Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Průvodce pádem satelitu, který změní váš pohled na oblohu

  11:59aktualizováno  11:59
Nejen pro příležitost pádu velkého satelitu Rosat vám přinášíme přehled užitečných služeb, které vám prozradí, kdy a kde co spadne, ale pomůžou odhalit i nečekaně bohatý svět nad našimi hlavami.

Mapka větších kusů vesmírného smetí na oběžné dráze kolem Země. S malými výjimkami všechny tyto objekty časem spadnou do atmosféry, kde v drtivé většině rychle shoří. | foto: NASA

Za víc než půl století jsme do vesmíru vypustili téměř sedm tisíc satelitů. Funkčních je z nich nyní méně než desetina. Většina mrtvých satelitů pomalu padá k zemskému povrchu. Během tohoto víkendu by k nám měl přiletět jeden z těch největších, rentgenový satelit Rosat. Podrobněji jsme o něj psali zde.

V brzké době ho budou následovat další satelity. Zřejmě žádný z nich nebude tak rizikový jako Rosat. S největší pravděpodobností se všechny rozpadnou v atmosféře. Ale i tak neuškodí mít přehled o tom, co se děje nad námi.

Technet pro vás připravil malého průvodce po několika stránkách a aplikacích, které vám s hlídáním oblohy mohou pomoct. A přitom vám umožní dohlédnout do oblasti oběžné dráhy, která stále víc slouží pozemským věcem, ale kam se podívá jen málokdo z nás.

S prosíkem k vojákům

Začněme aktualitou. Satelit Rosat má spadnout v příštích dnech. Kvůli změnám v atmosféře se zatím nedá určit kdy, ale patrně někdy během soboty. Kde jsou k sehnání ty aktuální informace?

  • Space-Track.org. Primární zdroj informací o satelitech. Uživatelsky nepřívětivý, navíc váš přístup musí schválit armáda USA.

Pokud to opravdu chcete vědět, musíte si zadat s americkými ozbrojenými složkami. Mají k dispozici nejlepší informace o dění na oběžné dráze, založené na jejich radarových systémech. Tyto údaje poskytují i veřejnosti a jejich hlavním zdrojem je internetová stránka Space-Track.org.

Samozřejmě se z ní nedozvíte nic o vojenských satelitech, ale jinak tu najdete údaje o všech ostatních družicích. Space-track vydává také předpovědi zániků satelitů v blízké době a je důležitým zdrojem potvrzení o jejich zničení. Uživatelsky přívětivé informace ovšem od vojáků nečekejte, získáte jenom strohé řady číselných údajů.

Stránka má ještě tu nevýhodu, že armáda USA má právo schválit přístup každého uživatele k údajům. A tak si po registraci musíte pár pracovních dní počkat, než projdete lustrací. V případě Rosatu je tedy tato možnost už pasé.

Kdy už to spadne?

  • Rosat-reeentry tweet. Většina informací o pádu Rosatu v nejstručnější internetové podobě
  • Stránka Simona Corbelliniho. Důkladný a slušně vypadající přehled zásadních informací o Rosatu
  • Heavens-above.com Základní stránka pro sledování satelitů. V současné době má automaticky "zaostřeno" na Rosat
  • n2yo.com Jednoduché sledování satelitů v reálném čase

Naštěstí se můžete spolehnout na jiné zdroje, které přebírají informace z primárních zdrojů, tedy především ze Space-Track, a předávají je dále. Obvykle také ve stravitelnější podobě.

V případě Rosatu se vyplatí sledovat tweet Rosat-reentry (zde). Pravidelně se tam objevují i grafické souhrny odhadu času zániku satelitů z různých zdrojů. Ukázka ze čtvrtečního odpoledne je zde.

Stejné informace a ještě řadu dalších můžete potom najít na stránce Itala Simona Corbelliniho (je zde). Jednoduše shrnuje předpovědi o dopadu Rosatu a odkazuji i na jejich zdroje. Vše najdete na jednom místě a v celkem i povedené podobě.

Těžko ovšem říci, zda stránka dokáže během příštích dní vyhovět zvýšenému zájmu. Není příliš známá, takže jistá naděje tu je. Rozhodně ji stojí za to vyzkoušet, protože další podobné služby jako Heavens-above.com nebo n2yo.com zřejmě podobné potíže budou mít také. Alespoň pokud se můžeme řídit zkušenostmi z pádu UARS.

Za jistotu si zaplatíte

  • Rosat reentry app. Údajně jistota dostupnosti informací o Rosat v reálném čase. Placená (za 99 centů).

Pokud nechcete rychlý návrat satelitu Rosat za žádnou cenu zmeškat, je tu ještě další možnost, a to aplikace ROSAT Reentry. Za 99 centů získáte téměř naprostou jistotu, že budete moci zánik satelitu sledovat až do poslední chvíle.

"Našich pět serverů zvládne kolem 600 tisíc dotazů za minutu. Takže je velmi nepravděpodobné, že nás potká totéž, co se stalo veřejným službám na sledování satelitů v případě UARS," řekl Ian Exaudi, šéf firmy která stojí za aplikací serveru NewScientist. Aplikace má samozřejmě tu nevýhodu, že je sice placená, ale vysloveně jednorázová.

Pro stalkery u monitorů

Pokud by se vám sledování oblohy během víkendu zalíbilo, najdete na internetu dost dalších pomůcek. Základní informace můžete získat snadno, jednoduše a zdarma.

  • Heavens-above.com Nejoblíbenější internetová stránka pro sledování satelitů. A umí toho mnohem více, než se na první pohled zdá.
  • n2yo.com Jednoduché sledování satelitů v reálném čase. Spíše "nouzovka".

Již zmíněné stránky n2yo.com, a především Heavens-above.com jsou oblíbené a poskytnou vám téměř vše, co budete jako amatérský lovec satelitů potřebovat. Jde samozřejmě hlavně o údaje o oběžné dráze jednotlivých satelitů s vizualizací aktuální polohy dané družice a času jejích budoucích přeletů nad vaším stanovištěm.

Na méně zajímavém n2yo.com najdete přehled tiskových zpráv z kosmického průmyslu, které nejsou zrovna převratné, a také některé užitečné linky, třeba na databázi satelitů podle jejich určení. Na druhou stranu abízí alespoň jednoduché a intuitivní zobrazení pohybu satelitu v reálném čase.

Podstatně bohatší nabídka je na Heavens-above, kterážto stránka vám poskytne například vizuální znázornění budoucích průletů vybraných satelitů, jednoduché hledání všech pozorovatelných přeletů v bezprostřední budoucnosti. Pomůže i při pozorování přirozených nebeských těles a nabízí řadu dalších možností, které sami můžete snadno objevit. Z obou zmiňovaných stránek je to jednoznačná jednička (pro ty, kterým to ze dvou předchozích nepříliš jemných narážek nebylo jasné).

Obě služby jsou zdarma. Jak jsme ale už říkali, nemají také dostatečné kapacity pro případ opravdu velikého zajmu. Během pádu satelitu UARS byly dostupné jen těžko. 

Družice na dlani

Při sledování satelitů ovšem nemusíte hledět jen do monitoru. Pro příznivce mobilnějších elektronických zařízení je připravena spousta zajímavého softwaru do kapsy.

  • Heavens above app. Oblíbená aplikace s mnoha funkcemi pro android. Existuje verze zdarma i placená.
  • Space Junk (android zde, Apple zde). Další oblíbená klasika pro lovce satelitů i amatérské astronomy.
  • GoSatWatch pro Apple. Na pohled velmi hezky propracovaná. Pouze placená (10 dolarů).

Například Heavens-above si nemusíte prohlížet na internetu. Existuje i stejnojmenná aplikace, která také patří k nejlepším v oborou. Nejen, že vám pomůže zorientovat se v dění nad vaší hlavou, dokáže vás tak alarmem upozornit na přílet vaší oblíbené umělé oběžnice a samozřejmě vám ukáže, kterým směrem se dívat. Je určena pro android a svůj stánek na androidím trhu rozložila zde.

Značnou popularitu si získala také aplikace Space Junk. (Pro android zde, pro Apple zde). I ta obsahuje informace nejen o satelitech, ale i o astronomických jevech a úkazech.

Pomozte článek vylepšit

Rádi bychom požádali zkušené lovce satelitů, pokud se mezi čtenáři nějací najdou, aby pomohli tento článek doplnit. Náš přehled rozhodně není kompletní a řada našich návštěvníku by ho nepochybně dokázala doplnit. Chybí například odkazy na fóra, kde by nováčci mohli získat cenné praktické rady od zkušenějších. Nebo se podělťe vaše zkušenosti s výše uvedenými aplikacemi a stránkami. Všem ochotným duším děkujeme předem za pomoc.

