Počítač a internet poskytuje anonymitu. A to svádí k agresivitě.

Počítač a internet poskytuje anonymitu. A to svádí k agresivitě. | foto: Profimedia.cz

Hulvátů na internetu přibývá s počtem uživatelů

  • 62
Určitě už jste na něj na internetu narazili. Agresivní anonymní jedinec, který dokáže jakoukoliv diskusi proměnit v peklo urážek a ješitných poznámek. Podle posledních průzkumů je počet těchto jedinců konstantní.

Agresivní chování na internetu se v poslední době příliš nezměnilo. I přes neustálý nárůst počtu uživatelů totiž podle Davida Šmahela z brněnské Masarykovy univerzity zůstává stejné procento lidí, kteří se například agresivně a urážlivě vyjadřují na diskusních fórech. Podle Šmahela, který se problematice internetu věnuje dlouhodobě, se situace v Česku příliš neliší od okolních států.

Šmahel uvedl, že agresivní chování se kromě diskusních fór a chatů může projevit také v úmyslném zahlcení e-mailové schránky nebo v poškození webového blogu. V prostředí diskusních skupin se podle něj objevil fenomén, pro který se užívá anglické označení flame wars. "Lidé zde ohnivě diskutují a dochází až k takovému slovnímu vzájemnému napadání, které by si lidé patrně v realitě nedovolili," řekl ČTK.

Podle Šmahela může být důvodem k agresivnímu chování mimo jiné to, že lidé vystupují na internetu anonymně. V prostředí internetu může uživatel totiž cítit podobnou anonymitu davu jako například na fotbalovém zápase. "O internetu se mluví jako o prostředí bez zábran. Člověk má pocit, že si může dovolit víc. Už jen kvůli tomu, že nemůže dojít k fyzické inzultaci. Člověk se také může kdykoliv odpojit," dodal. Šmahel si myslí, že slovní napadání je možné jen obtížně regulovat. "Nemá to ani smysl. Každý ten server si na to musí dát svoje regule a ty uživatele příslušným způsobem kontrolovat," konstatoval.

K projevům násilí na internetu také patří "kyberšikana", která je druhem šikany využívajícím elektronické prostředky. Děti k takovému chování kromě internetu často využívají i mobilní telefony. V některých případech se nebrání ani zveřejnění ponižujících materiálů. Například letos v březnu se žáci dvou základních škol v Ústí nad Labem za účasti zhruba stovky svých spolužáků porvali a videozáznam, který někdo z nich pořídil, zveřejnili na internetu.

Podle Šmahela je však těžké odhadovat, zda se agresivní chování na internetu vyskytuje více u dětí nebo u dospělých. "Může to být akcentované v adolescenci. Netvrdím, že to tak určitě je. Nemám k tomu empirická data," uvedl.

Česká republika je podle názoru mnohých odborníků v ochraně dětí před škodlivým obsahem internetu v porovnání s jinými evropskými zeměmi pozadu.

V poslední době narostl počet dětí, které kvůli problémům na internetu zavolaly na Linku bezpečí. Zatímco před dvěma lety byly hovory týkající se pedofilie, šikany a rasismu na síti jen výjimečné, loni jich už byla za celý rok téměř stovka, řekla nedávno ČTK Vendula Kodetová ze Sdružení Linka bezpečí.