Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak funguje digitální TV vysílání. Nahlédněte s námi do zákulisí

aktualizováno 
V souvislosti s nedávným spuštěním řádného digitálního vysílání jsme pro vás zmapovali cestu, po níž putuje každý vyrobený pořad až do vašeho televizoru. Exkurzi jsme započali v České televizi a v dalším díle se podíváme do Českých Radiokomunikací, které provozují multiplex A.

Drtivá většina pracovišť České televize se zabývá především vlastní výrobou signálu a o jeho následné odbavení se stará pouze její malá část. Jednotlivé pořady přichází do odbavovacího pracoviště (OP, obr. 01). Zde se na terminálu automatizovaného řídícího systému skládá z jednotlivých příspěvků, kterými jsou filmy, pořady, reklamy, teleshoping, upoutávky, atd., v kontinuální tok obrazu a zvuku.

Příspěvky jsou k dispozici na digitálních nebo analogových betacamech a také na videoserveru. Obsluha záznamových zařízení má kromě zakládání jednotlivých nosičů na starosti i přidávání teletextových podtitulků. V současnosti je otitulkováno zhruba 80% pořadů. Titulky jsou ve speciálním formátu STL a každý z nich má 128 bajtů, takže k jejich úschově stačí obyčejné 3,5palcové diskety.

Odbavování signálu je plně automatizované. Každou čtvrt hodinu se vytváří vysílací plán, který se předává odbavovacímu pracovišti. Každá řádka v plánu představuje jeden střih na režii a jedno odbavení. Ke každé je možné nastavit zvukový mód a obrazový formát, podtitulky, VPS (Video Progamming System - značkuje začátky pořadů tak, aby je rozpoznal každý videorekordér, který VPS podporuje). Automatizovaný systém nastaví na základě těchto údajů veškerou technologii.

Obr. 01 Odbavovací pracoviště

Obr. 02 Celé vysílání řídí již od roku 1994 automatizovaný odbavovací systém.

Výše uvedený postup je společný jak pro analogové, tak digitální vysílání. Česká televize odbavuje svoje programy digitálně již od roku 1994. S přechodem na digitální vysílání se tedy pro ní nic zásadního nezměnilo a nemusela budovat novou infrastrukturu.

Obr. 03 Zatím se většina pořadů odbavuje z profesionálních kazet, ale již brzy budou nahrazeny mohutným videoserverem.

Kompletní digitální signál jde z OP do centrálního rozvodu (obr. 04), kde se všechny tři signály (obraz, zvuk, data) rozdělují do několika distribučních kanálů – analog, satelit, DVB-T (Digital Video Broadcasting - Terestrial je pozemní digitální televizní vysílání), internet. Nás však bude zajímat především DVB-T. Prvním stupněm, kterým signál projde, je jeho komprese do formátu MPEG2. Zkomprimovaný signál poté putuje prostřednictvím sítě ATM do jednotlivých vysílačů, ale k tomu se dostaneme v dalším díle.

Obr. 04 Centrální přepojovací pracoviště ČT, kterým procházejí všechny signály do/z Kavčích hor.

Kompresi i dopravu signálu si v současnosti dělají jednotliví provozovatelé multiplexů sami a ČT poskytuje pouze obrazové, zvukové a datové signály. Tento stav České televizi příliš nevyhovuje a podle slov vedoucího vysílací techniky ČT Karla Trpáka by v budoucnu rádi prováděli kompresi sami a dodávali jednotlivými operátorům kompletní stream obsahující všechny programy, veškeré zvuky a všechna data včetně EPG (Electronic Program Guide).

Obr. 05 Pracoviště kontroly satelitní digitální distribuce ČT, provozované společně se společností Czechlink.

Za problémy s češtinou v EPG jsou zodpovědni výrobci

Při té příležitosti jsme se zeptali na problém s nesprávným zobrazováním znaků v EPG se kterým se setkává řadu majitelů set-top boxů. Ještě předtím se však musíme zastavit u toho, co to vlastně EPG je. Jedná se o elektronický programový průvodce, který majiteli set-top boxu poskytuje informace o vysílaných programech. Ve skutečnosti existují dva typy EPG. První z nich funguje na dražších přijímačích s MHP (více se o systému Multimedia Home Platform dočtete na Technetu zde), které se kompletně stahuje od operátora a u všech diváků vypadá identicky. Druhý typ je šířen ve formě textu a grafickou podobu si dělá každý přístroj sám.

Obr. 06 Kompresní technologie pro satelitní digitální vysílání slouží již od roku 1997.

A právě zde vzniká problém s nesprávným zobrazováním diakritiky. Výrobci často nerespektují normu ETSI EN 300 468, která upravuje kódování v různých evropských jazycích. Někteří dovozci, kteří hledí jen na co možná nejnižší cenu, sem takové výrobky vozí. U těchto přístrojů pak EPG nefunguje korektně.

Základním kódováním textových znaků pro evropské jazyky v systémech DVB je ISO/IEC 6937. Pomocí tohoto kódování lze v jedné kódové tabulce zobrazit prakticky všechny evropské abecední znaky (s výjimkou cyrilice a řecké abecedy). Kódování je většinou jednobytové, jedině diakritika je zobrazena předřazeným („Non Space“) znakem. Dalším použitelným kódováním, které podporují některé set-top boxy je ISO 8859-2 (Latin 2). Toto jednobytové kódování je známé z počátků PC a zahrnuje pouze východoevropská jazyková prostředí.

