V EU začíná debata o miliardách na vědu. Rozpočet má být rekordní

  17:05aktualizováno  17:05
Nový rozpočet pro vědu v EU se bude muset obejít bez příspěvků z Velké Británie.
Vlajka EU. Ilustrační snímek

Vlajka EU. Ilustrační snímek | foto: Evropská komise.

Zhruba dvojnásobek celého českého ročního státního rozpočtu, to je plánovaný rozpočet Evropské komise na vědu a výzkum. Svou představu o jeho výši a struktuře Evropská Komise představila 7. června, ale hlavní obrysy byly známy už poměrně dlouho dopředu a velká překvapení se nekonala.

Rozpočet je pro období mezi lety 2021 a 2027. Komise navrhuje 100 miliard euro, tedy zhruba 2,5 bilionu korun. Je to zhruba o 20 miliard eur více, než kolik činil rozpočet na vědu a výzkum během předchozího čerpacího období, který byl známý jako Horizon 2020. A to se v novém rozpočtu samozřejmě již nepočítá s příspěvky od Velké Británie. Dodejme ovšem, že výše rozpočtu není definitivní, bude se o ní jednat v Evropském parlamentu i mezi členskými státy.

Struktura celého rozpočtu je poměrně složitá, dělí se samozřejmě na různé programy a okruhy jak svým určením (pro základní výzkum i komercializaci), tak tématy (zdraví, výživa, energetika atd.). V řadě případů jde o pokračování úspěšných programů jako program podpory základní vědy v rámci programu European Research Council (ERC), v jejichž získávání jsou čeští vědci mimochodem dosti neúspěšní.

Ale některé programy, například podpora nových technologií, se dočkají poměrně výrazně velkých změn a místo nich se objevují nové návrhy. Jedním je například představa tzv. „velkých misí“, programů, na jejichž formování by se podle představ navrhovatelů měli více podílet jak sami výzkumníci, tak také veřejnost. 

Programy by měly mít i jasnější a srozumitelnější cíle. Jako příklad komisař Carlos Moedas uváděl program Apollo, jehož cíl - dostat člověka na Měsíc - dokázal pochopit každý. I evropské „mise“ by měly být podobně srozumitelné typu „léku na Alzheimerovu nemoc“. Ale to je jen příklad, návrhy možných cílů mají vzejít od členských států, Evropského parlamentu, vědců a veřejnosti, v návrhu rozpočtu žádné nejsou. Rozpočty jednotlivých „misí“ by ovšem mohly dosahovat řádově miliard euro.

Velkou změnou by měl projít i systém podpory přenosu vědeckých výsledků do praxe, tedy oboru, ve kterém Evropa zaostává především za USA. O rozdělován by se měla starat nově zřízená Evropská rada pro inovace (European Innovation Council, EIC), která zatím funguje jen v rámci pilotního programu a vznikla po modelu již zmíněné a podle většiny metrik velmi úspěšné ERC (zpráva v PDF) rozdělující granty pro základní výzkum. ERC uděluje špičkovým vědcům poměrně vysoké granty, se kterými se pojí jen poměrně málo administrativních povinností. EIC by měla zřejmě fungovat, ale měla by se zaměřovat na podporu malých společností a také startupů.

A když mluvíme o novinkách, jednou velkou by měla být otevřenost celého programu. K Horizon Europe se (vzhledem k názvu poněkud ironicky) budou moci zřejmě připojit i nečlenské země EU, které splní některé základní podmínky. Není to bezprecendentní rozhodnutí, k minulým evropským programům se připojovalo například Švýcarsko, či Izrael, nyní mají být údajně dveře otevřené všem státům s dostatečně vysokou úrovní vědeckého výzkumu a „na pravidlech založenou tržní ekonomikou“. Dané země přispějí do rozpočtu programu a mohou získat tolik grantů, kolik si jejich vědci vysoutěží, neměly by mít ovšem žádné rozhodovací pravomoci. Evidentně je to pozvánka především pro Velkou Británii, která už dala najevo zájem o účast ve vědeckých programech EU. 

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...



Rusové ztrácejí u partnerů kredit, říká český odborník k nehodě Sojuzu

Start lodě Sojuz MS-10 se nezdařil, posádka musela přistát nouzově přistát....

Porucha nosiče Sojuz bude mít největší dopad na provoz ISS, říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Mimo jiné...

Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Další z rubriky

Apple koupil firmu, jejíž program má umět najít budoucí popovou hvězdu

Firma Asaii pomocí umělé inteligence vyhledává hudební talenty.

Firma Asaii vyvinula software, který umožní vyhledávat a sledovat potenciálně úspěšné interprety. Nyní ji koupila firma...

Havárii Sojuzu měla patrně na svědomí chyba při montáži na Bajkonuru

Návratový modul, který bezpečně přistál s ruským kosmonautem Alexejem Ovčininem...

Po různých scénářích, které měly přinést informace o tom, co způsobilo havárii kosmické lodi Sojuz MS-10 minulý týden,...

Připravuje se nový formát SD karet. NanoSD bude velká jako nanoSIM

Rozměry současných oficiálních formátů SD karet,

Paměťové karty formátu SD dostanou nového sourozence. Nový formát má ušetřit místo v mobilních zařízeních, ale není...



Najdete na iDNES.cz