Pokud máte raději produkty Apple, můžete si samozřejmě podobný zážitek dopřát také. Aplikace GoSatWatch byla údajně vyvíjena ve spolupráci s odborníky z NASA a měla by patřit k těm nejlépe vyladěným a přesným na trhu. Na iTunes (dostupná je odsud) za ni zaplatíte deset dolarů.

Trochu jiná realita

Na závěr průletu mobilními aplikacemi pro sledování "vesmírného šrotu" si pak ponechme malý výlet do světa, který by měl být blízkou budoucností softwaru: rozšířené reality. Zatím se obor pohybuje dětskými krůčky a těžko říct, kam a kdy vlastně dojde, ale sledování pohybu satelitů na obloze je úkol pro tuto technologii jako stvořený.

  • DishPointer (Apple zde , android zde). Aplikace určená původně pro nastavování satelitních antén. Placená (za 10 nebo 20 dolarů podle verze).
  • Satellite AR. Realita rozšířená až na oběžnou dráhu ve verzi jen pro android. Zdarma.

Na trhu už jsou aplikace, které vám umožní vrhnout na svět nový pohled skrze elektroniku: DishPointer (iOS zde i android zde) a Satellite AR (jen pro android). Obě umožňují snadné přístupy do databáze satelitů a jejich vyhledávání jako ostatní obdobné produkty. Jejich hlavní kouzlo tkví však v tom, že když namíříte své zařízení na oblohu (a jste v dosahu signálu GPS), uvidíte, co byste jinak viděli těžko: co nám létá nad hlavou.

Společné mají ještě to, že v některých ohledech nejsou dokonale vyladěné. Například Satellite AR lze v podstatě považovat za pokročilou vývojářskou verzi. Zato má tu výhodu, že si ho můžete vyzkoušet zdarma. DishPointer vás přijde na 20 dolarů pro android a 10 dolarů pro zařízení Apple.

Na závěr hezky česky

Po vychytávkách nejrůznějšího druhu přišla chvíle na ještě trochu seriózních dat. Představíme vám stránku, na které nenajdete žádné programátorské kudrlinky, zato přehršel spolehlivých údajů.

  • Encyklopedie Space 40. Český přehled téměř všeho, co člověk do vesmíru vyslal. Průběžně aktualizovaný. Design, při kterém si zavzpomínáte na staré časy internetu.

Vítejte na českých stránkách Space 40 (dostupné zde). Tato encyklopedie vesmírných těles je základní pomůckou pro každého českého milovníka dobývání kosmu. Jejím hlavním autorem a vůdčím duchem je Antonín Vítek, původem chemik, později programátor, propagátor kosmonautiky a nesesaditelný generální tajemník českého klubu SPACE (více si o jeho záhadném titulu můžete přečíst zde).

Do projektu vesmírné encyklopedie se pustil už v roce 1997. Podrobně se v ní popisují všechna umělá kosmická tělesa, která se dostala do vesmíru. Dnes je to ojedinělý soubor informací, a to nejen v rámci českého internetu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Závěrečná exploze po dopadu prvního stupně rakety Falcon 9 na palubu přistávací...
Tak takhle ne! Musk ukázal havárie raket SpaceX v působivém videu

Není obvyklé, že by se jakákoliv společnost chlubila svými neúspěchy. SpaceX Elona Muska si to však může dovolit. V jejím případě totiž přehled havárií pouze...  celý článek

Titan, Saturnův největší měsíc, jako by byl "navlečený" na prstenec (srpen 2012)
Nejlepší fotky Cassini: pestré prstence i nečekané detaily ze Saturnu

Sonda Cassini po dvaceti letech končí svou cestu. Připomeňme si její misi a podívejme se na výběr těch nejlepších fotek, které od Saturnu na Zemi poslala.  celý článek

Špionážní satelit KH-4 programu Corona obsahoval dva návratové moduly, které na...
Počátky vesmírné špionáže: USA zachraňovali zajatci a váleční zločinci

(I. část) V srpnu 1960 se z kosmu na Zemi vrátilo první lidmi vyrobené těleso. Věděl o tom ovšem málokdo: šlo totiž o pouzdro s filmy z americké špionážní...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.