Obr. 07 Pracoviště pro kontrolu analogového i digitálního pozemního vysílání ČT.

Duální vysílání a formát 16:9 zatím nebudou

Další častá otázka diváků směřuje na absenci obrazového formátu 16:9 a duálního vysílání v DVB-T. Není v tom žádný úmysl ČT, ale pouze technické problémy. Současná kompresní technologie Českých Radiokomunikací totiž nedokáže rozlišit videoznačky ani druhou zvukovou stopu v signálu.

Obr. 08 Na Kavčích horách končí optické datové spoje snad všech telekomunikačních operátorů.

Česká televize je v současnosti zastoupena v multiplexu A, který provozují České Radiokomunikace a v multiplexu B, ve kterém experimentálně vysílá společnost CDG. V multiplexu C Česká televize není, protože Český Telecom nedostal povolení šířit její signál. Mezi ČTÚ a Radou pro rozhlasové a televizní vysílání nepanuje úplně ideální shoda, což se někdy projevuje právě takovýmito problémy.

Obr. 09 Teletextové servery jsou již připraveny i pro připravované programy ČT.

Slovníček pojmů

ATM (Asynchronous Transfer Mode = asynchronní přenosový mód) - Komunikační technologie založená na vytváření spojení a rychlém přenosu datových buněk. Svými vlastnostmi je ATM předurčena pro multimediální přenosy s integrací dat, hlasu a videa. Jedná se o jednu z nejvýkonnějších technologií v oblasti telekomunikací a prosazuje se především jako páteřní technologie v sítích LAN i WAN.

Betacam - analogový komponentní video systém používající 1/2" kazety, který vyvinula společnost Sony. Obraz je na pásku zaznamenáván po složkách (Y, R-Y, B-Y) při vzorkování 4:2:2.

Digitální betacam - profesionální formát navržený firmou Sony jako digitální náhrada stávajícího analogového formátu Betacam SP. Používá stejný typ kazet (1/2" MP) a nahrává v DCT-komprimovaný komponentní video signál v 10-bitovém YUV 4:2:2 vzorkovaném v  rozlišení 720x576 pro PAL a 720x486 pro NTSC s datovým tokem 90Mbps, který doplňuje nkomprimovaný čtyřkanálový 48kHz PCM zvuk. Pátá zvuková stopa je k dispozici pro sledování a je také používaná pro časové značky.

EPG (Elektronický programový programový průvodce) – služba, která divákovi poskytuje informace o vysílaných programech.

ETSI EN 300 468 - norma, která upravuje kódování evropských jazyků v EPG.

ISO 8859-2 (Latin 2) - jednobitové kódování, které je známé z počátků PC a zahrnuje pouze východoevropská jazyková prostředí.

ISO/IEC 6937 – základní kódování, s jehož pomocí lze v jedné kódové tabulce zobrazit prakticky všechny evropské abecední znaky (s výjimkou cyrilice a řecké abecedy). Kódování je většinou jednobytové, jedině diakritika je zobrazena předřazeným („Non Space“) znakem.

MHP (Multimedia Home Platform) – Multimediální domácí platforma, na jejíž základě jsou postaveny interaktivní aplikace, které jsou doplňkem digitálního televizního vysílání. Může to být například hlasování do hitparád, vyhledávání ukradených automobilů, hry, aktuální zpravodajství z internetu, nakupování v teleshopingu. MHP je založena na XML. K jejímu využití musí být se-top box vybaven modem.

VPS - Kromě časových značek k jednotlivým pořadům obsahuje také údaje o státu, z něhož se program vysílá, číslu vysílací sítě, přidělené příslušným národním správcem (u nás Rada pro rozhlasové a televizní vysílání), druhu zvukového doprovodu (mono, duo, stereo), o vhodnosti pořadu pro děti atd. Některé z těchto údajů se však v praxi vypouštějí jiné naopak přidávají, např. různé služební pokyny pro přepínání přenosových tras a zvukových modulátorů televizních vysílačů.

V dalším díle navštívíme vysílač Českých radiokomunikací a řekneme si, co se děje s televizním signálem na cestě k divákovi poté, co opustí Českou televizi.

Přečtěte si o digitální televizi:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mapa předpokládaného pokrytí signálem DVB-T2 televize v prvním čtvrtletí 2018.
Nové pozemní digitální vysílání má mírné zpoždění

České radiokomunikace pomalu pokrývají území ČR signálem přicházejícího digitálního vysílání DVB-T2. V září však došlo k mírnému zpoždění.  celý článek

Nová Apple TV sází na aplikace.
Applu se nedaří tajit novinky. Nová Apple TV bude umět 4K i HDR

Nová generace krabičky Apple TV bude podporovat HDR a umožní streamování filmů ve 4K. Nechtěně to potvrdila přímo společnost Apple.  celý článek

Plán pokrytí Přechodového multiplexu DVB-T2 v 1. čtvrtletí 2018
Signál nového TV vysílání se šíří. Nyní pokrývá 83 procent domácností

České radiokomunikace spustily dva nové vysílače přechodové sítě nového televizního vysílání DVB-T2. Nyní je v Beskydech a Krkonoších  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.