Jak bezpečná je letecká doprava? (ilustrační snímek)

Jak bezpečná je letecká doprava? (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Letecké nehody jsou děsivé, ale jízda autem je 62krát nebezpečnější

  • 191
Přestože lidé stále více létají, počet leteckých nehod klesá. V roce 2014 bylo nejméně nehod za posledních 70 let. Pravděpodobnost smrti v letadle je mizivá, ale protože letecké tragédie přitahují pozornost, vyvolávají větší strach, než by měly. Ve skutečnosti je však větší šance, že vás trefí blesk.

Co může být děsivější, než úzký tubus, ve kterém se 150 lidí řítí k zemi? To je představa, kterou v naších hlavách nechávají zprávy o nehodě letu Germanwings 9525 (23. března 2015). Navíc jde o evropské aerolinie a nehoda se stala nikoli kdesi v exotických mořích, ale v Alpách, které máme doslova na dohled. Není divu, že si řada lidí, ať už vědomě, či podvědomě, klade palčivou otázku: je bezpečné létat letadlem?

Přehled leteckých nehod za 100 let

Jak na takovou otázku odpovědět? Napřed se podívejme, jak náš mozek o pravděpodobném nebezpečí obvykle uvažuje. Protože s sebou nejspíše nenosíte po kapsách statistické údaje, váš mozek se pokusí vybavit si poslední případy dopravních nehod. A zde budou nejspíš letecké nehody dominovat. Všichni sice známe někoho, kdo se účastnil automobilové nehody, ale letecké nehody se jeví mnohem významnější. Vždyť o každé letecké nehodě, která špatně skončila, vidíme zprávy ještě několik dnů i týdnů poté. Náš mozek si vzpomene na řadu leteckých nehod s velkým počtem obětí, a tak na základě mentální zkratky (availability bias, tedy hodnocení podle snadné dostupnosti) usoudí, že létání je velmi nebezpečná záležitost.

Abychom se ubránili tomuto i dalším zkreslením, budeme se spoléhat na statistické údaje. Ty sice neumí upoutat naši představivost, ale zato nabízejí nejlepší nástroj pro posouzení reálné bezpečnosti. Díky tomu můžeme s jistotou říci, že létání je stále nejbezpečnější způsob dopravy. O kolik bezpečnější, to záleží na tom, jak otázku formulujeme.

Srovnání dopravních prostředků: skutečný zabiják je motorka

Jedním ze způsobů, jak porovnat dopravní prostředky navzájem, je obyčejné srovnání počtu lidí, kteří v tomto dopravním prostředku zemřeli.

Pokud nás zajímá, jak se nejbezpečněji dopravit z bodu A do bodu B, zajímá nás úmrtnost přepočítaná na kilometr cesty. To je metrika, ve které komerční lety nemají konkurenci:

PořadíÚmrtí na miliardu kilometrůÚmrtí na miliardu cestÚmrtí na miliardu hodin
1.Letadlo (0,05)Autobus (4,3)Autobus (11,1)
2.Autobus (0,4)Vlak (20)Vlak (30)
3.Vlak (0,6)Nákladní vůz (20)Letadlo (30,8)
4.Nákladní vůz (1,2)Auto (40)Loď (50)
5.Loď (2,6)Pěšky (40)Nákladní vůz (60)
6.Auto (3,1)Loď (90)Auto (130)
7.Kolo (44,6)Letadlo (117)Pěšky (220)
8.Pěšky (54,2)Kolo (170)Kolo (550)
9.Motorka (108,9)Motorka (1 640)Motorka (4 840)

Zdroj: Modern Railways, 2000 (DETR Survey), data z let 1990 - 2000

Nejdůležitější sloupec je ten první, který ukazuje počet obětí na miliardu kilometrů cesty (vztažené na jednoho cestujícího). Můžete z něj vyčíst, že pokud chcete urazit tisíc kilometrů cesty, je pro vás nejlepší zvolit letadlo, protože šance, že cestou zahynete, je 1 : 20 000 000 (jedna ku dvaceti milionům), zatímco stejná cesta na motorce by vás stála život s pravděpodobností přibližně 1 : 9 182. A navíc cestou nedostanete nápoj zdarma. Právě na základě této statistiky je letadlo dlouhodobě označováno za nejbezpečnější dopravní prostředek.

