Hypersonické zbraně, tedy objekty letící rychleji než Mach 5, existují již více než 70 let. První hypersonickou zbraní byla americká raketa RTV-G-4 Bumper (využívající první stupeň německé V-2), která v roce 1949 dosáhla rychlosti
8 288 km/h (Mach 6,7).
Výrazně rychleji se pohybují moderní mezikontinentální balistické rakety ICBM (InterContinental Ballistic Missile). ICBM mají běžný dolet 8 000 až 10 000 km a nejvyšší rychlost letu je cca 25 000 km/h (7 km/s). Hypersonických rychlostí dosahují také balistické rakety krátkého a středního doletu (SRBM, MRBM).
V dnešním chápání se za hypersonické zbraně považují takové zbraňové systémy, které letí více než Mach 5 a umí v atmosféře manévrovat, měnit směr, letovou hladinu a profil letu. Jde zejména o hypersonické řízené střely a hypersonické kluzáky. V podstatě jde o zbraně kombinující rychlost balistických raket a manévrovatelnost klasických střel s plochou dráhou letu.
Zřejmě první hypersonickou zbraň zavedlo Rusko. Na konci minulého roku Jásněnská raketová divize (Yasnensky Missile Division) na základně Dombarovsky do výzbroje zavedla první dvě ICBM střely UR-100N UTX s hypersonickým kluzákem Avangard (v kódu NATO SS-19 Stiletto Mod 4). Avangard v atmosféře klouže k cíli po velmi ploché dráze rychlostí Mach 5.
Hypersonické zbraně mimo Ruska a Spojených států vyvíjí také Austrálie, Čína, Francie, Japonsko, Německo nebo Indie. Největší potenciál má Čína, jejíž studenti vysokých škol jednoznačně nejvíc publikují vědecké práce o hypersonice. Čína má nejen lidský potenciál násobně větší než Rusko a Spojené státy dohromady, ale vynakládá také do vývoje hypersonických zbraní zřejmě největší prostředky. První hypersonický kluzák DF-ZF (na střele DF-17) vstoupí do výzbroje v letošním roce. Čína DF-ZF nasadí zejména proti americkým letadlovým lodím a námořním základnám ve východní Asii.
Americká varianta
Svou zbraň mají samozřejmě i USA. Je jí hypersonický kluzák C-HGB (Common Hypersonic Glide Body). Jeho první test (tzv. Flight Experiment 1) se uskutečnil v říjnu 2017, kdy střelu s kluzákem C-HGB vypustila americká jaderná ponorka třídy Ohio.
Letos 19. března proběhl další test (nazvaný jednoduše Flight Experiment 2), a to na raketové střelnici Pacific Missile Range Facility na Havaji již 19. března letošního roku. Až nyní dostala veřejnost možnost si ve velmi krátkém videu alespoň v základních rysech prohlédnout, jak vypadal odpal střely (tedy asi to nejméně zajímavé), ale i let a dopad na cíl.
Princip fungování C-HGB, Avangardu nebo DF-ZF je podobný. Dosažení potřebné výšky a rychlosti zajistí první raketový stupeň. Následně dojde k uvolnění kluzáku s bojovou hlavicí, který k cíli manévruje po nebalistické ploché dráze. Tím maximálně dlouhou dobu zůstává pod horizontem radiolokátorů nepřátelské PVO. Ve výsledku má PVO jen zlomek času k provedení protiopatření.
Pentagon neuvedl k Flight Experiment 2 z pochopitelných důvodů mnoho podrobností. C-HGB má zasahovat cíle stovky až tisíce kilometrů daleko (podle použitého raketového urychlovacího stupně) a dosáhnout rychlosti až Mach 17. To je mimochodem další výhoda kluzáku ‒ k jejich vynesení lze použít různě výkonné urychlovací raketové stupně. Teoreticky lze také hned několik kluzáků umístit na velké ICBM rakety.
Parametry C-HGB neznáme. Web The Drive si všiml přednesu amerického prezidenta Donalda Trumpa před kadety akademie West Point. Trump mluvil o hypersonické střele, která je „17krát rychlejší než v současnosti nejrychlejší ve světě dostupná střela a dokáže zasáhnout cíl na vzdálenost 1 000 mil (1609 km) pouze 14 palců [35,5 cm] od středového bodu.“ Zda mluvil o C-HGB, nebo jiné zbrani, ale není známo.
Schéma prototypové zbraně Common-Hypersonic Glide Body (C-HGB), jejího připojení na nosič, včetně uložení v odpalovacím silu.
Armáda i námořnictvo počítají s dalšími třemi testy C-HGB v roce 2021. Armáda hodlá zavést C-HGB do výzbroje v roce 2022. S dosažením počáteční operační připravenosti (IOC) se počítá o rok později. Námořnictvo C-HGB nasadí až na nových jaderných ponorkách třídy Virginia Block V. První dvě ponorky jsou objednány, ale vstoupí do služby až později v tomto desetiletí. Zatím ani nedošlo k zahájení stavby první ponorky USS Oklahoma (SSN-802).
O C-HGB projevovalo zájem i americké letectvo (USAF). Letectvo však nakonec vyvíjí vlastní hypersonický kluzák AGM-183A ARRW (Air-launch Rapid Response Weapon). Letectvo ARRW zařadí do výzbroje strategických bombardérů B-52 Stratofortress (později i B-1B Lancer) již v roce 2021. Například bombardér Lancer pojme až 31 střel ARRW. Kluzáky ARRW jistě získá i vyvíjený americký stealth bombardér B-21 Raider.
Informace: Text byl převzat z webu Armádní noviny a před vydáním byl redakčně upraven. Originál naleznete zde.
