Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Informace celého našeho světa se vejdou do 1 % DNA člověka

  0:01aktualizováno  9:21
Také máte pocit, že jste zavaleni informacemi? Pak se jen rozhlédněte kolem sebe, ve vašem okolí je jich ještě mnohem víc. Celý svět je jimi doslova zaplaven a stále přibývají. Podle nejnovější studie španělských a amerických vědců je jich asi 295 exabytů.

Příliš mnoho informací? | foto: Profimedia

Hispano-američtí vědci se pokusili odhadnout celkové množství informací, kterými v současné době lidstvo disponuje. A došli ke skutečně ohromujícímu výsledku: 295 exabytů. O jak obrovské číslo vlastně jde, si uvědomíme, když uvážíme, že jeden exabyte se rovná 1018, tedy jedničce následované osmnácti nulami.

Jen pro představu: kdyby jedna hvězda na obloze představovala jeden bit, tak by na každého člověka na zeměkouli připadala hned celá galaxie informací. Anebo ještě jinak: výsledné číslo je asi 315× vyšší než odhadovaný počet všech zrnek písku na naší planetě.

Ovšem, jak konstatují autoři studie, ani to není nic ve srovnání informačním obsahem všech molekul DNA jediné lidské bytosti, kdy 295 exabytů odpovídá jen asi 1 % těchto informací.

Počátek digitální éry

Do svého odhadu zahrnuli vědci 60 nejrůznějších paměťových médií, 39 digitálních - například pevné disky počítačů nebo čipové karty, ale i 21 analogových – časopisy a knihy, fotografie či vinylové gramodesky.

Došli k závěru, že ještě v roce 2000 bylo 75 % dat uloženo v analogové podobě, v roce 2007 však už téměř 94 % všech našich informací bylo digitálních.

Toho roku lidstvo vyslalo do vzduchu prostřednictvím televize, rádií nebo GPS asi 1,9 zettabytů. Stejného informačního toku bychom dosáhli, kdyby každý člověk na světě přečetl denně 174 časopisů.

Za zlomový vědci považují rok 2002, kdy objem digitálních dat poprvé překonal kapacitu analogových informací, tudíž tento rok lze podle nich považovat za skutečný počátek digitální éry.

Exponenciální růst

O množství informací, která vládnou našemu světu, svědčí pár následujících čísel. Některá z nich jsou skutečně obrovská. V roce 2007 počítače na celém světě provedli každou vteřinu 6,4 . 1018 instrukcí. Kdybychom měli všechny tyto výpočty počítat ručně, zabralo by nám to 2200× více času, než uplynulo od Velkého třesku.

V roce 2007 jsme si rovněž na internetu či mobilních zařízeních vyměnili asi 65 exabytů dat, tj. jakoby každá osoba na světě odeslala kompletní obsah šesti deníků denně.

Od roku 1986 do roku 2007, což bylo mimochodem období, které brala studie v úvahu, rostla výpočetní kapacita celého světa ročně o 58 %, desetkrát rychleji než byl růst HDP Spojených států Amerických. Telekomunikace vykazovaly nárůst 28 % ročně, zatímco "klasická" média jako televize a rádio jen 6 %.

Přestože jde o impozantní počty, "ve srovnání s přírodou, jsme však jen skromní učedníci," tvrdí vedoucí studie Martin Hilbert, ovšem jedním dechem dodává, že "informační kapacita přírody zůstává prakticky na stále stejné úrovni, zatímco naše informační technologie vykazují exponenciální růst."

Informace a lidská společnost

Výzkum ukázal, jak velký dopad má vývoj informačních technologií na celou naši civilizaci. Ukazuje se, že informační technologie hrají v našem životě stále větší vliv a stávají se hlavním hnacím motorem celé ekonomiky. Ta totiž roste dle posledních odhadů asi 9× pomaleji.

K čemu všemu je možné informační technologie využít, o tom svědčí mimo jiné i nedávné politické události v Egyptě, kde významná část protestů proti vládě Husního Mubaraka byla organizována přes Twitter či Facebook.

Zdroj:www.usc.edu

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Jak ulovit patnáctku. Američané nabídli sto tisíc dolarů a marně čekali

MiG-15bis, se kterým ulétl severokorejský stíhač No Kum-sok do Jižní Koreje,...

Během korejské války chtěli Američané vypsáním vysoké finanční odměny zlákat některého z pilotů MiGu-15 k úletu na svou...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Další z rubriky

Praha poprvé přivítá světový festival novodobých kutilů: Maker Faire

Maker Faire (San Mateo 2016)

Přijďte se podívat nebo i sami předvést. Festival Maker Faire je pro všechny. Poprvé v Česku se sejdou kutilové a...

Cesta do hlubin studentova střeva. Vědci zkoušeli nový „jedlý“ senzor

„Jedlý“ detektor vyňatý z obalu

V Austrálii vyzkoušeli nový způsob, jak nahlédnout pacientům do střev. Malý senzor, který je možné polknout, může měřit...

Jak se vyhnout chřipce? Věřte svým očím. „Přenašeče“ poznáte

Nemoc dokážeme poznat na první pohled

Vědecký experiment potvrdil to, co všichni tušíme: nemocného člověka dobře poznáme i jen podle obličeje. Také se...

Najdete na iDNES.cz