Jak filtrovat nepotřebné informace v internetovém prohlížeči

  • 20
Internetové stránky mnohdy obsahují kromě vyžádaných informací i celou řadu dat, o které většina z nás nestojí a znepříjemňují nám jen život. V praxi jde o reklamy, pop-up okna (vyskakovací okna), nevhodný text či chyby tvůrců stránek. Tyto nedostatky lze však pomocí speciálních programů „odladit“. My vám v následujícím textu ukážeme, jak na to.

Pro filtrování obsahu stránek je zřejmě nejlepší použít některého z mnoha proxy serverů. Proxy server je vlastně server, který je umístěn mezi počítačem a internetovou sítí. Přijímá požadavky od uživatele, respektive internetového prohlížeče, které následně upraví podle předem nadefinovaných pravidel a teprve poté je pošle do internetové sítě. Obdržená data pak zpracuje (zarchivuje) a předá odesílateli příkazu. Za těmito zařízeními často bývají skryty celé firmy či školy apod. – všichni pak mají jednu IP adresu a není možné zjistit adresu konkrétního PC, který si vyžádal informace z celosvětové sítě.

Proxy serverem však nemusí být jen výkonný server. Stejně dobře se dá provozovat i na klasickém počítači. Stačí si pouze nainstalovat příslušnou aplikaci. Pro jednoduché filtrování můžete vyzkoušet např.Proxomitron.

Kde to stáhnout
Program je určen všem verzím Windows a lze si ho stáhnout buď z adresy – Proxomitron (1.3 MB), nebo z domovských stránek. Zatím poslední verze nese pořadové číslo 4.5 a spatřila světlo světa v květnu 2003. I přesto, že je tedy již více, než rok stará, stále má co nabídnout a po funkční stránce jí lze asi jen málo co vytknout.

Instalace
Po jednoduché instalaci zabere program na pevném disku něco kolem 2 MB volného místa a na pracovní ploše se objeví nová ikonka. Tou Proxomitron kdykoliv spustíte. Toužíte-li po češtině, pak si stáhněte tento archív, rozpakujte ho a soubor vložte do adresáře s nainstalovanou aplikací.

Proxomitron

Aby Proxomitron mohl začít vykonávat službu, pro kterou je stvořen, je zapotřebí provést nejen jeho základní nebo rozšířenou konfiguraci, ale také ho uvést do provozu. Následující postup, jak to provést, je popsán v prohlížeči Internet Explorer, který na rozdíl od Opery či Mozilly zatím neobsahuje žádné funkce pro filtrování obsahu webů.

Uvedení do provozu
Protože jde tedy o prostředníka mezi prohlížečem a internetem, je zapotřebí zajistit, aby se IE mezi ně postavil. To lze provést spuštěním IE a kliknutím na Nástroje -> Možnosti Internetu -> kliknutím na záložku Připojení. Zde zvolte Nastavení místní sítě, čímž otevřete nové okno, ve kterém zatrhněte boxík Používat pro síť LAN server proxy. Nyní již stačí kliknout na Upřesnit a v otevřeném okně vložte do řádku HTTP a Secure příkaz „localhost“. V řádcích Port uveďte „8080“. Nastavení uložte potvrzením (kliknutím na OK) všech otevřených oken.

Proxomitron

Upozornění: Po tomto nastavení je nutné mít program pro přístup k internetu z IE stále zapnutý. V opačném případě nebude možné požadované stránky načítat. Jeho automatické načítání lze zajistit vložením zástupce do Po spuštění ve Start menu systému.

Co je k dispozici
Spusťte aplikaci Proxomitron. V systémové oblasti se objeví zelená ikonka, na kterou klikněte. Tím otevřete hlavní okno programu, to je rozděleno do tří částí – Aktivní filtry, Editace filtrů a tři tlačítka. Pomocí prvního zapínáte či vypínáte jednotlivé blokovací funkce programu, ve druhém si je pak lze upravit k obrazu svému. Pro vytvoření vlastních filtrů pro Webové stránky a Záhlaví je však zapotřebí mít znalosti HTML jazyku. Tlačítkem Konfigurace lze provést nastavení programu a nacházíte-li se již za firemním proxy serverem, pak jeho adresu zadejte pod tlačítkem Proxy.

Proxomitron

V praxi
Možná si teď říkáte, že je vám tento program k ničemu, když si nedokážete vytvořit vlastní filtry, opak je však pravdou. I uživatel, který chodí na web pouze pro informace (neovládá HTML, neví jak internet funguje), si může s tímto malým nástrojem upravit obsah stránek. V programu se totiž nachází hned šestice filtrů, které tam vložil sám autor. Díky nim nemusíte nikde nic nastavovat. Stačí je pouze nahrát a užívat si surfování v síti. Učiníte tak prostřednictvím volby Soubor na hlavní liště a kliknutím na položku Nahrát konfigurační soubor. Zde se nacházejí soubory, mezi kterými se vyskytují i ty s názvem Level 1 až 6. Poklikejte tedy na jeden z nich. Čím je číslo vyšší, tím vyšší stupeň filtrování bude použit. Pokud by i při nejvyšším stupni byl zobrazen nevyžádaný obsah (třeba reklama), pak doporučujeme v nastavení Webová stránka - metodou pokus omyl - aktivovat některé vypnuté filtry. Hlavní okno nyní můžete klidně zavřít, i tak zůstane Proxomitron dále aktivní, což signalizuje ikonka na hlavní liště Windows hned vedle hodin. Kliknete-li na ni pravým tlačítkem myši, objeví se kontextové menu se základními volbami.

Proxomitron

Kontextové menu
V něm najdete nejen volby, které jsou obsažené v hlavním okně programu, ale i řadu dalších. Zřejmě nejzajímavější je Přidat k blokovaným adresám, kde si lze definovat seznam povolených či zakázaných serverů. Po kliknutí na jeden ze čtyř názvů AdList, CookieList, BypassList nebo NoImages se totiž otevře okno pro zadávání URL. V roletkovém menu si vyberete, zda budete chtít zadávat servery, na které se nebudou uplatňovat filtry (Bypass List), nebo ty, které chcete natrvalo zakázat (URL Killfile). Také můžete zastavit načítání obrázků dle URL adresy (NoImages) či ukládání cookies (CookieList). Nastavení jednotlivých souborů a kontrolu správného prosévání vámi zadaných URL adres lze provést zadáním adresy http://Local.ptron/.pinfo/ do vašeho browseru.

Proxomitron

Závěrem
Proxomitron je vhodný nejen k profesionálnímu využití (úprava stránek na straně uživatele, nahrazování textů v hlavičce http či zdrojového kódu, blokování, přesměrování www stránek atd.), ale i pro ty, kteří chtějí sdílet internet s jinými uživateli, zrychlit surfování, zamezit načítání některých serverů, odstranit reklamu či vyřadit otevírání pop-up oken. Jde tedy o dobrý a výkonný nástroj, který v rukách zkušeného uživatele může odvést velký kus práce. Disponuje i log souborem, ve kterém si lze prohlédnout celou komunikaci programu se vzdáleným serverem, ze kterého jsou požadována data pro prohlížeč.