Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Hubbleův teleskop si k výročí nadělil galaktickou fontánu, podívejte se

  13:47aktualizováno  15:48
Jako by stárnoucí Hubbleův teleskop chtěl dokázat, že ještě nepatří do starého železa. Devatenáct let po vypuštění, týdny před poslední servisní misí a navzdory slábnoucím systémům zaslal na Zemi snímek, který NASA překřtila na "fontánu mládí". Připomeňte si nejlepší fotografie, které teleskop pořídil.

Galaktická fontána zachycená Hubbleovým teleskopem | foto: NASA

Netradiční vesmírný útvar se podle serveru space.com rozkládá 100 tisíc světelných let od sebe. Galaxie na snímku spojuje jasně modrý pás tvořený nově zrozenými hvězdami.

Ve skutečnosti je ale spodní útvar mnohem vzdálenější než "vršek" fontány a oba konce vůbec spojeny nejsou.

Přesto se všechny galaxie, které tvoří tento galaktický systém, nazvaný Arp 194, navzájem ovlivňují. Systém se podle astronomů pravděpodobně narušil předchozími srážkami či přiblíženími hvězdných soustav. Tvar každé z galaxií se pak zdeformoval gravitačním působením jedné na druhou.

Arp 194 je v souhvězdí Céfea asi 600 milionů světelných let od Země. Hubbleův teleskop za devatenáct let svého fungování v kosmu zachytil desítky galaxií ve fázi vzájemné srážky. V okolním vesmíru jsou ale známy tisíce těchto úkazů.

Hubbleův dalekohled vynesl na oběžnou dráhu raketoplán Discovery v roce 1990. Za devatenáct let pořídil přes 750 tisíc snímků, které poskytly mimo jiné důkazy o existenci takzvané temné hmoty a temné energie či supermasivních černých děr. Napomohly také zpřesnit stáří vesmíru na 13,7 miliardy let a objevily nejstarší galaxie, zrozené necelou miliardu let po vzniku vesmíru.

Hubbleův teleskop: mlhovina Kočičí okoHubbleův teleskop: Planetární mlhovina v souhvězdí KompasHubbleův teleskop: Mlhovina Tarantule

Hubble čeká poslední pozemskou návštěvu

V květnu ke stárnoucímu teleskopu zamíří raketoplán Atlantis - pokud jeho start neodloží technické potíže. Poslední mise raketoplánu jinam než k Mezinárodní vesmírné stanici ISS) bude riskantní - kdyby Atlantis při startu poškodila například odlomená námraza, nemohl by se vrátit k ISS, protože Hubble létá po jiné oběžné dráze.

Na druhé startovní rampě proto už stojí i druhý raketoplán Endeavour, který by se v případě vážného poškození Atlantisu okamžitě vydal na záchrannou misi. Ta by kvůli nemožnosti návratu Atlantisu k ISS musela být velmi rychlá. Případné menší poškození pláště raketoplánu může v kosmu spravit sama posádka.

Start Atlantisu je naplánován na 12. květen, posádka bude na dalekohledu měnit zejména gyroskopy pro orientaci přístroje v prostoru a pokusí se opravit nefungující kamerový systém ACS a spektrometr STIS. Na teleskop také namontují nejmodernější širokoúhlou kameru a nový spektrometr, které umožní pozorovat velmi vzdálené kosmické objekty.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.