Pokud uvažujete o velice lehkém notebooku, který však nedělá kompromisy ve výkonu ani ve vlastnostech, přečtěte si (mini)recenzi notebooku ThinkPad T41p. Pozor, hned na úvod nutno dodat, že tento stroj je poměrně návykový – a podobně jako návykové látky vás může vyjít tato závislost dost draho. ThinkPad T41p patří k elitě notebooků, a podle toho stojí. Testovaná konfigurace (Pentium M 1700, 512MB, 60.0GB, DVD/CD-RW, 14.1" TFT 1400x1050, AGP 128MB, BT+WiFi, modem + LAN, WinXPp Cz) vyjde na cca 85 tisíc Kč bez DPH (aktuálně je v promoakci, mimo tuto akci se cena pohybuje na úrovni cca 120 tisíc Kč).
Proč ultralight nezvládne vše
Minulý rok nás na Comdex do Las Vegas doprovázel notebook ThinkPad řady X30. Do letadla byl úžasný, na psaní článků kdesi v rohu výstaviště ideální, stejně jako k přecpaným stolům tiskového centra. Nicméně, pro skutečně pracovní prostředí klasické kanceláře má zkrátka svá omezení a tím je především velikost displeje (12,1 palců standardních pro ultralighty), absence CD mechaniky v těle notebooku a může chybět též výpočetní a grafický výkon - například při našem zpracování a komprimaci videa a fotografií. Ultralehké notebooky jsou ideální průvodci na cesty, ale do kanceláře (a na občasné cesty) se hodí notebook s větším displejem a s optickou mechanikou kdykoliv k dispozici (místo jen přes rozšiřující doky).
ThinkPad T41p: špičkový výkon v kompaktním balení
Současná vlajková loď IBM slibuje pokračovat právě tam, kde řadě ThinkPad X30 a současným nástupcům X31 a X40 dochází dech. S trochou nadsázky lze říci, že jde o větší ultralight. Tento notebook si nás získal svým tenkým designem a na své vybavení přijatelnou hmotností, kterou trumfuje většinu konkurence.
Zcela jistě nemůže konkurovat ultralightům, co se jejich plochy týče, větší displej se zkrátka nesměstná do plochy menší než list A4. Ovšem s hmotností 2,2 kilogramy je prakticky na hranici přechodu do ultralehké třídy, a to s takřka vším myslitelným vybavením, které od notebooku profesionální uživatel očekává.
Antracitová čerň s duhovým logem
Tradičně v černém balení, s titanohořčíkovým vyztužením displeje a základny, s displejem krytým zvýšenými okraji proti poškození a s velmi robustní konstrukcí patří T41p k ukázkovým notebookům. Říká se, že "časy a design se mění, ale IBM poznáte vždy." Není divu, notebooky IBM mohou být pro někoho až industriálně ošklivé, speciálně typickým znamením jsou zde stříbrné, do očí bijící masivní klouby displeje. Nicméně duhové logo IBM se nemusí za nic stydět. Tam, kde ostatní výrobci experimentují, IBM zachovává konzervativní přístup a inovuje jen z "donucení". Proč také? ThinkPad notebooky mají ergonomii - i po letech jen malých inovací - stále na vyšší úrovni než většina konkurence.
Ergonomie na ukazování
Proč tu pějeme takovou chválu? Začněme u klávesnice, kterou by si ostatní výrobci mohli vzít za vzor. Oceňujeme dělená pole kláves všude, kde je to možné a rozumné, takže uživatel se snadno orientuje i při psaní takřka po tmě nebo všemi deseti: poziční klávesy všechny hezky v horním rohu, téměř jako na stolní klávesnici. Funkční klávesy F1 - F12 jsou odděleny vždy v blocích po čtyřech. A obrácené kurzorové téčko je též oddělené, navíc je rozšířeno o dvě klávesy pro snadnější brouzdání na Internetu. (Tyto klávesy ale mohou též způsobovat překlepy, proto k nim máme spíše ambivalentní přístup...) Přesto, ne nadarmo jsou klávesnice IBM etalonem kvality mezi notebooky.
