Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vyhubili jsme je, nebo ne? Víme přesněji, kdy zmizeli indonéští hobiti

aktualizováno 
Slavní „hobiti“, správně Homo floresiensis, zmizeli ze světa nejpozději zhruba v době, kdy se do oblasti jejich výskytu dostali moderní lidé, ukazuje nové určení stáří jejich kostí.

Pohled do jeskyně Liang Bua, kde byly objeveny pozůstatky Homo floresiensis | foto: Liang Bua Team

Antropologové, archeologové a hlavně genetici v posledních letech poměrně jasně dokázali, že moderní lidé žili po boku několika příbuzných lidských druhů, které postupně vymizely. Nezanechaly po sobě více než poměrně skromné hmotné stopy a genetický materiál v naší DNA - důkaz toho, že jsme s nimi pouze nebojovali.

Žádný z těchto objevů však nebyl překvapivější, než nalezení drobných „hobitů“ na indonéském ostrově Flores. Archeologické práce prováděné v letech 2001 až 2004 v jeskyni Liang Bua odkryly několik kostí a lebku, které podle interpretace objevitelů patřily ženě o výšce pouhých 106 centimetrů s řadou archaických rysů na kostře a velmi malou mozkovnou. Několik let se vedly spory o to, zda dotyčná (či dotyční, jak se nálezů přibývalo) nepatřila k Homo sapiens a netrpěla jen vývojovým postižením. Rozdíly se nakonec ukázaly jako příliš velké a dnes odborníci téměř bez výjimky uznávají, že „hobiti“ byli samostatný druh známý jako Homo floresiensis, tedy „člověk z ostrova Flores“.

I když se tato otázka vyřešila, zbývala celá řada stejně zajímavých či zajímavějších. Podle datování materiálů z místa nálezu mohli „hobiti“ z Flores na ostrově žít ještě před 15 tisíci lety - což by znamenalo, že přežívali tisíce let společně s moderními lidmi. Je to možné? Snesl Homo sapiens konkurenci zhruba 30kilogramových drobných příbuzných?

Kopie slavné lebky prvního „hobity“ (přesněji „hobitky“) nalezené v jeskyni...

Kopie slavné lebky prvního „hobita“ (přesněji „hobitky“) nalezené v jeskyni Liang Bua

Možná ani nemusel, naznačuje nově zveřejněná práce v časopise Nature, vysvětlení zrovna této záhady je prosté: původní datování nebylo podle něj nejspíše přesné. Nebylo založené na zkoumání samotných cenných kostí, které se při něm poškodí (musí se z nich odebrat dostatečný vzorek, který se zničí), ale pouze na základě analýzy popela nalezeného v jejich blízkosti. A jak tvrdí nová práce, zrovna v této části jeskyně evidentně došlo k posunům jednotlivých vrstev v důsledku rychlejšího zvětrávání jedné stěny jeskyně. Jednotlivé vrstvy sedimentů se tedy promíchaly a ke kostem se dostal materiál z podstatně mladší doby.

Výsledky následných prací prováděných v letech 2008 až 2014 naznačují, že stáří hobita je vyšší, než se původně zdálo. Vědci použili několik metod, které sice nedávají úplně totožné výsledky, ale celkově jsou ve velmi rozumné shodě. Nejdůležitější je přímé datování několika kosterních pozůstatků „hobitů“ - ty podle něj spadají do období před 55 až 90 tisíci lety. Podobné výsledky dalo i datování dalšího materiálu v blízkosti kostí. A kamenné nástroje, které se nalezly ve stejných vrstvách, vznikaly v dobách před zhruba 50 až 190 tisíci lety.

V celku tedy nová práce znamená, že spodní hranice stáří hobitích kostí se posouvá dále do minulosti (horní hranice, tedy nejvyšší možné stáří se příliš nezměnila), a dlouhé soužití moderního člověka s Homo floresiensis se tedy patrně vůbec nekonalo. Zároveň ovšem dodejme, že při určování stáří podobných nálezů se chyby mohou stát poměrně snadno (především kvůli nedůslednosti či neopatrnosti, jež vedou ke kontaminaci původního materiálu), a tak se samozřejmě nabízí otázka, zda je možné brát nové údaje za spolehlivé. Ovšem práce prováděné v letech 2007 až 2014, ze kterých vychází text zveřejněný v Nature, byly prováděny podle všeho velmi důkladně a spektrum použitých analytických metod je rozsáhlé. Také vysvětlení příčin, proč mohlo v předchozím případě dojít k chybě, vypadá na pohled také logicky. Nová práce poskytuje hodně přesvědčivý a komplexní obrázek.

Zajímavé otázky ovšem zůstávají. Pořád je možné, že Homo floresiensis žil po boku moderních lidí či některých dalších lidských druhů (třeba denisovanů, kteří v té době mohli žít v některých částech jihovýchodní Asie). V době před 50 tisíci lety už Homo sapiens zřejmě dosáhl Austrálie. Z našeho hodně vzdáleného pohledu tedy proběhl odchod hobitů ze scény a nástup moderního člověka prakticky současně, ale vzhledem k nepřesnostem v datovacích technikách je může dělit poměrně dlouhá doba. Je tedy možné jak to, že jsem jsme své menší příbuzné nikdy neviděli, tak varianta, že jsme je velmi rychle a účinně vybili. Uvidíme, s jakými překvapení antropologové přijdou, a jak se velký příběh lidské rodiny bude vyvíjet dále.

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Co byste měli vědět, než miliardář Musk pošle svou Teslu kolem Slunce

Tesla Roadster před uzavřením do aerodynamického krytu rakety Falcon Heavy

Elon Musk na začátku prosince překvapil oznámením, že první exemplář rakety Falcon Heavy ponese místo obvyklého závaží...

Další z rubriky

Jak se vyhnout chřipce? Věřte svým očím. „Přenašeče“ poznáte

Nemoc dokážeme poznat na první pohled

Vědecký experiment potvrdil to, co všichni tušíme: nemocného člověka dobře poznáme i jen podle obličeje. Také se...

Praha poprvé přivítá světový festival novodobých kutilů: Maker Faire

Maker Faire (San Mateo 2016)

Přijďte se podívat nebo i sami předvést. Festival Maker Faire je pro všechny. Poprvé v Česku se sejdou kutilové a...

Trump zakázal slova „založeno na vědě“, „transgender“ nebo „diverzita“

Z rozpočtu CDC má prý zmizet spojení „založeno na vědě“

Trumpova administrativa předala americkému Centru pro kontrolu a prevenci chorob seznam zakázaných slov, která se...

Najdete na iDNES.cz