmotnost kolem 1,35 tuny. Byla vyvinuta ve vesmírném středisku Mohammeda Bin Rashida (MBRSC) v Dubaji ve spolupráci s Laboratoří atmosférické a vesmírné fyziky (LASP) americké University of Colorado. Na vývoji se dále podílely i Arizonská státní univerzita a Kalifornská univerzita v Berkeley.
Kam zmizela voda z Marsu
Na své palubě má stroj dvojici nyní rozvinutých dvoudílných solárních panelů s výkonem 600 W (patrně u Země). Komunikaci se zemí zajistí 1,5m směrová anténa, přes níž „potečou“ data rychlostí až 1,6 Mbps.
Marsovská družice Naděje je vybavena třemi hlavními vědeckými nástroji: kamerou EXI s vysokým rozlišením, ultrafialovým spektrometrem EMUS k měření stop kyslíku a vodíku a infračerveným spektrometrem EMIRS k měření teploty, množství vodní páry, pozorování prachu a dalších veličin.
Schéma SAE sondy Amal, která má v únoru 2021 dorazit k Marsu.
Úkolem sondy, na jejíž přípravu Spojené arabské emiráty vynaložily asi 200 milionů dolarů (přes 4,5 miliardy Kč), bude z oběžné dráhy zkoumat atmosféru Marsu a monitorovat klimatické změny. Mise má poprvé v dějinách zachytit atmosféru v různých obdobích marsovského roku.
Sonda by měla zachytit, jak se pohybuje energie mezi nízkou a vyššími vrstvami atmosféry, a to i kvůli prachovým bouřím, které ovlivňují klima planety.
Amal bude schopna pozorovat chování svrchní vrstvy atmosféry, kde může potvrdit domněnku, že zde přítomné neutrální atomy vodíku a kyslíku hrají výraznou roli v erozi atmosféry při bombardování nabitými částicemi ze Slunce. Výsledkem by mohlo být vysvětlení toho, kam mohla zmizet voda, kterou dříve Mars měl, a lepší porozumění, jak se planeta, dříve teplá a vlhká, stala studenou a suchou.
Aktualizace: Doplnili jsme infomaci o příletu spondy a text předevli do minulého času.