Velké klávesy pro Mezeru, Enter a Shift, velice přesné vedení klávesy, ideální zpětná vazba, skvělý zdvih, plný rozměr kláves, návrat zpět přesně v čase pro další stisknutí... v této oblasti lze paradoxně kritizovat IBM jen za to, že se tvrdě drží standardu. A klávesy Microsoft nejsou standardně definovány v návrhu klasické stolní klávesnice, Microsoft si je tam volně "dodefinoval". Takže tyto klávesy na žádném z IBM notebooků nenajdete, zkrátka nejsou. (Možná to bude jedna z dalších inovací, ke které bude IBM někdy zřejmě ve vzdálenější budoucnosti okolnostmi dotlačeno. Zatím se integraci kláves Okno a Vlastnosti úspěšně brání, nabízí jen utilitu pro jejich simulaci jinými klávesami.)
IBM konečně také objevilo kouzlo touchpadu - a především trik oslovení každého zákazníka. Právě jedna z inovací, které se IBM "podvolilo", je zřejmá na ukazovacích zařízeních. Namísto ukazovátka uprostřed klávesnice nyní má uživatel k dispozici i plnohodnotný touchpad. Do dokonalosti touchpadu chybí jen třetí prostřední posuvné tlačítko, které kupodivu konkurent – ukazovátko – má. Asi nejrychlejší pro práci je naučit se používat touchpad i stick "pod obojí", oba mají své přednosti a navzájem se mohou dobře doplňovat. Nebo se uživatel spolehne na externí myš.
Displej brilantní jako archivní víno, jen mladší
Do třetice všeho ergonomicky podstatného je zde displej. Po bravurně zvládnuté klávesnici a ukazovacích zařízeních by byla škoda, kdyby notebook neměl nabídnout něco alespoň na srovnatelné, takřka dokonalé úrovni. A takový také 14,1palcový displej modelu T41p je. Je to výrazný (a jednoznačně pozitivní) posun oproti staršímu modelu s rozlišením 1024 x 768 bodů, T41p nabízí něco poměrně extravagantního.
Vzhledem k zachování ideální velikosti (jen o málo větší oproti formátu A4) notebook IBM spoléhá na menší úhlopříčku, než začíná být standardem ve vyšších třídách. Nicméně krom chybějícího palce úhlopříčky (14,1 oproti modelům s 15palci) není tomuto displeji co vytýkat: nabízí brilantní barvy, nadstandardní regulaci jasu od velmi tmavého až po velmi jasný, špičkově ostrý obraz s reálnými barvami.
A bonbónek? Stačí jen pomyslet na co největší pracovní plochu: displej má rozlišení 1400 x 1050 bodů. Zde si budou stěžovat uživatelé se slabším zrakem, ale i oni si po změně velikosti systémového písma na cca 110 až 120 procent standardu vychutnají komfort obrazovky, jaký vám na stole zprostředkuje jen kvalitní 19- a více palcový monitor. (A ten si na klín jen tak někdo nepostaví.)
Výkon: pokud chcete to nejlepší, nespoléhejte (jen) na Intel!
Velkou předností oproti staršímu modelu ThinkPad T41 je, že Intel dal vale platformě Centrino. Ne že by Centrino bylo špatné, naopak, jeho úsporné mechanismy a dlouhá doba provozu rozhodně změnily notebooky v posledním roce výrazně směrem k lepšímu, použitelnějšímu nástroji. Ale Centrino zastaralo a je pomalé, na jeho místo se tlačí podstatně lepší technologie, především v oblasti bezdrátových sítí - a Intel spí a neinovuje.
IBM nadále zachovalo úspěšný tandem čipové sady i855 a především velice výkonného a současně úsporného procesoru Pentium M na 1,7 GHz, který v našich testech bez problémů překoná i Pentium 4 na 2,6 GHz. Ale všechny ostatní klíčové pozice obsadilo komponentami a la "no!" Intel.
Takže bezdrátový adaptér nabízí podporu rovnou tří bezdrátových standardů 802.11 a/b/g, což znamená za všech okolností ten nejlepší příjem, jak v pásmu 2,4, tak 5GHz a na rychlostech minimálně 11 Mbit/s, ale s maximem na 54 Mbit/s. (Centrino zde nabízí pouze smutných 11 Mbit/s zastarávajícího standardu 802.11b, lepší řešení zatím nejsou na trhu, jen v materiálech...)
