Jak říká Dr.Avouris z IBM Research: "Tento objev otevírá dveře rozsáhlejšímu výzkumu komerčního využití CNT. [...] Uhlíkové nanotrubice jsou již nyní top kandidátem místo křemíku, kdy současné čipy již nebude možné dále zmenšovat, na fyzikální hranice, která se objeví během 10 až 15 let." Uhlíkové nanotrubice by v budoucnu, ne tak nedalekém, mohly nahradit současný křemík jako hlavní materiál pro stavbu stále komplikovanějších a stále drobnějších čipů a mikroprocesorů. CNT - uhlíkové nanotrubice - trubicovité molekuly složené z atomů uhlíku, zhruba 50.000 tenčí nežli lidský vlas, by tak mohly zachránit odvětví řítící se do slepé uličky" výrobce čipů. Se současným zvyšováním počtu tranzistorů a zmenšování fyzických rozměrů jednotlivých tranzistorů na čipu stále více ohýbáme fyzikální zákony, ale i nejoptimističtější předpovědi nepředpokládají, že bychom mohli se současnými principy vydržet déle nežli deset, patnáct let.
Pak budou muset přijít novější, alternativní postupy - a CNT je jednou z možných variant, nejen umožňujíc ještě menší struktury nežli současné litografické postupy, ale současně i vyšší rychlost reakce. Důkaz laboratoří IBM, že nanotrubice jsou schopny vyšších výkonů nežli křemíkové polovodiče, otevírá cestu pro další výzkum a především jeho smysluplné financování.
