Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Internet oslavil 32 let vzniku. Jak to „tenkrát“ vlastně všechno začalo?

  5:00aktualizováno  5:00
Internet včera oslavil již 32. narozeniny. Pojďme se ohlédnout, jak vlastně internet, který se tak zpočátku ovšem nejmenoval, vznikl. Jak se počet uživatelů z původních pár stovek rozrostl až k dnešním stamilionům…

Internet včera oslavil již 32. narozeniny. Pojďme se ohlédnout, jak vlastně internet, který se tak zpočátku ovšem nejmenoval, vznikl. Jak se počet uživatelů z původních pár stovek rozrostl až k dnešním stamilionům…

Jak to všechno začalo

Prvním krůčkem, v jehož cíli je současná podoba internetu, bylo založení agentury ARPA. Ta byla součástí projektu Ministerstva obrany USA. Zadaný projekt měl za úkol vytvořit takovou počítačovou síť, jejíž výpadek nebude zřetelný – síť nebude mít žádnou centrální složku. Síť se tedy již od prvopočátku navrhovala tak, aby všechny její uzly byly rovnocenné. Předem se také počítalo s tím, že ne všechny přenosy budou spolehlivé.
Původně bylo vybudování sítě odůvodněné tím, aby jednotlivé administrativní orgány USA mohly mezi sebou komunikovat i po jaderné válce. Ta v době prvních krůčků ještě zdaleka ne internetu opravdu hrozila a USA si toho byly vědomy.
Projekt byl realizován, aby byl na podzim roku 1969 vybudován počátek – zárodek sítě, která zprvu propojila pouhá čtyři univerzity. Konkrétně se jednalo o školy v americkém Stanfordu, Utahu, LA a Santa Barbaře. Následně se k síti začaly připojovat další instituce, především univerzitního charakteru. V dalších letech se síť začala masověji rozšiřovat i na evropský kontinent.
Celý projekt dostal tehdy oficiální jméno, ARPANET. Proč, je snad jasné. Společnost ARPA byla chlebodárcem, rozuměj tím, kdo projekt financoval a net – síť bylo slovo vyslovované čím dál častěji. Označení ARPANET se nezměnilo ani poté, co se společnost přejmenovala na DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency). Toto označení mělo zvýraznit zaměrení na potřeby obranného resortu.

Stejně jako u všeho, ani u vzniku konečného internetu vše nezačalo někdy v sedmdesátých letech. Zúročeny byly zkušenosti a objevy nejen z let či desetiletí, ale i uplynulých staletí. Ono bez telegrafu, trans-atlantického kabelu či bellova telefonu a mnoha dalších vynálezů, které znamenaly ve své době revoluci, by jste si nejen tento článek určitě nepřečetli.

ARPANET v následujících letech rychle rostl. V roce 1971 měl již 16, následující rok 37 uzlů. V dalším roce se připojují první zahraniční uzly – v Británii a Norsku.
V roce 1971 byl odeslán také první e-mail. A právě s jeho odesláním se došlo k výsledku, že prvotní představy o využití ARPANETu nejsou příliš realistické. Původně se očekávalo, že uživatel sítě ji bude uplatňovat především ke vzdálené správě počítačů. Uzly ovšem byly zahlcovány spíše přenosy osobních vzkazů a dat.Vzestup internetu

Přenosové protokoly

Dnešní protokol TCP/IP tu není až tak dlouho. Jeho předchůdce – protokol NCP (Network Control Protocol), byl narychlo „ušit“, především pro počáteční stádia APRANETu. Později ovšem přestal dostačovat, a nutností bylo vytvoření takového přenosového protokolu, který by napomohl masovějšímu rozšíření sítě.
Proto byla v roce 1971 založena skupina INWG (Internetworking Working Group), které šéfoval univerzitní docent Vinton G. Cerf – pozdější „Otec internetu“. Soudě podle označení lze očekávat, že protokoly TCP/IP, který skupina vymyslela, byly úspěšné a protokol NCP tak v následujících letech mohl být nahrazen.
V roce 1983 byl původní protokol zcela nahrazen novým TCP/IP. Společnost ARPA, která ARPANET financovala, předala žezlo jiné organizaci, kterou byla armádní organizace DPA.
Vznikají také koordinační orgány, významným byla skupina ICCB. Z té se později vyvinul orgán vládnoucí internetu jako takovému.
Pro protokoly TCP/IP se nadchl i samotný Pentagon, který v roce 1980 rozhodl, že tyto protokoly se stanou preferovanými a nahradní předchozí NCP.