Velmi zběžně jsme porovnali počet zpráv věnovaných různým dopravním nehodám za posledních 10 let (od roku 2005) ve zprávách českých televizních stanic (podle klíčových slov). Letecké nehody měly skoro stejný počet zpráv jako vlakové nehody, naopak nehody motocyklů se do televizního zpravodajství dostanou málokdy.

Tabulka (kterou je vhodné brát spíše orientačně) také ukazuje, že pokud bychom poměřovali pouze typickou cestu, tak je bezpečnější jízda autobusem. To je logické, protože typická cesta autobusem bývá mnohem kratší než let letadlem.

Pro někoho, kdo cestuje velmi často, může mít smysl podívat se na statistiku týkající se času. Deset hodin strávených na cestě ve vlaku je nepatrně bezpečnějších než deset hodin strávených v letadle. Ale letadlo za tu dobu urazí řádově větší vzdálenosti (mluvíme o linkových dopravních letadlech).

Oběti 11. září a špatného statistického úsudku

Strach z létání vedl lidi k tomu, že místo toho sedli do aut. Ale doprava v osobních autech na dlouhé vzdálenosti je statisticky nebezpečnější.

Den po únosech letadel a útocích na WTC 11. září 2001 se americká obloha na tři dny vyprázdnila. Všechny lety byly uzemněny z bezpečnostních důvodů. Ale i v následujících měsících, když se provoz obnovil, létalo o něco méně lidí. Létání zkrátka nebylo vnímáno jako bezpečné.

Právě tento strach z létání paradoxně stál život další stovky lidí. Myslí si to německý vědec Gerd Gigerenzer z Institutu Maxe Plancka (PDF). V říjnu, listopadu a prosinci podle něj klesl počet cestujících letadlem o 20 %, 17 % a 12 % (je vidět, že efekt byl krátkodobý). Zároveň stoupl počet lidí, kteří místo toho jezdili více autem na dlouhé vzdálenosti, což se projevilo ve vyšší nehodovosti.

Jiná studie poukazuje na to, že stoupl nejen počet obětí, ale také počet menších zranění na silnicích. Nelze samozřejmě vše vysledovat k útokům, jde pouze o korelaci. Ale dobře to slouží jako ilustrace nelogického rozhodování na základě nereálného nebezpečí, které má reálné důsledky. Na druhou stranu, jak autoři dodávají, lidé berou v úvahu i „svůj očekávaný strach a nervozitu při letu“, a pokud se tedy rozhodnou raději neletět, znamená to, že se racionálně vyhýbají psychickému stresu, který je pochopitelně také škodlivý.

Pohled z opačného konce: kde umírá nejvíce lidí

To jsme tedy zvážili, jak se rozhodovat, který způsob dopravy zvolit. Ale pokud mluvíme o úmrtnosti, je dobré připomenout, že dopravní nehody tvoří jen nepatrný podíl na všech úmrtích. Například v Česku zemřelo v roce 2012 přesně 108 189 lidí, ale pouze 813 z nich bylo způsobeno dopravní nehodou (tedy pouze 0,75 % veškerých úmrtí). Organizace WHO nerozlišuje různé druhy dopravních nehod, ale podle českých statistik je naprostá většina z nich na silnicích, což není nikterak překvapivé.

Statistiky leteckých nehod za rok 2012

Můžeme se na to podívat i globálně. Na celém světě v roce 2012 zemřelo 56 milionů lidí. Z nich 68 % mají na svědomí nepřenosná onemocnění (kardiovaskulární onemocnění, rakovina, cukrovka apod.), přenosné choroby tvoří 23 % úmrtí a zranění tvoří 9 % úmrtí. No a z těchto pěti milionů zranění končících smrtí bylo pouze 475 způsobeno 23 leteckými nehodami velkých dopravních společností (zdroj: Aviation Safety Network). Takže globálně řečeno: šance, že průměrný člověk v roce 2012 zemřel právě v letadle, a ne nějak jinak, byla 0,000829 %.

