T60 Logo IBM

T60 Logo IBM | foto: Ondřej Neumann, Technet.cz

Jak na upgrade DVD mechaniky ve starém notebooku

  • 22
I staré značkové notebooky lze levně a snadno omladit. Upgradujte na přepisovačku DVD za pár korun. Ukážeme vám jak na příkladu populárního repasovaného notebooku IBM ThinkPad T23.

Špičková DVD/RW mechanika do repase! Upgrade snadno, levně a rychle

Repasované kvalitní notebooky jsou za stále rozumnější ceny - a za cenu pod 2000 Kč je můžete vybavit nejmodernější vypalovací mechanikou. Protože se nám o tom nechce jen psát, ale sami jsme si to chtěli vyzkoušet, vzali jsme dva starší notebooky - jeden no-name Clevo D610S přeprodávaný pod nejrůznějšími jmény od mnoha firem v ČR a druhý z někdejší špičkové řady IBM ThinkPad T23.
Zkusili jsme na vlastní kůži, co obnáší upgrade - a výsledkem je dnešní článek uzavírající třídílnou sérii o výměně optické mechaniky. Dnešní článek vám dá představu o tom, co výměna obnáší u komplikovanějších případů značkových notebooků a ukážeme, že i zde lze výměnu snadno provést. Minulý článek je o výměně mechaniky u no-name notebooku Clevo D610S, kde probíhal upgrade o něco snáze - výsledek je však stejný, v notebooku máte nejnovější DVD přepisovačku za zlomek ceny té originální. Zahajovací článek série vám vysvětlil, s jakými optickými mechanikami se lze v noteboocích setkat, jakou mechaniku a kde koupit – a na co si při nákupu dát pozor.
Jdeme na to: ThinkPad na operační sál
Mechaniky dorazily následující den po objednání (obě byly skladem), levnější talířová LabelFlash mechanika NEC AD-7543A vyšla na 1.784 Kč, zatímco dražší slot-in NEC AD-7630 stála 2.022 Kč (obojí včetně daně). Obě dorazily jen v plastovém sáčku, bez softwaru.
Pro demontáž byl připraven čistý stůl, s precizními křížovými šroubováky - šroubky používané v mechanikách vyžadují podstatně menší rozměry nežli obvyklá stolní PC, proto je zde na místě použití miniaturnějších šroubováčků. Vzhledem k filigránským rozměrům a snadnému zničení závitu raději zapomeňte na použití elektrických šroubováků.
ThinkPady mají velmi propracovaný modulární systém. Jeho základem je šikovný páčkový mechanismus, který se stará o vysunutí modulu ven z notebooku a současně o jeho pevné ukotvení při zasunutí dovnitř notebooku.
Aby bylo možné používat různé moduly, je každý z modulů vybaven standardním rámem, který přesně pasuje do vnitřních prostor modulární pozice UltraBay 2000. Žel, právě tato propracovanost komplikuje výměnu mechaniky v notebooku.
Nestačí totiž pouze vyjmout starou mechaniku a zasunout novou (což byl prakticky případ včera ukázané přestavby no-name notebooku Clevo). Je nutné rozebrat modulární konstrukci UltraBay 2000 na jednotlivé díly, vyjmout z nich ven vlastní mechaniku a pak smontovat to celé zpět s novou mechanikou.
V ideálním případě to bude v realitě vypadat stejně snadno, jako to zní v předchozí větě. Vždy je však prostor pro překvapení - třeba to, že IBM používá lepidlo nebo nutnost pevné víry, že díry pro šroubky jsou u obou mechanik na stejném místě. A v neposlední řadě nelze zapomenout na čelo mechaniky, na kterém si IBM dalo záležet, aby bylo patřičně unikátní.
Šroubujeme jedno po druhém: na pořadí záleží
Starou mechaniku bylo snadné vysunout. Nyní leží před námi tento postarší pacient. Toshiba SD-C2512 byla poprvé oznámena na podzim roku 2001. Tehdy se skvěla čtecí podporou formátu DVD-RAM, samozřejmě ji chyběla jakákoliv zapisovací funkčnost a co hůř, má problémy i se čtením médií DVD+/-R/RW. Silná motivace pro výměnu vnitřností modulu za lepší rozhodně nechybí.
Nejdříve je nutné vyšroubovat dva hlouběji zapuštěné šroubky na zadní straně mechaniky - oba dva krajní. Naopak zcela bez povšimnutí je vhodné nechat dva vnitřní (méně zapuštěné) šroubky blízko u konektoru. Je potřeba pouze uvolnit vnější konstrukci modulu, samotný konektor zůstane netknutý.
Následně přijdou na řadu šroubky na levé straně mechaniky (při pohledu zčela, nikoliv od zadního konektoru). Zde přichází první záludnost, železný pásek samovolně vypadne - není nijak uchycen, proto je třeba dávat pozor, aby po odejmutí plastového dílu někam nezapadl.
Stejnou operaci pak je potřeba provést na druhé straně mechaniky - na této straně je rám tenčí. Šroubky příliš odporu nekladou, při použití kvalitních miniaturních šroubováků je odšroubování otázkou pár vteřin.
Protože IBM však má smysl pro humor, odšroubováním ještě demontáž nekončí. Je třeba počítat s lepidlem. Boční strany nejsou zpravidla přichyceny pouze šroubky, ale navíc je jistí i nějaká dávka lepidla.
V lepším případě lze bočnice (boční plastové díly) uvolnit pouze jemným tlakem ruky. V případě pochyb, zda již není použita příliš velká síla, doporučujeme rovnou nasadit tenký nůž a jemně plast oddělit od kovových částí.
V našem případě jsme si vystačili jen s jemným tlakem. Výsledkem snažení je na tři kusy rozebraný rám a šest šroubků, které rády někam zapadávají a jsou opravdu miniaturní - tím pádem opravdu náchylné ke "zmizení".
Samostatnou kapitolou je pak čelo mechaniky IBM alias Toshiba. Aby mechanika pasovala k nižšímu užšímu a hornímu širšímu profilu obalu notebooku, má prohnutý tvar, dole tenčí (cca 1 mm), nahoře tlustší (cca 2,5 mm). Nová mechanika takovýto profil rozhodně nemá a zřejmě nebude ani možné použít staré čelo pro novou mechaniku - každá má vysouvací tlačítko umístěné jinde a s jinou velikostí. Musíme doufat, že to nebude problém.
Nyní přichází napínavý okamžik - zda půjde nasadit zadní stěna s adaptérem UltraBay 2000 a kolejničky-bočnice na novou mechaniku? U námi zvoleného modelu NEC OptiArc AD-7543A to naštěstí nebyl problém - a neměl by být u žádné ze standardních mechanik. Pokud by se přesto ukázalo, že otvory kolejničky a mechaniky se nekryjí, stále je zde možnost kolejničky na mechaniku prostě jenom přilepit. Samotný konektor i jeho umístění by mělo být standardizováno a zcela bezproblémová záležitost.
Po připevnění kolejniček a následně zadní strany se z nové mechaniky NEC stal adept na zasunutí dovnitř notebooku.
Hned při prvním pokusu je však zřejmé, že toto nebude tak snadné - vysouvací mechanismus modulů UltraBay 2000 vadí při plném zasunutí nového modulu dovnitř notebooku.
Zatímco mechanika IBM byla v pravém dolním rohu "vykouslá" a plastový kryt jí tam chyběl, na libovolné nové "slim" mechanice tam tento kus plastu je. A vadí při zasunutí dovnitř notebooku, mechaniku nelze plnohodnotně zasunout, pokud není talíř vysunut ven.
Naopak, s vysunutým talířem je možné zasunout mechaniku dovnitř notebooku, ale není možné talíř zasunout zpět dovnitř. Opět v tom vadí páčka uvolňovacího mechanismu.
I v této fázi je však již možné otestovat, zda notebook novou mechaniku přijme a jak bude reagovat - ačkoliv mechanika není zcela zasunutá, při dostatečně hlubokém zasunutí již kontakt existuje.
Notebook je možno nastartovat - a nejpozději ve Windows XP by mělo být zřejmé, zda byla nová mechanika nalezena. V našem případě zcela bez problémů na podruhé, na poprvé jsme neměli dostatečný kontakt. Nouzově lze mechaniku zasunout i se zavřenými dvířky, lepší je však mít dvířka otevřená (lze použít nouzové otevírání na čele mechaniky pomocí sponky, atp.).
Při zavřených dvířkách je takřka nemožné mechaniku dostatečně hluboko zasunout (přes páčku UltraBay 2000 prakticky nic nelze) a může se snadno samovolně vysunout, což může mít nepříjemný vliv na řadič disků. Nám se to stalo několikrát a jak mechanika, tak notebook to ustály v pořádku - nelze se na to však stoprocentně spolehnout (lepší je riziku poškození předejít).
V tuto chvíli, kdy je základní kompatibilita ověřená, nezbývá než sáhnout k extrémnímu opatření (a smířit se s pravděpodobnou ztrátou záruky na mechaniku) - a tím je úprava čela mechaniky.
V opravdu iluzorně ideálním případě by bylo možné sejmout staré čelo a použít jej místo nového, to však nefunguje, dokonce ani s lepidlem ne (tlačítka jsou "nesoumístná").
Proto jsme sáhli nejprve po pilníku a začali jsme "pižlat" mechaniku. To se však ukázalo jako zoufale neefektivní metoda - postup byl velmi pomalý a nepřesný.
Při druhé návštěvu kumbálu s nářadím padl pohled na pilku. S její pomocí šlo řezání podstatně snadněji - dokonce až příliš. Plast šlo řezat snadno a rychle.
Po dlouhém horizontálním a krátkém vertikálním řezu bylo dokonáno (těžko říci, zda se po této úpravě na mechaniku vztahuje záruka, v zásadě by měla, protože jde pouze o úpravu designovou, nikoliv funkční - s určitostí však nelze říci, že vám  mechaniku vymění v případě poruchy, peníze ale téměř jistě zpět již dostat nelze).
Při zasunutí dovnitř notebooku se opět potvrdilo staré dobré pravidlo "dvakrát měř, jednou řež" - vertikálně jsme plast uřízli příliš vpravo (příliš málo - malý pevný čtvereček vedle páčky UltraBay nadále blokoval čelo), takže nadále cca milimetr přesahoval a vadil v zasunutí mechaniky.
Teprve na druhý pokus jsme se trefili - to už však pilka velice těsně klouzala kolem kovu vlastní mechaniky, což nebyl úplně příjemný pocit. Naštěstí při troše opatrnosti lze toto velmi snadno zvládnout (rozhodně se nepočítáme k řemeslně zdatné části populace).
Hlavním problémem při řezání jsou plastové "piliny", které mají tendenci zůstat i mezi tělem mechaniky a jejím čelem. Pokud je to možné, doporučujeme použití luxu (a dalšího páru rukou) pro odsátí drobných plastových částic.
Na internetu lze nalézt i jiné metody - například na Slovensku je odzkoušená metoda nahřátého levného švýcarského nožíku a krájení plastu horkem (ze cenu zničeného, plastem zčernalého nožíku). Pokud můžeme posoudit, naše kombinace pilka + pilník za studena dává srovnatelné, pokud ne o malinko lepší výsledky. Zde však záleží i na štěstí.
Výsledný efekt je snadno demonstrovatelný - naštěstí není problémem ploché čelo mechaniky. Díky němu kraj notebooku cca o milimetr nahoře přesahuje, dole lícuje mechanika perfektně. Díky vyřízlému rohu funguje UltraBay mechanismus perfektně pro vysouvání i ukotvení - mechanika naprosto přesně zapadne a je ukotvena, ani při nejprudších pohybech nehrozí vypadnutí.
