Mohl to být historický úspěch, ale nakonec se závěrečná fáze projetu přistání soukromé sondy na Měsíci nepovedla. Celá mise sondy Berešit (hebrejsky počátek) je ve znamení soukromých společností. Do vesmíru a na dráhu k Měsíci ji vyslala raketa soukromé společnosti SpaceX a samotný stroj vznikl díky izraelskému startupu.
Vše mělo završit čtvrteční přistání na povrchu Měsíce, ale ten ve finální fázi nevyšel. Začátek přistávacího manévru byl naplánován na 21:05 našeho času s tím, že zhruba za dvacet minut měl přístroj být na Měsíci.
Bohužel se přistání nepodařilo, protože patrně selhal hlavní pohon a posléze byla přerušena komunikace s landerem. Ještě 22 kilometrů nad povrchem přitom bylo vše v pořádku. I tak je mise poměrně velký úspěch a Izrael se hned nechal slyšet, že pomůže s druhým pokusem.
22 kilometers from the Moon! #IsraelToTheMoon #SpaceIL #Beresheet https://t.co/uw1wAFmt0S
Soutěž o přistání na Měsíci
Lander Berešit připravený k montáži do rakety Falcon 9. Dvě šikmé plochy na odvrácené straně jsou fotovoltaické panely.
O historii a důvodech vzniku zařízení od SpaceIL si můžete přečíst v tomto článku. Jen připomeneme, že projekt se ucházel o cenu Lunar X Prize, kterou v roce 2007 vyhlásil Google.
Odměnu 20 milionů dolarů měl získat tým, jenž jako první dokáže dostat na povrch Měsíce vozítko, které tam následně ujede alespoň 500 metrů a potom odvysílá zpět na rodnou planetu fotky a videa ve vysokém rozlišení.
Nakonec žádný z týmů cenu neobdržel, protože nestihl několikrát posunovaný termín, dokdy mělo být zařízení vypuštěno. Ten poslední vypršel zhruba před rokem a Google následně soutěž zrušil. Přesto se hned po neúspěšném přistání vedení nadace rozhodlo, že podpoří projekt jedním milionem dolarů, aby mohl připravit další generaci.
Start nosiče Falcon 9 na misi Nusantara Satu 22. února 2019. Na palubě je izraelský lander Berešit, který by se měl v dubnu 2019 pokusit o přistání na Měsíci.
Vraťme se ale do současnosti. Start i cesta k Měsíci proběhla podle plánů a nyní po několika týdnech ve vesmíru se chystá na přistání Berešitu.
Kdyby se vše podařilo, byl by to historicky nejmenší lander, který má v plánu přistát na povrchu Měsíce. Jak jsme psali již dříve, má 1,5 metru na výšku a průměr s rozloženýma nohama 2,2 metru. Jeho celková hmotnost je 585 až 600 kg a tři čtvrtiny z této hmotnosti tvořilo palivo. Při přistání by měl vážit zhruba 180 kilogramů, z toho cca 30 kilogramů bude palivová rezerva.
Plánovaná životnost landeru na povrchu Měsíce byla asi 2 až 3 dny a zničit jej měl nejspíše chlad. Přistání se plánovalo za měsíčního úsvitu, kde kamery na jeho palubě nebyly schopny odolat teplotám vyšším než 85–90 °C.
Sonda však měla zvládnout změřit některé parametry, jako je podrobná charakterizace místa přistání, měření magnetických anomálií kůry Měsíce a lokalizace landeru pomocí LRA. Ve spolupráci s NASA je na Beresheetu navigační zařízení Space Lunder, které bude poskytovat informace o poloze na měsíčním povrchu, které mohou být využity budoucími plavidly pro navigaci. Beresheet také nese laserový odrážeč, který je menší než počítačová myš a obsahuje osm zrcátek z křemenných kostek v hliníkovém rámu. Tato konfigurace umožňuje zařízení odrážet světlo přicházející z libovolného směru zpět do zdroje.
