Média na sklonku třetího lednového týdne široce informovala o tom, že Izrael je nespokojený s účinností vakcín proti viru SARS-CoV-2. Tamní koordinátor Nachman Aš podle zpráv uvedl: „Ochrana získaná po první dávce vakcíny není tak velká, jak jsme mysleli.“
Ministerstvo zdravotnictví označilo Ašovo prohlášení brzy za „vytržené z kontextu a tudíž nepřesné“. A podle čím dále přesnějších a průkaznějších údajů, které z Izraele přicházejí, se tato verze událostí zdá být realitě opravdu bližší.
Poslední várku dodala zdravotnická pojišťovna Maccabi, jedna ze čtyř pojišťoven na velmi centralizovaném izraelském trhu (v Izraeli neexistují zdravotní pojišťovny v českém smyslu, v kontextu této zprávy to však není důležité). Má celkem 2,4 milionů pojištěnců, z nichž více než půl milionu je starších 60 let.
Jak se tedy očkování podepsalo na jejich zdraví během současné vlny zvýšeného výskytu infekce v Izraeli? Data, která pojišťovna zveřejnila (PDF dostupné z LinkedIn), ukazují, že ve skupině starších pojištěnců už zhruba dva týdny po očkování klesl výrazně jak počet pozitivních testů, tak počet hospitalizací.
Můžete se přesvědčit na následujícím grafu, který srovnává míru rozšíření nákazy u zhruba 50 tisíc jednou dávkou očkovaných (červená čára) s rozšířením nákazy mezi neočkovanými (modrá čára). Všichni dostali první injekci vakcíny mezi 19. a 24. prosincem
| Den po prvním očkování | Počet nově pozitivně testovaných mezi mezi neočkovanými (klouzavý průměr za 7 dní, přepočteno tak, aby odpovídalo velikosti očkované skupiny) | Počet nově pozitivně testovaných mezi mezi očkovanými (klouzavý průměr za 7 dní) |
|---|---|---|
| 4 | 11,3 | 10,3 |
| 5 | 12 | 10,9 |
| 6 | 12,6 | 10,9 |
| 7 | 13,2 | 12,9 |
| 8 | 14 | 15,1 |
| 9 | 15,2 | 16,1 |
| 10 | 16,1 | 16,6 |
| 11 | 17,7 | 17,1 |
| 12 | 18,9 | 16,9 |
| 13 | 19,4 | 18,3 |
| 14 | 19,7 | 16,1 |
| 15 | 19,7 | 14,3 |
| 16 | 19,9 | 13,1 |
| 17 | 20,1 | 11,7 |
| 18 | 19,4 | 10,4 |
| 19 | 19 | 9,3 |
| 20 | 19 | 8 |
| 21 | 18,6 | 7,3 |
| 22 | 18,3 | 6,4 |
| 23 | 18,1 | 6,3 |
Maccabi sice nevydala data pro první tři dny po očkování, ale to není důležité. Jak je vidět, během prvních zhruba 14 dní rozdíly mezi oběma skupinami prakticky nejsou.
To však velmi dobře odpovídá údajům z klinických zkoušek vakcín firem Moderna i Pfizer/BioNTech. V případě klinické zkoušky Moderny byly ovšem výsledky robustnější a přesvědčivější. Především zřejmě proto, že rozestup mezi oběma dávkami byl v případě Moderny větší: čtyři týdny místo tří.
Počet případů nákazy v klinické zkoušce vakcíny proti SARS-CoV-2 společnosti Pfizer. Modře jsou vyznačeny počty potvrzených případů nákazy ve skupině, která dostala vakcínu, červeně ve skupině, která byla očkována placebem. Z dat se zdá, že na odlišnou trajektorii obě skupiny vstoupily ještě před druhou dávkou.
Počet případů nákazy v klinické zkoušce vakcíny proti SARS-CoV-2 společnosti Moderna. Modře jsou vyznačeny počty potvrzených případů nákazy ve skupině, která dostala placebo, červeně ve skupině, která byla očkována vakcínou. Z dat se zdá, že na odlišnou trajektorii obě skupiny vstoupily ještě před druhou dávkou.
Velmi podobný vývoj byl také u počtu hospitalizací jednou dávkou očkovaných pacientů. Poměr hospitalizovaných se zhruba 14 dní po prvním očkování znatelně snížil.
| Den po prvním očkování | Počet nově hospitalizací mezi očkovanými (klouzavý 7denní průměr) |
|---|---|
| 4 | 1,2 |
| 5 | 1,3 |
| 6 | 1 |
| 7 | 1 |
| 8 | 1,1 |
| 9 | 1,1 |
| 10 | 1,1 |
| 11 | 1,4 |
| 12 | 1,4 |
| 13 | 2 |
| 14 | 2,3 |
| 15 | 2,1 |
| 16 | 2 |
| 17 | 2 |
| 18 | 1,7 |
| 19 | 1,4 |
| 20 | 1 |
| 21 | 0,7 |
| 22 | 0,6 |
| 23 | 0,5 |
Samozřejmě, celkové počty hospitalizovaných jsou výrazně nižší než počty lidí s pozitivním testem (zhruba osminásobně). To znamená, že údaje jsou méně „robustní“ a zatížené větší nejistotou. Ale evidentně míří stejným směrem.