Pokud zrovna nejste v dosahu přístupového bodu WiFi, hodí se druhá bezdrátová technologie, jejíž anténa koexistuje s WiFi ve víku notebooku: Bluetooth. Ve spojení s levným redakčním GPRS telefonem se zabudovanou podporou Bluetooth a Eurotel Data Nonstop paušálem pak lze s notebookem přistupovat na internet a do firemního intranetu doslova odkudkoliv, jen rychlost se liší podle použité technologie.
Ať na prezentace, hry či pro návrh letadel: z grafiky jen to nejlepší
IBM pokračovalo i dále - u T41p neuvažovalo o použití interní grafiky Centrino Intel Extreme Graphics 2, která je snad jen v jediném ohledu extrémní, a to v neschopnosti podat rozumný 3D výkon, tím spíše ne v náročných aplikacích, na které je tato řada zacílena. Namísto toho nasadili do boje ekvivalent těžké váhy v boxu. Pod kapotou se uživatel může spolehnout na grafický čip ATI Mobility FireGL T2, jehož výkon je srovnatelný s čipem Mobility Radeon 9600 a navíc přináší certifikace a optimalizované ovladače pro expertní aplikace, od zpracování videa, rendering a digitální efekty až po inženýrské aplikace typu CAD/CAM/CAE.
I díky slušné 128MB videopaměti a podpoře vícemonitorového provozu ve vysokých rozlišeních lze tento notebook bez uzardění zařadit mezi pracovní stanice. Ač to nebude jeho hlavní použití, litujeme, že jsme neměli možnost jej poměřit s našimi standardními benchmarky 3D Mark 2001 a 3D Mark 2003. Nicméně vzhledem k použitému grafickému čipu a procesoru lze odhadovat výkon v řádu cca 9 000 až 11 000 bodů 3D Mark 2001 a podobně solidní základ v grafických efektech spoléhajících na podporu Direct X9. Přesto síla grafiky spočívá v optimalizaci pro expertní aplikace na bázi OpenGL a eventuálně DirectX.
Notebookový disk nezrychlí a nezvětší ani inženýři IBM
Škoda, že T41p v našem podání pořád ještě naráží na omezení daná do vínku notebookům: 60GB pevný disk nemůže konkurovat svým výkonem polím RAID svých stolních kolegů, ale díky nejvyšším otáčkám (více než 7200 otáček za minutu bohužel nikdo nenabídne) se jim alespoň snaží dýchat na záda - i když jen z dálky. Ovšem ostatní notebooky jsou v tomto ohledu ještě horší...
Přáli bychom si v budoucnu vidět v notebooku přepisovačku DVD médií namísto naší kombomechaniky. Podle informací z IBM je již v nabídce mechanika se schopnostmi DVD-R/RW, není však duální, média DVD+R/RW ovšem bez problémů alespoň přečte. (Tolik PR vyjádření IBM, nemáme ověřeno - v našich testech se některé přepisovací mechaniky chovaly svéhlavě, pokud šlo o "konkurenční" médium.)
Vybavení rozhraními je přijatelné
Leč, jsou zde i oblasti, kde IBM boduje jen průměrně, pokud vůbec to. Notebooky konkurence ve srovnatelné třídě zde jsou schopny nabídnout více (při větší velikosti a hmotnosti, nutno dodat pro objektivní srovnání). Vzhledem ke své konstrukci, kde celou zadní část notebooku zabírá akumulátor, u T41p nalezneme vše na boku. Vlevo jsou dva USB 2.0 porty, S-video výstup, zdířka modemu 56kbit a výstup na mikrofon a pro sluchátka (chybí linkový vstup), také zde uživatel najde port pro gigabitovou síť - adaptér si v našich pomalejších sítích rozuměl i s 10Mbit hubem, stejně jako se 100Mbit switchem. Vpravo je modulární optická mechanika a výstup na monitor (klasický D-sub, ani zde ještě nelze najít DVI výstup). Notebooku nechybí ani infračervené očko s podporou přenosů FIR rychlostí 4 Mbit/s.
