„Funguje ti internet?“
„Jasně, že ne. Dneska jsou přece maturity!“
Podobný rozhovor může tento a příští týden proběhnout v kancelářích po celém Alžírsku. Jak jsme vás již ve čtvrtek informovali, tamější vláda totiž nařídila, aby se v době probíhajících státních maturit zablokoval přístup k internetu po celé zemi.
Přístup k internetu mají v době zkoušky zablokovaný všichni obyvatelé Alžírska, nejen studenti |
Blokování je absolutní a postihuje podle BBC pevné i mobilní připojení. Studenti tak nemají možnost používat Google, Wikipedii ani žádný jiný „nepostradatelný“ prostředek instantních vědomostí. Přístup k internetu v tu dobu však nemá ani nikdo další v celé čtyřicetimilionové zemi (internet zde jinak běžně používá přibližně 45 % populace).
Dobrovolný zákaz nepomohl, tak nastoupila blokace natvrdo
Blokování internetu začíná v moment začátku zkoušky a trvá po celých 60 minut, který mají žáci na vyplnění a odevzdání písemného testu. Tyto hodinové výpadky postihnou celé Alžírsko a budou se opakovat. Zkoušky se konají na různých školách v různých datech. Více než 700 tisíc žáků letos skládá zkoušky ve dvou tisícovkách zkušeben mezi 20. a 25. červnem.
Alžírská ministryně školství Nouria Benghrabitová navíc uvedla, že konkrétně sociální síť Facebook bude blokována po celou tuto dobu, co budou skládány zkoušky: „Takové rozhodnutí pro nás nebylo snadné, ale nemůžeme jen pasivně přihlížet tomu, jak lidé u zkoušek podvádějí.“ Odkazuje tak k roku 2016, kdy zadání testů uniklo na internet a masově se šířilo právě po sociálních sítích. Ministryně školství se tehdy před kamerami rozplakala - více v článku Alžírskem zmítá maturitní skandál.
V roce 2017 vláda pouze „požádala poskytovatele internetu o blokaci sociálních sítí“, ale toto dobrovolné opatření nebylo údajně dostatečné. Proto je letos internet blokovaný natvrdo.
Benghrabitová také uvedla, že ve zkušebních halách jsou přijata i další opatření. U dveří jsou bezpečnostní rámy, které mají studentům zabránit v pronesení jakékoli elektroniky. Nadto jsou u tiskáren, kde se testy tisknou, nainstalovány bezpečnostní kamery a rušičky mobilního signálu.
Cvičná cenzura internetu
Maturitní blackout není novinka tohoto roku, jak by se mohlo z některých zpráv zdát. Zkušenosti s ním mají obyvatelé minimálně v pěti zemích a dalších teritoriích:
- Uzbekistán v roce 2014 zablokoval internet 1. srpna během přijímacích zkoušek na univerzity. Blokace se týkala nejen internetu, ale i textových zpráv. Občané dostali SMS s informací o tom, že se „provádí naléhavá údržba sítě“. Podle Rádia svobodná Evropa jde v Uzbekistánu o běžnou praxi, nejde tedy jen o rok 2014, našli jsme zmínky už o omezeních z roku 2011.
- Etiopie v roce 2017 zablokovala přístup k internetu (a v roce 2016 zablokovala přístup k sociálním sítím), vláda to zdůvodnila tím, že nechtěla, aby na internet unikly otázky z celostátních testů.
- Alžírsko blokuje letos internet v celé zemi poprvé, blokování bude probíhat opakovaně v rozmezí šesti dní.
- Irák letos rovněž blokuje internet kvůli zkouškám (ale údajně to zkoušel už v roce 2015), blokování bude probíhat v následujících dvou týdnech, vždy v době konání zkoušek.
- Sýrie blokovala přístup k internetu mezi 31. červencem a 11. srpnem, zřejmě právě kvůli probíhajícím zkouškám.
- Indický stát Gujarat patří k regionům, které blokovaly přístup obyvatel k internetu v roce 2016 na několik hodin kvůli probíhajícím zkouškám
Všechny tyto země spojuje jedna vlastnost. Stojí si velmi špatně v žebříčku svobody slova a mají často i vroubek v přehledu Freedom on the Net (pokud jsou zahrnuty).
Podle kritiků je vypínání internetu během státních zkoušek velmi nebezpečné. „Vlády obhajují tato drastická opatření údajným rozsáhlým podváděním u zkoušek, nikdy však nedodají podklady, které by takové podvádění ukazovalo,“ upozorňuje aktivista Grant Baker v rozhovoru pro Al-Džazíru. „Vlády také neukazují, zda tato opatření skutečně zabránila podvodům,“ dodává. Zlozvyk blokování internetu během zkoušek se přesto podle něj rok od roku rozmáhá a rozšiřuje do dalších zemí.
Ne každá vláda by dokázala takto dokonale odříznout svou zemi od internetu. Jedním z důsledků těchto zákazů internetu v době zkoušek může být i „cenzura internetu nanečisto“, tedy ověření toho, že mechanismy blokování fungují tak, jak mají, že nejde zákaz snadno obejít. To se může vládě hodit, pokud chce blokovat internet z jiných důvodů, třeba kvůli hrozbě občanských nepokojů, jako tomu bylo loni v Togu. Proto je podle kritiků internetové cenzury důležité upozorňovat na případy, kdy vlády dostávají do rukou možnosti blokování internetu.
Mělo by se blokovat i v Česku?
Na závěr jsme se, spíše pro zajímavost, podívali na to, jak je tomu s využíváním internetu u českých státních maturit. Pojmy vyskytující se v letošních didaktických testech z češtiny byly na Wikipedii vyhledávány během a po maturitě významně více:
Celkové počty jsou celkem malé. To však samo o sobě neznamená, že by jen stovky lidí vyhledávaly daný pojem, mohly se spokojit jen s náhledem ve vyhledávači, a to se ve statistikách Wikipedie neprojeví. Navíc si lidé mohli hledat pojem až po maturitní zkoušce, nikoli během zkoušky, tedy opět nejde o důkaz nějakého podvádění.
A i kdyby pár set studentů podvádělo, je těžko představitelné, že by se kvůli tomu na několik hodin odmlčel celý internet, se všemi online aktivitami, jakými je nakupování, komunikace, bankovnictví, zajištění bezpečnosti a podobně. Takový krok si opravdu mohou dovolit jen země koketující s autoritativními praktikami.