Letecké nehody tvoří jen nepatrný zlomek ze všech úmrtí v roce 2012 (WHO), přestože v tomto roce využilo civilní letecké dopravy 2,9 miliardy cestujících.

Rozdíly mezi vyspělým a rozvojovým světem jsou značné

Ještě jinak znázorňuje pravděpodobnost úmrtí v důsledku letecké nehody Arnold Barnett z MIT, který se mimochodem statistickými propočty zabývá dlouhodobě a upozorňuje, že každá statistická metoda něco zatají a něco jiného zvýrazní. On navrhuje dívat se na to, jaká je „pravděpodobnost, že náhodný let skončí pro konkrétního cestujícího smrtí“.

Ve studii z roku 2009 Barnett ukázal, že existují významné rozdíly mezi západními státy a zeměmi třetího světa:

  • Na Západě je pravděpodobnost úmrtí za letu 1 : 14 milionům.
  • V rychle se rozvíjejících zemích je tato pravděpodobnost 1 : 2 milionům.
  • V zemích třetího světa je pravděpodobnost 1 : 800 000.

Ve svém předchozím bádání ovšem naznačuje, že rozdíl může být dán nikoli aerolinkami, ale spíše trasami a letišti. Pokud srovnáme lety západních aerolinek a ostatních aerolinek na trasách mezi západními a rozvojovými letišti, zjistíme, že se šance nehody srovnaly (data 2000 - 2005).

Počet nehod klesá, počet cestujících stoupá

Asi nejdůležitější závěr našeho pohledu do statistického zákulisí letecké bezpečnosti je dlouhodobý trend. Zatímco letecká doprava je na vzestupu, nehod nepřibývá, naopak.

Více statistik

Rok 2014 se nám sice může zdát jako rok pro leteckou dopravu tragický, zejména kvůli ztracenému letu MH370 a zřejmě sestřelenému MH17, ale pohled na statistiky ukazuje něco jiného. Co do počtu smrtelných nehod šlo o nejbezpečnější rok v historii, respektive od roku 1942. Pokud se podíváme na počet přepravených osob a počet úmrtí v roce 2014, zjistíme, že pouze přibližně 0,000021 % cestujících na cestě zahynulo. To je neuvěřitelně malé číslo. Je to například menší šance, než že necháte zcela náhodně vygenerovat šest číslic a vypadne zrovna vaše datum narození. Je to menší šance, než že vyhrajete jackpot. A samozřejmě, abychom učinili statistickým klišé zadost, je to menší šance, než že do vás uhodí blesk.

Podívejte se, jak stoupá bezpečnost letecké dopravy:

Zdroj dat: Aviation Safety Net, World Bank, The Conversation (data)

Uvážíme-li poměr úmrtí k počtu přepravených cestujících, vyjde nám, že se bezpečnost v letecké dopravě za posledních 40 let zvýšila třiadvacetkrát.

Zdroj: Aviation Safety Net, World Bank, The Conversation (data)

Všechny výše uvedené statistiky se týkají linkové letecké dopravy, nikoli soukromých letů, cvičných letů, ultralightů apod., kde je riziko vyšší.

Jako na samostatnou kapitolu lze pohlížet na únosy letadel. Ovšem i zde dochází k výraznému snižování incidentů i obětí. Zatímco počet únosů vrcholil počátkem 70. let, nejvíce obětí si vyžádaly únosy spojené s útoky 11. září 2001.

Zdroje a odkazy

„Nejnebezpečnější část letu je vaše cesta autem na letiště,“ poznamenal Andrew Charlton, ředitel švýcarské firmy Aviation Advocacy.

Přestože takto exaktní tvrzení z dostupných statistik odvodit nedokážeme, můžeme bez váhání říci, že letecká doprava je dlouhodobě a bezkonkurenčně nejbezpečnější způsob, jak cestovat na dlouhé vzdálenosti. Přestože jsou letecké katastrofy dramatické, tragické a přitahují pozornost celého světa, pravdou zůstává, že v porovnání s jinými nebezpečími moderní doby nepředstavuje hromadná letecká doprava žádné vážné riziko.

Aktualizace: na základě diskuze pod článkem jsme opravili překlep v čísle letu a ujasnili některé nejasnosti.