Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Informace celého našeho světa se vejdou do 1 % DNA člověka

  0:01aktualizováno  9:21
Také máte pocit, že jste zavaleni informacemi? Pak se jen rozhlédněte kolem sebe, ve vašem okolí je jich ještě mnohem víc. Celý svět je jimi doslova zaplaven a stále přibývají. Podle nejnovější studie španělských a amerických vědců je jich asi 295 exabytů.

Příliš mnoho informací? | foto: Profimedia

Hispano-američtí vědci se pokusili odhadnout celkové množství informací, kterými v současné době lidstvo disponuje. A došli ke skutečně ohromujícímu výsledku: 295 exabytů. O jak obrovské číslo vlastně jde, si uvědomíme, když uvážíme, že jeden exabyte se rovná 1018, tedy jedničce následované osmnácti nulami.

Jen pro představu: kdyby jedna hvězda na obloze představovala jeden bit, tak by na každého člověka na zeměkouli připadala hned celá galaxie informací. Anebo ještě jinak: výsledné číslo je asi 315× vyšší než odhadovaný počet všech zrnek písku na naší planetě.

Ovšem, jak konstatují autoři studie, ani to není nic ve srovnání informačním obsahem všech molekul DNA jediné lidské bytosti, kdy 295 exabytů odpovídá jen asi 1 % těchto informací.

Počátek digitální éry

Do svého odhadu zahrnuli vědci 60 nejrůznějších paměťových médií, 39 digitálních - například pevné disky počítačů nebo čipové karty, ale i 21 analogových – časopisy a knihy, fotografie či vinylové gramodesky.

Došli k závěru, že ještě v roce 2000 bylo 75 % dat uloženo v analogové podobě, v roce 2007 však už téměř 94 % všech našich informací bylo digitálních.

Toho roku lidstvo vyslalo do vzduchu prostřednictvím televize, rádií nebo GPS asi 1,9 zettabytů. Stejného informačního toku bychom dosáhli, kdyby každý člověk na světě přečetl denně 174 časopisů.

Za zlomový vědci považují rok 2002, kdy objem digitálních dat poprvé překonal kapacitu analogových informací, tudíž tento rok lze podle nich považovat za skutečný počátek digitální éry.

Exponenciální růst

O množství informací, která vládnou našemu světu, svědčí pár následujících čísel. Některá z nich jsou skutečně obrovská. V roce 2007 počítače na celém světě provedli každou vteřinu 6,4 . 1018 instrukcí. Kdybychom měli všechny tyto výpočty počítat ručně, zabralo by nám to 2200× více času, než uplynulo od Velkého třesku.

V roce 2007 jsme si rovněž na internetu či mobilních zařízeních vyměnili asi 65 exabytů dat, tj. jakoby každá osoba na světě odeslala kompletní obsah šesti deníků denně.

Od roku 1986 do roku 2007, což bylo mimochodem období, které brala studie v úvahu, rostla výpočetní kapacita celého světa ročně o 58 %, desetkrát rychleji než byl růst HDP Spojených států Amerických. Telekomunikace vykazovaly nárůst 28 % ročně, zatímco "klasická" média jako televize a rádio jen 6 %.

Přestože jde o impozantní počty, "ve srovnání s přírodou, jsme však jen skromní učedníci," tvrdí vedoucí studie Martin Hilbert, ovšem jedním dechem dodává, že "informační kapacita přírody zůstává prakticky na stále stejné úrovni, zatímco naše informační technologie vykazují exponenciální růst."

Informace a lidská společnost

Výzkum ukázal, jak velký dopad má vývoj informačních technologií na celou naši civilizaci. Ukazuje se, že informační technologie hrají v našem životě stále větší vliv a stávají se hlavním hnacím motorem celé ekonomiky. Ta totiž roste dle posledních odhadů asi 9× pomaleji.

K čemu všemu je možné informační technologie využít, o tom svědčí mimo jiné i nedávné politické události v Egyptě, kde významná část protestů proti vládě Husního Mubaraka byla organizována přes Twitter či Facebook.

Zdroj:www.usc.edu

Autor:



Nejčtenější

Největší vzducholoď Zeppelin je v Praze. Podívejte se na přistání

Netradiční pohled se naskytl Pražanům i lidem, kteří bydlí mezi hlavním městem...

Netradiční pohled se dnes naskytl Pražanům i lidem v Česku, jimiž nad hlavami proletěla největší komerční vzducholoď...

Libeňský most nejde zachránit. Stavěli ho starou technologií, práci odbyli

Libeňský most

Nejde opravit tak, aby vydržel sto let, shodují se odborníci na mostní konstrukce a beton. Libeňský most je postaven...



Někdo zřejmě tajně vyrábí látky ničící ozónovou vrstvu. Ale kdo a kde?

Ozonová díra, jako je nad Antarktidou na snímku, nad Arktidou není. Zatím.

Množství látek poškozujících ozónovou vrstvu v posledních letech klesá překvapivě pomalu, ohlásili vědci. Někde zřejmě...

Zaostalí Arabové měli strach ze vzdělaných židovských přistěhovalců

Demonstrace proti nové Bílé knize omezující židovskou migraci do Palestiny, 1939

Před 70 lety byl založen stát Izrael. Co vše tomuto aktu předcházelo, co vadilo Arabům na Židech vracejících se do své...

Budete si moci dát na web fotky z koncertu i příští týden? GDPR přichází

Vyšší ochrana dat klientů neboli GDPR

Už v pátek 25. května začne platit Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR. Ačkoliv se kolem něj rozvinula...

Další z rubriky

Sklep v Říčanech vydává 600 let starou záhadu. Poklad ukrytý před Žižkou

Pražské groše z říčanského pokladu

Do toho hrnečku se vešly veškeré rodinné úspory. Proč je majitel do svého sklepa ukryl, nevíme jistě. Jisté ovšem je,...

Co způsobilo vyhynutí dinosaurů? Vědci přišli s novými hypotézami

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s...

Obecně se má za to, že éře dinosaurů zasadil osudový úder pád asteroidu před zhruba 66 miliony let na konci křídy....

Poslední článek geniálního fyzika: Hawking zkusil vyřešit paradox multivesmíru

Poslední Hawkingův článek vyšel v časopise Journal of High Energy Physics

Vědecká studie, kterou odeslal Hawking deset dní před svou smrtí, nyní vyšla ve specializovaném vědeckém časopise. Ve...

Najdete na iDNES.cz