Údaje klientů Maccabi navíc nejsou jediné, které vykazují podobný trend. Velmi podobné údaje o poklesu počtu případů nákazy mezi očkovanými zveřejnily i další izraelské pojišťovny. A také tamní ministerstvo zdravotnictví (viz krátká zpráva deníku Haaretz).
Hlavně očkovat!
Výsledky z Izraele jsou světově unikátní. Židovský stát má zdaleka nejvyšší podíl očkovaných na počet obyvatel na světě. K 24. lednu už dostalo alespoň jednu dávku více než 40 procent obyvatel, a tak je země doslova světovou laboratoří.
Počet podaných dávek vakcíny proti viru SARS-CoV-2 (tedy ne očkovaných lidí) na 100 obyvatel ve vybraných zemích světa
Výsledky dodávají na naléhavosti úvahám o změně očkovacího režimu a prodloužení – třeba i velmi výraznému prodloužení – odstupu mezi první a druhou dávkou. Tak, jak to někteří vědci navrhovali již na základě výše zmíněných výsledků klinických zkoušek.
Důvod je zcela jednoduchý. Nedostupnost vakcíny je přechodná, zásoby v budoucnosti se budou podle všeho zvyšovat. Ať tím, že se na trh budou dostávat další dávky nebo proto, že výrobci budou navyšovat produkci.
Pokud je ochrana po jedné dávce vysoká a neopadá rychle (a to se nezdá), tak využití jedné dávky na jednoho pacienta znamená, že očkování jednou dávkou by ochránilo více lidí před nákazou, a především před infekcí s vážným průběhem. A to i přesto, že očkování dvěma dávkami je o něco účinnější.
Ukážeme si to na jednoduchém příkladu. Řekněme, že máme skupinu 200 tisíc lidí, ve které je smrtnost SARS-CoV-2 jedno procento (v ohrožených skupinách, tedy mezi seniory, je smrtnost vyšší, ale volíme číslo pro jednoduchost). Kdyby se tedy všichni nakazili, nemoc by zabila 2 000 lidí.
Řekněme pro jednoduchost, že dvě dávky vakcíny poskytují 100procentní ochranu a máme je pro 100 tisíc lidí. Můžeme poskytnout dokonalou ochranu jim a zbytku žádnou. V tom případě by zemřelo při úplném „promoření“ 1 000 lidí.
Nebo můžeme naočkovat 200 tisíc lidí jednou dávkou. Kdyby jedna dávky poskytovala cca alespoň 70 procentní ochranu či vyšší, jak naznačují data z klinických zkoušek, tak by v takovém režimu očkování zemřelo 600 lidí.
To není přesná úvaha, slouží pouze k ilustraci. Ve skutečnosti by se obě skupiny nepochybně nepromořily nikdy úplně a rozhodně ne v krátké době, která uplyne, než bude k dispozici druhá dávka. Na druhou stranu, byť přesné hodnoty smrtnosti v rizikových skupinách neznáme, riziko úmrtí při infekci je u celé řady lidí vyšší než pro jednoduchost zvolené jedno procento. Zvláště v zemích s vysokým podílem starších lidí, jako je Česká republika.
| věková kategorie | smrtnost v první vlně | smrtnost v druhé vlně |
|---|---|---|
| pod 65 | 0,30 % | 0,15 % |
| 65–74 | 8,79 % | 4,27 % |
| 75–84 | 18,39 % | 11,68 % |
| 85 | 28,82 % | 17,06 % |
| Celkem | 3,06 % | 1,56 % |
Čas na změnu?
„Údaje z Izraele jsou opravdu zajímavé a přesvědčily mě, že bychom měli i v Česku uvažovat o očkování jednou dávkou,“ říká vakcinolog Marek Petráš ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Před několika týdny by prý byl k podobné možnosti skeptický, ale údaje z praktického nasazení jsou podle něj přesvědčivé, i když mají svá omezení: „Skutečně mě překvapilo, že je to už takto dobře pozorovatelné. Vycházíme vlastně z epidemiologických dat. Nejde tedy o taková ta čistá data z klinických studií, kde sledujete určitou kohortu jedinců a velmi detailně zaznamenáváte, jak se jim daří nebo nedaří. Jde jen o počet záznamů o nemocných mezi očkovanými. Ale výhoda je zase ta, že oproti klinickým studiím se ukazuje, jak vakcína funguje v reálném prostředí,“ řekl v nedávném rozhovoru.
Petráš tedy navrhuje následovat příkladu Velké Británie, která dává lékařům možnost podání druhé dávky oddálit: „Jsem přesvědčen, že oddálení podání druhé dávky až na dobu tří měsíců, které je plánované v UK, je oprávněné pro dosažení rychlé proočkovanosti a snížení zejména hospitalizací s covidem-19.“ Podle jeho odhadu z dostupných dat podání jedné dávky sníží ve třech měsících počet hospitalizací právě o 70 procent.
Rozhodnutí by podle Petráše určitě mělo být založeno na podrobnějších modelech, které vezmou v potaz dostupnost vakcíny, míru šíření nákazy a další faktory. „Ale je rozhodně čas začít se o tom bavit a překvapuje mě, že se to neřeší více,“ řekl Technetu.