Přelomová část

Přelom nastal okolo roku 1983. To se začaly objevovat první PC, ARPHANET tedy přestal být doménou pouze obřích střediskových počítačů. Začaly vznikat první lokální sítě. V důsledku vzniku dalších sítí a postupným začlenováním se navzájem vzniká pojem internet, který vzešel ze slovního spojení internetwork – propojení sítí.
Další sítě
V roce 1983 se některé části z ARPANETu oddělily, aby vznikla samostatná vojenská síť MILNET. ARPANET se tak stal ještě dostupnějším než doposud.
Vznikaly ovšem i další sítě. Síť NSFNET se „nabalila“ na původní ARPANET. Jako svou vlastní síť ji pro své potřeby vytvořilo uskupení NSF (National Science Foundation), mající na starost podporu vědy a výzkumu. Důvod vzniku této sítě byl prozaický – nedohodnutí se s vedením ARPANETu, konkrétně o zrychlení přenosnosti sítě. A protože NSFNET rostl a ARPANET stagnoval, postupně byla tato síť v roce 1990 odstavena a otěže převzal následovník – síť NSFNET.
Agentura NSF začala financovat masovější připojení k internetu, zvyšovala se i přenosová kapacita, která v roce 1990 dosahovala rychlosti až 45 Mbbs. Právě tato síť byla vnímána jako internet samotný. Postupem času byla ovšem i tato síť provozovatelem (NSF) odstavována, aby mohly vzniknout sítě na čistě komerční bázi.

Komercializace

Internet byl dosud odproštěn od jakékoli komerce, každý, kdo chtěl akademickou síť využívat, se musel zařeknout a podepsat prohlášení, že síť ke komerčním účelům nebude používat.
Ovšem proto, že byly zdroje financující internet jako takový utlumovány, pomalu a jistě se začalo přecházet na komerční bázi. To se nakonec podařilo, a síť NSFNET začala komerčně fungovat, ovšem jako taková postupně zanikala až byla odpojena. To ovšem nikomu nevadilo, páteřní síť přebírala postupně celá soustava komerčních sítí.

Počet uživatelů

V roce 1984 bylo připojeno pouze kolem jednoho tisíce počítačů. Rok 1986 přinesl celkových 5000 počítačů, 1987 využívalo služby sítě přes 28000 uživatelů. V roce 1989 byla nejen revoluce, ale také 100000 hostitelských počítačů připojených do sítě. Milión byl oslaven v roce 1992.

Počátkem devadesátých let vstupuje do „hry“ i český internet, ale o tom snad někdy příště…





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nabídka aplikací pro přehrávání videí ve Windows 10
V nových Windows patrně nebude Media Player

Příští týden má být uvedena nová verze Windows 10 s označením Fall Creators Update. Podle aktuálního zjištění má být z jeho součástí odstraněn multimediální...  celý článek

Aplikace nahradí zapomenutou myš.
Aplikace pro tablety: náhrada myši či bezpečné připojení k wi-fi

V dnešním výběru aplikací poradíme, jak nahradit zapomenutou počítačovou myš, jak se bezpečně připojit i k volné wi-fi síti, jak dostat stejný e-mailový klient...  celý článek

Google Home - domov pro Asistenta Google
Vyberte si pohlaví. Google Assistant nabídne i mužský hlas

Digitální asistentky měly zatím vždy ženský hlas, ale nyní si u Googlu můžete vybrat, stačí v nastavení přepnout z Voice 1 na Voice 2. A ozve se chlap.  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.