Jak by se měla chovat média v době, kdy většina informací je čtenářům vzdálena na pár kliků, na jeden dotaz do vyhledávače? Jak mají mediální domy změnit své postupy, aby nabídly lepší služby ve světě, kde největší encyklopedia světa je živelně vznikajícím kolektivním dílem?
Německý manifest na tyto otázky nedává jednoznačnou odpověď. Snaží se tuto debatu teprve rozpoutat, a to poukázáním na 17 nových principů, které by novináři dneška neměli přehlížet. Zdůrazňují svobodu informací, hledání nových postupů a modelů, nutnost dodávat čtenářům přidanou hodnotu a komunikovat s nimi.
Internet-ManifestInternetový manifest sepsalo 15 německých novinářů a blogerů 7. září 2009. K dispozici je mj. také anglická nebo česká verze. "Internet je jiný - Internet vytváří jiné publikum, jiné podmínky pro podnikání a jiné kulturní možnosti. Média musí své pracovní postupy přizpůsobit současné technologické realitě, ne ji popírat či s ní bojovat. Je povinností médií tvořit žurnalistiku v co nejlepší podobě založenou na dostupné technologii – to zahrnuje nové žurnalistické produkty i postupy," zní první ze sedmnácti bodů manifestu. |
Manifest není podle nás ničím přelomový - nepřichází s novými fakty, řešeními nebo pohledy na věc. Ale stručná forma manifestu a hlavně mediální pozornost, která je mu věnována, může pomoci rozproudit debatu o nových formách žurnalistiky, jejích postupech i možnostech jejího zpoplatnění.
Podle Adama Javůrka, odborníka na on-line žurnalistiku, je manifest reakcí na nedávnou Hamburskou deklaraci, snažící se prosadit vyšší ochranu autorských práv na internetu a kterou podepsalo na 150 německých vydavatelů. "Kdyby manifest vyšel před čtyřmi roky, byl by právě tak platný, jako dnes," dodává Javůrek.
Internetový manifest v originální verzi, české verzi a anglické verzi
Svou normativností ostatně manifest deklaraci připomíná, zvláště svobodný přístup k informacím a důležitost a všeobjímajícná podstata internetu ("Internet je společnost je Internet") je akcentován. Podle autorů manifestu jsou moderní čtenáři schopni sami posoudit, které zdroje zpráv jsou důvěryhodné a které ne: "Generace Wikipedie je s to – ať už jako jednotlivci, nebo jako skupina – zvážit důvěryhodnost zdroje a v případě pochybností vysledovat zprávu k původnímu zdroji, vyhledat jej, posoudit jej a vyhodnotit." Novináři musejí takovéto čtenáře respektovat, očekávat a komunikovat s nimi. Dialog nahrazuje jednosměrný tok informací. Jak píše Dan Gilmor: "Čtenáři vědí vždycky více."
Nové způsoby, vyšší kvalita, stejné poslání
Rukopis blogerů je v manifestu znát třeba v bodech zdůrazňujících hypertextové odkazování a citování - jak mezi médii, tak v rámci média. Tradice německé žurnalistiky zase promlouvá z vět jako "Díky internetu může žurnalistika svou úlohu vzdělávat společnost plnit novými způsoby" nebo "Žurnalistika musí naplnit a dodržovat své často formulované principy."
Palčivou otázku financování médií, ať už prostřednictvím reklamy nebo přímým zpoplatněním, manifest řeší, ostatně jako většinu problémů, velmi vágně a obecně: "Na internetu je možné vydělat peníze žurnalistickým obsahem. Máme k tomu již mnoho příkladů. Přesto, protože je internet silně konkurenční, obchodní modely se musejí přizpůsobit struktuře sítě.
Nikdo by se neměl pokoušet vyhnout tomuto nezbytnému přizpůsobení ochranářskou politikou.(...) Je třeba objevit a vyzkoušet další pro žurnalistiku přijatelné způsoby financování." Ačkoli se to na první pohled nezdá, jsou výtvory internetové žurnalistiky často trvalejší, než výtvory té tradiční. Jsou totiž zpětně dohledatelné a díky "long tail" efektu si článek zpětně i po mnoha měsících vyhledají právě ti, které zajímá.
Manifest je také zatížen oborovou zaslepeností - píší jej lidé, kteří se v médiích pohybují a mají jasnou představu o tom, co by média měla splňovat. Jejich představy jsou však mírně idealistické, jak co se týče náhledu na čtenáře, samostatně ověřujícího každou zprávu, tak na mediální instituce, jejichž tradiční postupy mají stále svůj význam.
Přestože většina oddílů manifestu je celkem obecných a zvláště mezi technicky zaměřenými čtenáři vzbudí spíše znuděné pokývání, vyzdvižení charakteru internetového prostředí oproti prostředí tištěnému je jistě užitečné. Díky fulltextovému vyhledávání, RSS, nastavitelným filtrům a již zmíněné provázanosti odkazy je internetové prostředí skutečně místem pro nové způsoby žurnalistické práce. Stejně jako pro nový způsob zapojení čtenářů a blogerů a kvantitativně významnější komunikaci. A, jak všichni doufají, akceptování nových principů přinese i změnu kvalitativní.
Zdroje a odkazy:
-
Internetový manifest (anglicky, německy, česky...)
-
Internetový manifest si získává pozornost (anglicky)
