IDC: V ČR se užívá pouze 40 % kradeného software

  • 16
Podle nejnovější studie IDC, která byla vypracována pro organizaci BSA, patří Česká republika mezi dvacítku zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. V regionu střední a východní Evropy nemáme konkurenci.
Česká republika posílila svou pozici země s nejmenší mírou softwarového pirátství v oblasti střední a východní Evropy. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, který pro Business Software Alliance (BSA) vytvořila výzkumná organizace IDC. Organizace BSA zastupuje zájmy světového softwarového průmyslu. Mezi členy BSA na mezinárodní úrovni patří Adobe, Apple, Autodesk, Avid, Bentley Systems, Borland, CNC Software/Mastercam, Internet Security Systems, Macromedia, Microsoft, Network Associates, SolidWorks, Sybase, Symantec, UGS a Veritas Software.

IDC pro letošní rok poněkud pozměnila metodiku výzkumu, když se vedle podnikových aplikací zaměřila i na domácnosti a spotřebitelské aplikace. Studie se tak zabývá podstatně větším trhem než v minulých obdobích a je tedy s nimi nesouměřitelná.

ČR se stále zlepšuje

Česko je obecně vnímáno jako země s vysokou mírou počítačové kriminality. Podle statistik jsou na tom ovšem mnohem hůře některé státy západní Evropy. Naše země je tak na základě nové zprávy IDC nejen nejlépe hodnocenou zemí z našeho regionu, ale také jednou z 20 zemí světa, kde je míra softwarového pirátství nejmenší.

Země s nejmenší mírou počítačového pirátství

Graf zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství (zdroj IDC) 

IDC tvrdí, že se v loňském roce v tuzemsku používalo zhruba 40 procent softwaru bez licencí. Související ztráty jsou pak odhadovány na 106 milionů dolarů (přibližně 2,86 miliardy korun).

I když se z důvodu změněné metodiky BSA neuvádí meziroční srovnání, dá se předpokládat, že podíl nelegálního software se v České republice snížil. Odpovídalo by to alespoň trendu, který je u nás zaznamenáván minimálně od roku 1994. Například podle výroční zprávy o stavu softwarového pirátství ve světě, kterou zpracovala společnost International Planning and Research Corporation zhruba před rokem se podíl nelegálního software v ČR od roku 1994 snížil o 26 procent.

Podle BSA přitom klesla v letech 1994 až 2002 ve světě míra softwarového pirátství o deset procent na 39 %. Celosvětové ztráty způsobené pirátstvím stouply z 11 miliard dolarů v roce 2001 na 13,1 miliardy v roce 2002.

Překvapivé také může být prohlášení šéfa českého Microsoftu Stanislava Deváta, které pronesl na konci minulého roku. V něm mimo jiné uvádí, že největšími tuzemskými uživateli nelegálních počítačových programů jsou podniky, které vlastní stát.

Studie IDC z té doby přitom předpovídá, že by snížení míry softwarového pirátství v ČR do roku 2006 o deset procent znamenalo zvýšení daňových výnosů o 55 milionů dolarů, tedy asi 1,5 miliardy Kč, a vytvoření 2600 nových pracovních míst.

Podle informací firmy truconneXion (TXN), které přinesla agentura ČIA, stoupl v loňském roce v ČR zájem o zajištění legality používaného softwaru o 50 procent. Oproti minulým letům, kdy největší zájem projevovala státní správa, roste poptávka i ze strany komerční sféry. "Typickými komerčními klienty jsou organizace se 100 až 300 počítači," sdělila České informační agentuře Martina Hyndráková z TXN. Nejvíce licencí nástroje pro softwarový management se podle ní prodalo bankovním institucím, pojišťovnám, telekomunikačním a IT společnostem, vysokým školám, nemocnicím a výrobním podnikům.

Svět tak optimistický není

I přes optimisté údaje z některých regionů došlo podle zprávy IDC v loňském roce k nárůstu celosvětové míry softwarového pirátství. V roce 2003 bylo ve světě vynaloženo více než 50 miliard dolarů za komerční software užívaný na osobních počítačích. Celková hodnota instalovaného softwaru přitom dosáhla téměř 80 miliard dolarů. Celosvětově tak připadá na každé dva dolary vynaložené na nákup licencovaného softwaru jeden dolar nelegálně pořízených programů.

Země s největší mírou počítačového pirátství

Graf zemí s nejvyšší mírou softwarového pirátství (zdroj IDC) 

Jak se výzkum prováděl

Zveřejněná čísla o softwarovém pirátstvý vycházejí z poměru pravděpodobně instalované báze balíčkového software a hodnoty plateb za software. Odhad množství instalovaného software se přitom provádí na základě počtu hardwarových jednotek a jejich softwarového zatížení.

Odhadované množství pirátského software se tak může měnit podle toho, nakolik studie brala v potaz programy šířené zdarma. Na druhou stranu uživatelé platí určitou částku i za tyto programy, zvláště pokud jsou dodávány balíčkovým způsobem.

Další podrobností o studii a metodice výzkumu získáte přímo na stránkách BSA.