Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


I váš mozek zpracuje osm vzpomínek za sekundu. Každá má 125 milisekund

aktualizováno 
Norští neurovědci začínají chápat, jak funguje paměť. Jejich studie ukázala, že paměť v mozku je uspořádána do malých, na sobě nezávislých balíčků, jakýchsi paměťových kvant. Každá elementární vzpomínka přitom trvá 125 milisekund.

Neurony | foto: Su-Čchun Čang, University of Wisconsin-Madison

Neurovědci z Norské univerzity vědy a technologie (NTNU) se rozhodli experimentálně prozkoumat, jak vlastně mozek pracuje, když se pokouší vybavit si některou ze vzpomínek. Zejména je zajímalo, jak reaguje na situace, ve kterých musí přepínat mezi několika různými vzpomínkami najednou.

K něčemu podobnému dochází poměrně často, například když vás v noci zničehonic probudí telefon a vy kratičký okamžik ani netušíte, kde to vlastně k čertu jste. Jestli doma nebo v hotelu. Nebo když omylem vystoupíte z výtahu v nesprávném poschodí.

Krysy a bludiště

Přijďte na naší přednášku

Třikrát do hlubin vesmíru. Co se nám děje nad hlavou a jak to začalo

11.11.2011 budova Akademie věd Národní třída - 17:00

Přednáší: Karel Pacner, Antonín Vítek, Marcel Grün

Na to, aby zjistili, jak je paměť v mozku organizována, vědci překvapivě nepotřebovali žádné sofistikované experimentální zařízení. Stejně jako spousta jiných výzkumníků si vystačili jen s obyčejnými laboratorními krysami a bludištěm.

Ve svých pokusech pečlivě sledovali, co se děje v krysím mozku, když krysy prozkoumávají různé části bludiště. Soustředili se při tom hlavně na situace, kdy krysy byly zmatené a nemohly hned poznat, ve které části labyrintu jsou.

"Teleportace"

Pro tyto účely vědci sestrojili speciální box, který jim umožnil okamžitě krysy "teleportovat" z jedné části bludiště do druhé. Samozřejmě, že nešlo o skutečnou teleportaci. Vědci jen krysy oklamali tím, že když bylo zvíře v boxu, rychle změnili světelné uspořádání scény, takže krysy měly pocit, že se najednou ocitly na jiném místě.

Během celého experimentu vědci pečlivě monitorovali elektrickou aktivitu v různých částech krysích mozků. Pokud byla krysa teleportována například z místa A do místa B, její mozek na náhlou změnu nezareagoval okamžitě, neboť musel najít odpovídající mapu místa.

Zlomky vteřiny mu trvalo, než mezi mapou A a B vybral tu pravou.

Ale jak tvrdí jeden z experimentátorů May-Britt Moserová: "Jejich mysl mapy nemíchala. Jenom je přepínala z jedné na druhou, ale nikdy nezaujala nějakou přechodnou pozici." Tento poznatek se ukázal jako klíčový, neboť vědcům napověděl, jak mozek pracuje s jednotlivými vzpomínkami.

Paměťová kvanta

Z výsledků výzkumu vyplývá, že je paměť v mozku uspořádána do malých, na sobě nezávislých balíčků, jakýchsi paměťových kvant. Mozek funguje podobně jako fyzikální realita, tedy nespojitě, jakoby kvantově. Každá elementární vzpomínka přitom trvá 125 milisekund, což znamená, že mozek umí zpracovat během jedné vteřiny maximálně osm vzpomínek.

Podle norských vědců se mozek při analýze vzpomínek v podstatě nemýlí. "Nikdy neplete různá místa a vzpomínky dohromady, i když se to tak může zdát," pokračuje May-Britt Moserová.

"To protože procesy odehrávající se uvnitř vaší hlavy, když váš mozek vyhledává mapu místa, ve kterém se právě nacházíte, probíhají tak rychle, že si ani nevšimnete, že ve skutečnosti se přepíná mezi různými mapami. Když se cítíte trochu zmatení, tak jen proto, že ve vašem mozku mezi sebou soutěží dvě vzpomínky. Někdy jich může být i více."

Své výsledky norští neurovědci shrnuli ve studii, kterou nedávno publikoval prestižní vědecký časopis Nature. "V hrubých rysech začínáme chápat mechanismus, který tvoří svět našich myšlenek," uzavírá May-Britt Moserová.

Za zmínku stojí rovněž poznamenat, že se na výzkumu významně podílel i český vědec, neurofyziolog Karel Ježek z Fyziologického ústavu české Akademie věd.

Zdroj: www.ntnu.edu

Autor:


Nejčtenější

„Tak mě zastřel!“ vykřikl ruský voják a zavraždil šestnáctiletého kluka

Vražedná zbraň. Touto pistolí Stečkin APS zastřelil opilý ruský voják Rudněv v...

„Teď v Československu platí sovětské zákony,“ řekl ruský generál vyšetřovatel Veřejné bezpečnosti, když pátrali po...

Zabil je výbuch ruského tanku v centru Prahy. KSČ ničila životy pozůstalým

Tanky typové řady T-54/55, ten blíž k fotografovi evidentně neschopný pohybu,...

Zatímco na pražské Vinohradské třídě hořel a vybuchoval tank, zmatení ruští vojáci na Václavském náměstí zahájili palbu...



Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...

Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Další z rubriky

Homeopatika nebudou placená z veřejného zdravotnictví, rozhodla Británie

Homeopatie (ilustrační foto)

Poslední místní organizace britského národního zdravotního systému se dohodly, že ukončí podporu homeopatické léčby....

Horký nápoj vás ve vedru ochladí lépe, zjistili vědci. Ale má to háček

Horký nápoj v horkém létě?

Biologie lidského těla někdy funguje přesně naopak, než by člověk čekal. Příkladem je pití horkých nápojů v létě. Zní...

„Jste zločinci.“ Rozpoznávání obličejů politiků v experimentu selhalo

Rozpoznávání obličejů je dnes stále dostupnější a přesnější. Ale také může být...

Software pro rozpoznávání obličejů chybně označil obličeje 28 kongresmanů za shodné se zločinci. Experiment má poukázat...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz