Podle informací na netu má procesor 4004 i sonda Voyager.

,,šváby"

Oblíbený vtip na výkonnost tehdejších pentií:

Proč je pentium rychlejší než 486?

486ka při operacích počítá, ale pentium výsledek odhadne.

Jojo, to si také pamatuji. Jen nevím, jestli bohužel, nebo naštěstí...

No od 86tého se ve velkých podnicích používal spíš SPARC a UltraSPARC od Sun Microsystems než Intel nebo AMD. Na RISC architektuře vzniklo tuším i Cčko a Unix který si pak Sun zlicencoval od Denise Ritchieho a vznikl SolarisOS. V porovnání se Sparcem bylo Pentium spíš hračka. Zajímavé je že první Sparc procesory byly daleko levnější než procesory Intel a i přesto se nerozšířily masivněji.

Chybí tam 8086.

Chybí toho tam spousta. Pro mne jsou přelomové i8080 (a její derivát Z80) a pak i80386 s koprocesorem 80387 - to byl první "současný" procesor, pokud jde o možnosti adresování paměti, FPU atd. Také se vyráběl 20 let a dodnes je ve spoustě zařízení.

Samozřejmě nelze opomenout konkurenční 68000, ale to není Intel.

"...u současných procesorů se množství tranzistorů pohybuje v řádu mnoha miliard a jejich frekvence se počítá v řádech gigahertzů..."

Furt mně nejde do hlavy jak tam tolik tranzistoru a gigahertz nazduchaji, ale nesmim o tom premyslet dlouho jinak se mi zacina tocit hlava a dostavam zavrate..

Ono to souvisí. Když jsem si sám stavěl FM rádia, tak jsem si ověřil, že dva dráty 1mm od sebe se při frekvenci 100MHz chovají, jakoby byly spojené. Mezi součástkami musí být větší mezery. Ale to bylo při konstrukci z klasických součástek, kterými tekly řádově miliampéry proudu. Když uděláte hodně malinké tranzistory, kterým stačí ke spínání pár elektronů, můžete jít do vysokých frekvencí, aniž by to rušilo okolní prvky. Je ale fakt, že se pak už mohou projevovat různé náhodné procesy a podstatná část procesorů proto musí zajišťovat různé "samoopravovací" mechanismy, které nejen detekují, ale i opravují případné chyby.

Hezky vycuc z wikipedie... :-D

Bohužel plný nesmyslů