Není třeba pochybovat o tom, že bezdrátové sítě dobývají svět. V České republice se s bezdrátovým přenosem dat nejčastěji setkáme u mobilních telefonů provozovaných v GSM sítích, které v ČR používá několik miliónů uživatelů. Opomíjet ale nelze ani klasické počítačové Wi-Fi sítě standardu IEEE 802.11, které se také začínají pomalu prosazovat v praxi. O popularitě bezdrátových sítí svědčí mimo jiné i například technologie Intel Centrino, která bezdrátové sítě přímo podporuje a kterou si žádný z významnějších výrobců notebooků nedovolí ignorovat.
V současné době asi nejpoužívanější standard IEEE 802.11b (IEEE = Institute of Electrical and Electronics Engineers) pro bezdrátové sítě s frekvencí 2,4 GHz a maximální rychlostí 11 Mb/s (full duplexní karty podporují i 22 Mb/s) ovšem pomalu přestává stačit hlavně s ohledem na přenosovou rychlost. Ve srovnání se zcela běžnou 100 Mbit LAN sítí provozovanou na metalické kabeláži to nevypadá nijak slavně ani s budoucností výrazně rychlejšího a již v dnešní době komerčně dostupného standardu 802.11a s maximální rychlostí 54 Mb/s (síť pracuje na frekvenci 5 GHz) nebo jeho vylepšenou variantou 802.11g se stejnou maximální přenosovou rychlostí. Sdružení IEEE 802.11 (IEEE 802.11 Working Group) proto pracuje na vývoji nových bezdrátových sítí s výrazně vyššími přenosovými rychlostmi.
 |  |
IEEE 802.11 Working Group se pochopitelně snaží hlavně o navýšení přenosových rychlostí, které by měly umožnit bez větších potíží přenášet i rozsáhlá multimediální data. První dobré zprávy o vývoji těchto nových typů bezdrátových sítí už jsou na světě. Navýšení rychlosti na reálných 72 Mb/s a 108 Mb/s (+ 2x tolik ve full duplex módu) bychom se teoreticky mohli dočkat už v letech 2005 a 2006. Na další roky jsou pak plánovány bezdrátové sítě s přenosovými rychlostmi kolem 320 Mb/s. Ve srovnání v optickými technologiemi dosahujícími přenosové rychlosti v řádech gigabitů jsou (a pořád budou) bezdrátové sítě stále velmi pomalé, jejich hlavní výhodu je ovšem právě onen známý fakt, že nepotřebují žádný vodič nebo optické vlákno.Wi-Fi karty a přístupové body pro vysokorychlostní bezdrátové sítě příští generace budou patrně vypadat stejně jako ty na ukázkových obrázcích, jejich hardware ale samozřejmě bude používat zcela jiné a výrazně rychlejší čipy budou schopné vysílat a přijímat velké objemy dat. Je zatím zcela zbytečné tyto čipy shánět, nejsou zatím dostupné ani jako testovací vzorky pro laboratorní použití a do provozního nasazení se v ideálním případě dostanou nejdříve za několik let.
Předpokládané značení jednotlivých specifikací budoucích standardů 802.11 včetně jejich stručného popisu
| značení 802.11 | stručná charakteristika |
| e | kvalitnější servisní služby + podpora multimédií |
| f | včetně definice interakcí mezi jednotlivých přístupovými body |
| g | bezdrátové sítě pracující na frekvenci 2,4 GHz s maximální rychlostí 54 MB/s |
| h | rozšíření o dynamický výběr frekvence v sítích 802.11a pro dodržení evropských regulačních norem |
| i | bezpečnostní upgrade |
| j | verze bezdrátových sítí standardu 802.11a pro Japonsko (frekvenční pásmo 4,9 až 5 GHz) |
| k | včetně definice parametrů sítě pro lepší správu větších bezdrátových sítí a provoz tzv. location based služeb |
| l | nepoužité označení (oficiální důvod ignorace tohoto písmenka je velmi prostý - možná záměna značení za číslici 1) |
| m | záloha pro případné opravy či úpravy předchozích standardů |
| n | předpokládané neoficiální značení pro vysokorychlostní bezdrátové sítě příští generace |
| o | opět zatím nepoužité označení (možná záměna písmena za nulu) |
