Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Intel přichází s 3D tranzistory v procesoru. Je to revoluce, říká

  11:20aktualizováno  11:20
Počítačové čipy využívaly doposud tranzistory s plochou technologií kanálků vedoucích proud. Intel ale hodlá již na konci roku začít vyrábět první modely procesorů s novými tranzistory s trojrozměrnou strukturou. Ta mimo jiné umožní dále zmenšit jejich velikost.

Rozdíl mezi klasickým a 3D tranzistorem | foto: Intel

Tranzistor, jako základní stavební prvek počítačových procesorů, je na světě již desítky let. Společnost Intel ve čtvrtek představila 3D tranzistor zvaný Tri-Gate, jehož základní obrysy byly poprvé představeny v roce 2002.

Jak vyplývá z úvodního snímku, změna nastala v designu kanálku, který vede elektrický proud k tranzistorovému hradlu, jež řídí jeho průchod.

Tradiční ploché tranzistory byly nahrazeny tenkou trojrozměrnou křemíkovou vrstvou, která vertikálně vystupuje z křemíkového substrátu.

Mooreův zákon

Zakladatel společnosti Intel Gordon Moore si všiml, že rychlost počítačů, respektive počet tranzistorů uložených na křemíkovém čipu o dané ploše se za určité časové období zdvojnásobuje. Zpočátku byla perioda zdvojnásobování dva roky, v současnosti je zhruba 18 měsíců.

Tok proudu je tak podle Intelu kontrolován na třech stranách kanálku (nahoře, vlevo a vpravo), a nikoli jen shora, jako je tomu v konvenčních plochých tranzistorech. Výsledkem je podstatně účinnější kontrola nad tranzistorem, maximalizace toku proudu (pro nejvyšší výkon) a naopak jeho minimalizace, když je tranzistor vypnutý.

Trojrozměrné 22nm tranzistory nabízejí oproti plochým tranzistorům Intel vyráběné 32nm technologií nárůst výkonu o 37 procent. Budou také spotřebovávat méně energie než současné čipy.

Intel má v plánu přejít později na výrobní technologii 14 nm. Jeden nanometr je miliardtina metru. Minimálně tak udrží v platnosti tzv. Mooreův zákon, pokud jej nepřekoná.

Do masové výroby se čipy s tímto tranzistorem dostanou ještě tento rok. Jejich kódové označení je Ivy Bridge a budou součástí řady Intel Core, později se objeví i Atomech. 

Je to revoluce?

Intel říká, že tímto nápadem dosáhl revoluce ve vývoji počítačových čipů. Možná by si ale měl toto slovíčko nechat až na dobu, kdy přijde do výroby tzv. laserový čip.

Ten k přenosu informace využívá laserové paprsky, čímž odstraní problém úniku elektrického proudu v malých součástkách.



Témata: design, revoluce, Intel


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dlouho očekávané procesory AMD Ryzen 7 přišly na trh.
Nečekaný dárek. Některá šestijádrová AMD mají patrně omylem osm jader

Příjemné překvapení čekalo na některé nové majitele procesorů Amd Ryzen 1600 a 1600X. Místo slibovaných šesti výpočetních jader dostali model se dvěma jádry...  celý článek

Nově verze čtečky Kindle Oasis je voděodolná.
Čtečka elektronických knih Kindle je konečně voděodolná

Po deseti letech od uvedení první čtečky se značkou Kindle vydal Amazon verzi, se kterou se nemusíte bát do vody.  celý článek

Senzory obsazenosti parkovacího místa předvádělo několik výrobců a počítají s...
Invaze čidel začala. Podívejte se na to nejzajímavější z IoT Expa

V pražském Fórum Karlín v úterý proběhla konference SigFox World IoT Forum 2017. Podívejte se s námi na ty nejzajímavější představované projekty.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.