Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Informace celého našeho světa se vejdou do 1 % DNA člověka

  0:01aktualizováno  9:21
Také máte pocit, že jste zavaleni informacemi? Pak se jen rozhlédněte kolem sebe, ve vašem okolí je jich ještě mnohem víc. Celý svět je jimi doslova zaplaven a stále přibývají. Podle nejnovější studie španělských a amerických vědců je jich asi 295 exabytů.

Příliš mnoho informací? | foto: Profimedia

Hispano-američtí vědci se pokusili odhadnout celkové množství informací, kterými v současné době lidstvo disponuje. A došli ke skutečně ohromujícímu výsledku: 295 exabytů. O jak obrovské číslo vlastně jde, si uvědomíme, když uvážíme, že jeden exabyte se rovná 1018, tedy jedničce následované osmnácti nulami.

Jen pro představu: kdyby jedna hvězda na obloze představovala jeden bit, tak by na každého člověka na zeměkouli připadala hned celá galaxie informací. Anebo ještě jinak: výsledné číslo je asi 315× vyšší než odhadovaný počet všech zrnek písku na naší planetě.

Ovšem, jak konstatují autoři studie, ani to není nic ve srovnání informačním obsahem všech molekul DNA jediné lidské bytosti, kdy 295 exabytů odpovídá jen asi 1 % těchto informací.

Počátek digitální éry

Do svého odhadu zahrnuli vědci 60 nejrůznějších paměťových médií, 39 digitálních - například pevné disky počítačů nebo čipové karty, ale i 21 analogových – časopisy a knihy, fotografie či vinylové gramodesky.

Došli k závěru, že ještě v roce 2000 bylo 75 % dat uloženo v analogové podobě, v roce 2007 však už téměř 94 % všech našich informací bylo digitálních.

Toho roku lidstvo vyslalo do vzduchu prostřednictvím televize, rádií nebo GPS asi 1,9 zettabytů. Stejného informačního toku bychom dosáhli, kdyby každý člověk na světě přečetl denně 174 časopisů.

Za zlomový vědci považují rok 2002, kdy objem digitálních dat poprvé překonal kapacitu analogových informací, tudíž tento rok lze podle nich považovat za skutečný počátek digitální éry.

Exponenciální růst

O množství informací, která vládnou našemu světu, svědčí pár následujících čísel. Některá z nich jsou skutečně obrovská. V roce 2007 počítače na celém světě provedli každou vteřinu 6,4 . 1018 instrukcí. Kdybychom měli všechny tyto výpočty počítat ručně, zabralo by nám to 2200× více času, než uplynulo od Velkého třesku.

V roce 2007 jsme si rovněž na internetu či mobilních zařízeních vyměnili asi 65 exabytů dat, tj. jakoby každá osoba na světě odeslala kompletní obsah šesti deníků denně.

Od roku 1986 do roku 2007, což bylo mimochodem období, které brala studie v úvahu, rostla výpočetní kapacita celého světa ročně o 58 %, desetkrát rychleji než byl růst HDP Spojených států Amerických. Telekomunikace vykazovaly nárůst 28 % ročně, zatímco "klasická" média jako televize a rádio jen 6 %.

Přestože jde o impozantní počty, "ve srovnání s přírodou, jsme však jen skromní učedníci," tvrdí vedoucí studie Martin Hilbert, ovšem jedním dechem dodává, že "informační kapacita přírody zůstává prakticky na stále stejné úrovni, zatímco naše informační technologie vykazují exponenciální růst."

Informace a lidská společnost

Výzkum ukázal, jak velký dopad má vývoj informačních technologií na celou naši civilizaci. Ukazuje se, že informační technologie hrají v našem životě stále větší vliv a stávají se hlavním hnacím motorem celé ekonomiky. Ta totiž roste dle posledních odhadů asi 9× pomaleji.

K čemu všemu je možné informační technologie využít, o tom svědčí mimo jiné i nedávné politické události v Egyptě, kde významná část protestů proti vládě Husního Mubaraka byla organizována přes Twitter či Facebook.

Zdroj:www.usc.edu

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obyčejná hrací kostka může pomoci rozhodnout se a přitom „rozdělit“ hlas mezi...
Váháte mezi více stranami? Hlas můžete legálně „rozdělit“ díky náhodě

Pokud se nemůžete rozhodnout, které straně dát hlas, máme pro vás dobrou zprávu. Český volební systém neumožňuje vhodit hlas pro více stran. Ale jednoduchá...  celý článek

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s...
Svět v temnotě, tak vypadala Země první roky po dopadu planetky v křídě

Následkem impaktu planetky na konci křídy byla taková změna podmínek na Zemi, že vedla k vyhubení dinosaurů. Jak to po dopadu planetky vypadalo na zeměkouli,...  celý článek

Redaktor Technet.cz Roman Všetečka
NEVYDÁVAT: Jak po x-té napsat článek o tom, že začala Křišťálová Lupa

Doplň, co je Křišťálová Lupa, že je to důležitá cena pro celý český internet a podobnou vatu. Hlavně, ať ten hlas hodí nám. Perex nesmí být dlouhý (300 znaků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.