Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci našli nejvzdálenější galaxii. Starší věc zatím člověk neviděl

aktualizováno 
Na snímcích Hubbleova teleskopu objevili vědci galaxii vzdálenou více než 13 miliard světelných let od Země. Více do minulosti se současné teleskopy zřejmě nepodívají.

Galaxie v Andromedě | foto: NASA

Mezinárodní tým oznámil objev zřejmě nejvzdálenější zatím známé galaxie. Objekt odhalil Hubbleův vesmírný teleskop. Vědci ho popisují ve čtvrtečním vydání vědeckého magazínu Nature.

"Velmi jsme se přiblížili k prvním galaxiím, které podle dnešních předpokladů vznikly 200 až 300 milionů let po velkém třesku," uvedl člen objevitelského týmu Garth Illingworth z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. "Výsledek jsme měsíce ověřovali, abychom si byli zcela jistí," dodal americký expert.

Autoři objevu tvrdí, že galaxie označovaná UDFj-39546284 leží na samé hranici rozlišení Hubbleova teleskopu. Můžeme se ještě někdy podívat dále do minulosti? Redakce Technetu vám v několika bodech odpoví nejen na tuto otázku. 

Dává nám pohled na nejvzdálenější galaxii také pohled do nejvzdálenější minulosti vesmíru?

Ne. Vědci už před desítkami let zachytili mikrovlnné záření, které vzniklo, když vesmíru bylo pouhých 400 tisíc let. V tomto takzvaném reliktním záření ale nevidíme žádné galaxie ani nic podobného, nanejvýš jen jakési "nerovnoměrnosti", tzv. fluktuace. Ty jsou zřejmě jakýmsi ranými zárodky všech hmotných objektů ve vesmíru, mají k nim však velmi daleko. 

Po epizodce s reliktním zářením se vesmír zřejmě zhasl. Byl plný vodíku neprostupného pro veškeré záření. Další světlo se podle současných dohadů kosmologů objevilo nejdříve až za 50 milionů let . První galaxie se objevily asi o 200 milionů let později. Zopakujme, že nově pozorovaná galaxie UDFj-39546284 je z doby, kdy bylo vesmíru asi půl miliardy let.

Proč astronomové chtějí vidět první hvězdy a galaxie?

Pozorování by nám mělo umožnit lépe poznat období zvané reionizace. V této fázi vývoje vesmíru první hvězdy svým intenzivním ultrafialovým zářením opět oddělily elektrony od protonů. Díky tomu došlo k "zprůhlednění" vodíkové mlhy, která předtím blokovala šíření záření. Otázky po průběhu reionizace a vzniku prvních galaxií jsou dnes jednou z hlavních otázek kosmologie.

Co objev přinesl za konkrétní výsledky?

Vesmír z doby před půl miliardou let překvapil svou "liduprázdností". Nejstarší galaxie UDFj-39546284 se na snímcích objevuje zcela osamocena. Vesmíru bylo zhruba 480 milionů let. Vědci se domnívali, že by na podobné ploše oblohy měli najít zhruba pět až šest galaxií.

O něco mladší snímky z doby, kdy vesmíru bylo asi 650 milionů let, už nabízejí jiný pohled. Galaxií je najednou na stejně velké části oblohy zhruba šest desítek. V meziobdobí, které z vesmírného hlediska trvalo jen okamžik, zhruba dvě stě milionů let, se tedy galaxie rychle vyvíjely. Prudce se zvýšilo zřejmě i tempo vzniku hvězd.

Pokud tedy opravdu nejde jenom o chybu, ať už v měření nebo smůlu při výběru pozorovaného místa. Astronomové zachytili jen zanedbatelnou část oblohy a Hubbleův teleskop ždímali, co to šlo. 

Může současná (nebo plánovaná technika) vidět ještě dále do období vzniku hvězd a galaxií?

Zatím nejstarší galaxii se podařilo objevit díky tomu, že Hubbleův teleskop se zaměřil na malou část oblohy. O moc dále do minulosti se ale ani on, ani další současné teleskopy zřejmě nepodívají. Světlo z ranějších časů vesmíru se totiž posunulo do vzdálené oblasti infračerveného spektra (jde o tzv. rudý posuv), kterou už tyto přístroje nezachytí. Drobný pokrok v mezích možností (o nějakých těch pár milionů let dále ke zrodu vesmíru) není vyloučen.

Výrazně posunout hranice pozorování by mohl nejspíš vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který by se do vesmíru mohl podívat někdy v roce 2015. Pokud se tedy nebude dál prodražovat.  

Jak daleko může Webb vidět? Uvidí první hvězdy a galaxie?

To není vůbec jisté. "Sice se o něm mluví, jako o stroji, který má vidět "první světlo" (ve vesmíru), ale předpovědi v odborné literatuře jsou spíše skeptické," řekl časopisu NewScientist astronom Erik Zackrisson z univerzity ve Stockholmu.

Bude záležet na tom, jak jasné byly první hvězdy ve vesmíru (kosmologové je trochu matoucím způsobem označují za hvězdy III. populace). Mohly být desetkrát větší než Slunce, ale možná až tisíckrát. Záleží na fyzikálních podmínkách v raném vesmíru. Protože velikost ovlivňuje jasnost, astrofyzici neví, co mohou od dalekohledu čekat.

Podobné je to i s prvními galaxiemi, které vznikly o několik desítek milionů let po hvězdách. Je velmi dobře možné, že nejsou dost jasné na to, abychom je mohli pozorovat.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrace sondy Cassini mířící do meziprostoru mezi Saturnem a jeho prstenci.
Sonda Cassini po 20 letech služby shořela v atmosféře Saturnu

Vesmírná sonda Cassini dnes ve 13 hodin 57 minut ukončila svou dvacetiletou výzkumnou misi. Sedm let jí trvala cesta k Saturnu, odkud pak posílala vědcům...  celý článek

Dalekohled se nachází se v Ondřejově u Prahy v areálu observatoře...
Hvězdárna v Ondřejově zve na lov „vesmírných geokeší“

Česká astronomická společnost chce v sobotu oslavit 100 let od svého založení lovem speciálních geokeší na hvězdárně v Ondřejově.   celý článek

Start iránské rakety, která měla na palubě opici. (2013)
Írán úspěšně otestoval raketu, kterou chce vynést do vesmíru satelit

Írán dnes úspěšně otestoval nosnou raketu Simorgh (označovaná také jako Safir 2), s jejíž pomocí může do vesmíru vyslat satelit. S odvoláním na íránskou státní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.