Testy španělských okurek v Německu nepotvrdily, že by právě tato zelenina šířila smrtící střevní bakterii, jak se úřady dříve domnívaly - více v tomto článku. Jak mohlo k mýlce dojít? "Nevím, není to jasné, situace je matoucí," říká Petr Petráš z Národní referenční laboratoře pro stafylokoky, kde potvrdili první případ krvácivého průjmu u nás.
Další podezřelí: rajčata a salát
Otázkou nyní je, kde jinde se bakterie může skrývat než ve španělských okurkách. Když pomineme těžko uvěřitelnou možnost rafinovaného teroristického útoku, nejpravděpodobnějšími podezřelými jsou stále okurky, rajčata a hlávkový salát.
Proč to odnesly právě okurkyPodezření svalili na španělské okurky minulý týden, konkrétně 26. května, němečtí hygienici z Hamburku. Na čtyřech testovaných okurkách z tamních obchodů totiž našli bakterie stejného "druhu", jaký způsobil současnou epidemii. (Text jejich tiskového prohlášení je dostupný zde.) V úterý ovšem vědci vydali další prohlášení (dostupné zde). Podle něj dva ze čtyř vzorků při dalších analýzách nevykazovaly kontaminaci stejnými bakteriemi, jaké se podařilo izolovat od pacientů. |
Nasvědčuje tomu první epidemiologická studie postižených, kterou minulý týden provedli také v Hamburku. Vědci v průzkumu použili velmi podrobný dotazník, který vyplnilo nejen 25 nakažených žen, ale i 96 žen žijících ve stejné lokalitě, kde nákaza propukla. Osloveny byly pouze ženy, protože právě ženy byly nakaženy nejčastěji. (Navíc díky tomu vědci mohli zanedbat rozdíly mezi pohlavími, které statistikami mohou pěkně zahýbat.)
Ženy, které se bakterií EHEC infikovaly, totiž ve velké míře před samotným onemocněním konzumovaly právě syrová rajčata, salát a i okurky. Průzkum odhalil, že 92 % nakažených žen jedlo před propuknutím nemoci syrová rajčata. Mezi zdravými ženami je pravidelně jedlo pouze 60 % oslovených. "U něčeho, co jí lidé tak často, je to velký rozdíl," vysvětlil pro server Science Klaus Stark z Institutu Roberta Kocha (obdoby našeho Státního zdravotního ústavu).
Jiné významné rozdíly ve stravování odhaleny nebyly. Neobjevilo se nic, co by ukazovalo na jiné tradiční podezřelé při infekcích bakterií E. coli, kterými jsou maso a mléko. Bakterie totiž žije i v tělech (převážně v tlustém střevě) živočichů.
Platí ovšem ta výhrada, že studie byla prováděna pouze v Hamburku. Tamní podmínky mohou být odlišné od zbytku Německa či dalších zemí.
Pod mikroskopem k nerozeznání
Jak tedy mohlo k falešnému obvinění okurek dojít? Mohlo by jít o důsledek "různorodosti" bakterie E. coli. Jde o velmi běžný mikroorganismus, který se vyskytuje nejméně ve stovkách různých "poddruhů". Na pohled jsou si tyto bakterie podobné jako vejce vejci.
Například bakterie způsobující krvavý průjem se označuje jako Escherechia coli(druh) O104(tzv. serotyp):H4(podtyp). Pod mikroskopem ji ovšem nepoznáte od jiných E.coli, třeba typu O157:H7, které nejsou tak nebezpečné, ale také způsobují krvácivé průjmy.
Nejběžněji k jejich rozeznání dnes slouží genetická metoda, která nějakou dobu trvá. Odebraný vzorek je totiž obvykle tak malý, že je ho třeba zhruba 12 hodin množit v laboratoři, aby obsahoval dost DNA na analýzu (platí to i u těžce postižených pacientů, jejichž vzorek stolice připomíná často spíše čistou vodu, a bakterií v něm bývá málo).
Situaci komplikuje i to, že stěr z potravin obvykle obsahuje řadu různých typů jediné bakterie. V případě biookurek hnojených močůvkou či mrvou se nejspíše bude jednat o celou mikrobiální zoo v roztroušených malých koloniích. Každá by se měla kultivovat pokud možno zvláště.
Rozsekat a namnožit
Pak se provede genetická analýza vzorku, a to dnes široce používanou metodou PCR. Bakterie se "rozmačkají", jejich DNA se rozloží zvýšenou teplotou. Potom se k DNA vypustí předem připravené látky, které přesně nasednou na určitou část DNA - pokud se tedy ve zkumavce vyskytuje. Ta se pak díky nim mnohokrát namnoží.
Vědcům potom stačí ověřit, jestli se ve výsledném roztoku vyskytují ve větším množství úseky, které předem vybrali jako charakteristické pro daný druh bakterie. "Charakteristických míst je řádově jenom několik a analýza trvá řádově tak do osmi hodin," říká Petr Petráš ze Státního zdravotního ústavu. Celé určení bakterie tedy zabere zhruba dva dny.
Není ale zcela neprůstřelné. Metoda PCR může při chybě obsluhy velmi snadno poskytnout špatné výsledky. Pokud je test špatně nastavený (špatně vybrané úseky genetické informace, které test hledá), může si splést nejen jednotlivé kmeny jedné bakterie, ale také zaměnit jednu za druhou. Při práci ve stresu a se zcela novým kmenem bakterie není podobná chyba vyloučená.
Navíc bakterie E.coli jsou geneticky velmi bohatý "druh" (tento výraz se u bakterií správně nepoužívá). Vyskytují se v celé řadě typů, které si čile vyměňují genetický materiál mezi sebou i s dalšími bakteriemi.
Je dosti pravděpodobné, že hamburští hygienici o své chybě věděli dříve než v úterý odpoledne. Od zveřejnění prvních výsledků ve čtvrtek minulého týdne uběhlo pět dní. Pokud pokračovali v prověřování svých výsledků - jak by se dalo čekat - měli zřejmě čas zhruba na dvojí opakování testů.