Kdo však četl pozorně, určitě tuší, kde je zakopaný pes. Nulová podpora starších portů by nás sice mrzela, ale s ohledem na cenu tohoto notebooku můžeme předpokládat, že jeho majitel si bude moci dovolit investovat do tiskárny či mobilního telefonu s USB rozhraním namísto paralelního a sériového. Co však skutečně překvapí a velmi zamrzí, je absence rozhraní FireWire. Digitální kameru ani vysoce výkonné periferie si tak uživatel s tímto notebookem neužije. Lze namítnout, že PCMCIA karta s řadičem stojí do 1 500 Kč, ale přesto - u notebooku této třídy počítáme FireWire k základní výbavě!
Půl dne na cestě? Není problém!
Jak bylo zmíněno, akumulátor je u T41p umístěn v zadní části šasi. Ne nadarmo - v základní výbavě je totiž obsažen vysokokapacitní akumulátor, který přesahuje rám notebooku a přečnívá za rámem displeje. Sice je to poněkud neobvyklé, ale rozhodně efektivní řešení, jak relativně kompaktnímu notebooku s nejvýkonnějšími komponenty dopřát dostatek energie - a přesto dosáhnout záviděníhodného výsledku v době provozu.
Při nižších nárocích na výkon a v "notebookovém" provozu lze při psaní ve Wordu, práci na Internetu přes GPRS a pár tabulkách v Excelu dosáhnout jen se zmíněným jedním akumulátorem více jak pěti hodin nezávislého provozu. Při maximálním vytížení klesá čas provozu pod čtyři hodiny, přesto hodnotíme tento výkon jako ojedinělý - rozšířený akumulátor přidá na hmotnosti, ale zde se to vyplatí.
Pokud dobu provozu konfrontujeme s velikostí notebooku (255x311 mm – pro srovnání viz list A4 s 210x297 milimetry), výškou (26 mm) a hmotností (2,2 kilogramu), lze bez obav tvrdit, že ve třídě mobilních pracovních stanic na českém trhu jen těžko najdeme menšího konkurenta, který by nabídl podobnou škálu vlastností. Jak bylo řečeno v úvodu recenze, tento notebook slučuje vlastnosti all-round notebooku s přednostmi ultralight modelů, bez jejich nevýhod.
Shrnutí: lehký a výkonný, co víc si přát
Cílová skupina tohoto notebooku budou špičkoví manažeři, často cestující a létající "business" třídou, ale stejně tak i inženýr nebo grafik. Vzhledem k absenci FireWire se asi příliš nezalíbí fandům digitálního videa, ale to zřejmě ani není skupina uživatelů, kterou zamýšlí IBM tímto modelem oslovit. Na notebooku lze kritizovat jen málo chyb, jsou to jen nejmenší detaily výše zmíněné, které u konkurence najdeme v daleko hojnějším počtu.
Prakticky lze pouze litovat, že podobně špičkový stroj, s propracovanou ergonomií, robustní konstrukcí, špičkovým výkonem a nadstandardní mobilitou nemůže být dostupnější širšímu okruhu uživatelů. Žel, kvalita zpracování a špičkové vybavení má svou cenu a to se odráží na cenovém rozdílu tohoto modelu oproti nižším řadám ThinkPad R40...
Stručná konfigurace
Intel Pentium M; 512MB RAM (max. 2048MB), HDD 60.0GB a vyšší; 14.1" TFT 1400x1050 bodů; AGP 4x ATI Mobility FireGL T2, 128MB DDR VRAM; interní kombo DVD-ROM/CD-RW; zvuk SB Pro kompatibilní; 2x reproduktory; klávesnice, trackpoint, UltraNav, interní faxmodem V.92, interní LAN 10/100/1000, interní WiFi 802.11a/b/g, interní Bluetooth, porty: 1xLPT, 1xVGA, 2xUSB 2.0, 1xIrDA, 1xTV-Out, 1xPortreplikator, 1xLine-Out, 1xMic, 2xPCMCIA typ II nebo 1x typ III; Li-Ion baterie až 6 hodin; rozměry 311x255x26,3mm, hmotnost od 2.2 kg.
Cena
Dle konfigurace od 85 tisíc Kč výše.
