Informace celého našeho světa se vejdou do 1 % DNA člověka

  0:01aktualizováno  9:21
Také máte pocit, že jste zavaleni informacemi? Pak se jen rozhlédněte kolem sebe, ve vašem okolí je jich ještě mnohem víc. Celý svět je jimi doslova zaplaven a stále přibývají. Podle nejnovější studie španělských a amerických vědců je jich asi 295 exabytů.

Příliš mnoho informací? | foto: Profimedia

Hispano-američtí vědci se pokusili odhadnout celkové množství informací, kterými v současné době lidstvo disponuje. A došli ke skutečně ohromujícímu výsledku: 295 exabytů. O jak obrovské číslo vlastně jde, si uvědomíme, když uvážíme, že jeden exabyte se rovná 1018, tedy jedničce následované osmnácti nulami.

Jen pro představu: kdyby jedna hvězda na obloze představovala jeden bit, tak by na každého člověka na zeměkouli připadala hned celá galaxie informací. Anebo ještě jinak: výsledné číslo je asi 315× vyšší než odhadovaný počet všech zrnek písku na naší planetě.

Ovšem, jak konstatují autoři studie, ani to není nic ve srovnání informačním obsahem všech molekul DNA jediné lidské bytosti, kdy 295 exabytů odpovídá jen asi 1 % těchto informací.

Počátek digitální éry

Do svého odhadu zahrnuli vědci 60 nejrůznějších paměťových médií, 39 digitálních - například pevné disky počítačů nebo čipové karty, ale i 21 analogových – časopisy a knihy, fotografie či vinylové gramodesky.

Došli k závěru, že ještě v roce 2000 bylo 75 % dat uloženo v analogové podobě, v roce 2007 však už téměř 94 % všech našich informací bylo digitálních.

Toho roku lidstvo vyslalo do vzduchu prostřednictvím televize, rádií nebo GPS asi 1,9 zettabytů. Stejného informačního toku bychom dosáhli, kdyby každý člověk na světě přečetl denně 174 časopisů.

Za zlomový vědci považují rok 2002, kdy objem digitálních dat poprvé překonal kapacitu analogových informací, tudíž tento rok lze podle nich považovat za skutečný počátek digitální éry.

Exponenciální růst

O množství informací, která vládnou našemu světu, svědčí pár následujících čísel. Některá z nich jsou skutečně obrovská. V roce 2007 počítače na celém světě provedli každou vteřinu 6,4 . 1018 instrukcí. Kdybychom měli všechny tyto výpočty počítat ručně, zabralo by nám to 2200× více času, než uplynulo od Velkého třesku.

V roce 2007 jsme si rovněž na internetu či mobilních zařízeních vyměnili asi 65 exabytů dat, tj. jakoby každá osoba na světě odeslala kompletní obsah šesti deníků denně.

Od roku 1986 do roku 2007, což bylo mimochodem období, které brala studie v úvahu, rostla výpočetní kapacita celého světa ročně o 58 %, desetkrát rychleji než byl růst HDP Spojených států Amerických. Telekomunikace vykazovaly nárůst 28 % ročně, zatímco "klasická" média jako televize a rádio jen 6 %.

Přestože jde o impozantní počty, "ve srovnání s přírodou, jsme však jen skromní učedníci," tvrdí vedoucí studie Martin Hilbert, ovšem jedním dechem dodává, že "informační kapacita přírody zůstává prakticky na stále stejné úrovni, zatímco naše informační technologie vykazují exponenciální růst."

Informace a lidská společnost

Výzkum ukázal, jak velký dopad má vývoj informačních technologií na celou naši civilizaci. Ukazuje se, že informační technologie hrají v našem životě stále větší vliv a stávají se hlavním hnacím motorem celé ekonomiky. Ta totiž roste dle posledních odhadů asi 9× pomaleji.

K čemu všemu je možné informační technologie využít, o tom svědčí mimo jiné i nedávné politické události v Egyptě, kde významná část protestů proti vládě Husního Mubaraka byla organizována přes Twitter či Facebook.

Zdroj:www.usc.edu

Autor:

Nejčtenější

Oumuamua může být mimozemskou časovou schránkou, řekl expert v Rozstřelu

Astronom Petr Scheirich v diskusním pořadu Rozstřel.

„Můj názor je, že jde o těleso přírodního původu, ale přál bych si, aby tomu tak nebylo,“ řekl v Rozstřelu o prvním...

Samopal vz. 58, který není samopalem, má vyšší kadenci než kalašnikov

Československý samopal vz. 58 V - verze pro výsadkáře se sklopnou opěrkou.

V Československu vzniklo několik typů palných pěchotních zbraní, které se mohly směle rovnat se zahraniční konkurencí....

Okřídlení géniové. Vrány si při pokusu zvládly vyrobit složené nástroje

Vrány se ukazují jako stále chytřejší a chytřejší.

Nový experiment naznačuje, že bychom měli přehodnotit rčení chytrý jako liška na chytrý jako vrána. Skupina...

Nové implantáty dovedou zlepšit paměť, ale nesmí se k nim dostat hacker

DBS

Elektronické implantáty by mohly podle neurovědců již v příštím desetiletí pomáhat vylepšovat paměť, zejména pacientům...

Změna v TV vysílání se blíží. Vše, co musíte vědět o přechodu na DVB-T2

Nelamte si s DVB-T2 hlavu. Vše podstatné se dozvíte níže.

Informační kampaň k přechodu na nový standard pozemního televizního vysílání DVB-T2 může stát až 350 milionů korun. V...

Další z rubriky

Vyšší lidé trpí častěji řadou rakovin. Důvod je zřejmě zcela triviální

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu

Pravděpodobnost vzniku rakoviny je větší u lidí vyššího vzrůstu. A to zřejmě proto, že mají v těle více buněk,...

Změna času v březnu je chyba, řekla bioložka Helena Illnerová v Rozstřelu

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Změna času byla nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu, řekla v Rozstřelu bioložka Helena...

Československá vlajka mohla vypadat jako americká, řekl expert

Expert na vlajky Aleš Brožek v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (16....

V uctívání vlajky nepatří Češi právě k premiantům. Tu svou mají nejraději Dánové. Správnou vlajku by mělo být schopné...

Co když vás auto nechá ve štychu? Nepodceňujte rozsah asistenčních služeb
Co když vás auto nechá ve štychu? Nepodceňujte rozsah asistenčních služeb

Myslíte si, že základní asistenční služby obsažené v povinném ručení nebo v havarijním pojištění opravdu stačí? Každý vám říká, kam máte volat v případě nepojízdného vozidla, ale nikdo zřetelně nevysvětlí, jak vám v dané situaci pomůže vaše pojišťovna.

Najdete na iDNES.cz