Čistě z estetického hlediska je škoda, že je vyřízlé logo LabelFlash. To je však již jen drobnost - mechanika bez problémů funguje i po startu systému. BIOS mechaniku rozpozná a Windows XP s vypalovacím softwarem Nero ji mohou okamžitě používat.
Při bližším pohledu je zřejmé, že úprava mechaniky nemá tovární kvality, nicméně to ani nebyl cíl této přestavby. Podstatné je, že za relativně rozumné peníze (do 2.000 Kč) notebook disponuje nejmodernější mechanikou, která podporuje i technologii LabelFlash (ozdobný popis média z druhé strany).
Po úspěšném zakončení našeho experimentu (a srovnání s podobnými na internetu) můžeme prohlásit IBM ThinkPad T23 za plně kompatibilní s mechanikou NEC AD-7543A. Nedávno před vlastním upgradem mechaniky jsme aktualizovali BIOS notebooku na nejnovější verzi, což lze před přestavbou jen doporučit.
Žel, druhá mechanika NEC AD-7630 typu zasouvací netalířový slot-in dorazila porouchaná, proto nebylo možné ji vyzkoušet jinak než pouhým zabudováním, na ověření funkčnosti již nedošlo – proto ji nemůžeme na 100 procent doporučit, zabudovatelná je však stejně snadno jako AD-7543A, její čelo jsme však neřezali.
Co se samotné mechaniky týče, má zřejmě starší firmware a malá aktualizace by neškodila, protože u našich médií Benq DVD+R PicFect 8x dělila rychlost dvěma, vypalovala tedy pouze čtyřrychlostně, ačkoliv by měla zvládat maximální osminásobek. S médii Benq DVD-R PicFect 8x vypalovala alespoň rychlostí 6x.
U médií Maxell DVD+R 16x vypalovala svým maximálním osminásobným tempem. V softwaru Nero bylo možné povolit zápis většího než standardního množství dat, naše média však pro tyto pokusy nebyla vhodná a i při malém překročení kapacity o několik MB již hlásila mechanika na konci disku chybu zápisu. I při zapisování maximální rychlostí zůstává mechanika chladná a nevibruje. Vydávaný hluk je srovnatelný s maximální hlučností větráku notebooku.
Nemůžeme za to ručit, ale je pravděpodobné, že podobná procedura by měla fungovat s celou řadou notebooků IBM ThinkPad T2x a s dalšími řadami využívajícími modulární pozice UltraBay 2000.
Z hlediska reálného potvrzení této teorie naštěstí lze ještě před vlastním řezáním snadno ověřit, zda mechanika skutečně spolehlivě funguje. Při řezání už by si každý měl být velmi jistý, že mechanika funguje. Do té doby (než se nařízne) ji lze bez problémů vrátit - a tak si zdarma vyzkoušet, zda lze jeho notebook upgradovat. To dělá z celého upgradu relativně snadnou záležitost - prostě buď funguje nebo ji vrátím.
Přesto však nelze než velmi důrazně upozornit, že při přestavbě některých typů notebooků - jako naše IBM T23 - přijdete o záruku na nové mechanice, pokud ji budete muset fyzicky upravovat (jakkoliv tato úprava neovlivní fungování mechaniky, je celkem pochopitelné, že prodejce ji již nebude chtít vzít zpět).
Tuto přestavbu proto doporučujeme těm zručnějším - ačkoliv ani autor těchto řádek se za něj nepovažuje a zvládl to, nelze na to 100procentně spoléhat. Při řezání plastu se může stát ledacos (viz naše experimentování se správným nástrojem), proto doporučujeme postupovat s maximální opatrností - a pamatujte, dokud nezačnete upravovat plast, lze mechaniku kdykoliv vrátit a dostat své peníze zpět.
I pokud se vše povede, v případě, že by se mechanika později pokazila zcela samovolně, už pouhá oprava může být hůře argumentovatelná - ačkoliv opatrná úprava plastu sama o sobě neznamená zásah do funkčnosti, je zcela otevřenou otázkou, jak se k tomu postaví prodejce...